Vítejte v zemi, která je 100% bio

Hlavní zásluhu na tom má ministerský předseda Sikkimu Pawan Chamling. Jako syn středně bohatého rolníka vstoupil do politiky a roku 1994 byl poprvé zvolen premiérem. Když před 15 lety navrhl postupný přechod na ekologické zemědělství, mnozí ho pokládali za blouznivce, proti byl i tehdejší ministr zemědělství. Parlament však nakonec jeho vizi schválil.

Když přijde politik s vizí

„Nejdůležitější pro mě bylo zbavit Sikkim umělých hnojiv a pesticidů, které se k nám importovaly ze zahraničí. Ohrožovaly zdraví našich lidí a přírodní biodiverzitu, čímž ničily úrodnost půdy a vodní zdroje,“ řekl Chamling německým médiím, když loni přebíral cenu One World Award. Tuto cenu uděluje firma Rapunzel a Mezinárodní svaz ekologického zemědělství IFOAM. Co je nejobdivuhodnější: roku 2016 se vizi stoprocentního biozemědělství v Sikkimu podařilo dotáhnout do konce. Pawan Chamling byl mezitím ve své funkci pětkrát potvrzen a dnes je nejdéle sloužícím ministerským předsedou ze všech indických svazových států.

Přečtěte si o ceně One World Award

Hrdí na svou přírodu a zemědělství

„Obyvatelé Sikkimu jsou pyšní na své zemědělství a na to, že žijí v dokonalé harmonii s přírodou,“ píše se v brožuře „Sikkim on The Organic Trail“, vydané svazovou vládou. Příroda Sikkimu je skutečně jedinečná: na ploše 7100 km² (rozloha přibližně kraje Vysočina) vědci napočítali např. 4500 druhů rostlin nebo 500 druhů motýlů. Současně se tam nachází 80 ledovců, 227 horských jezer a více než stovka řek. Klimatická pestrost Sikkimu sahá od subtropů na jihu až po himalájskou tundru, kde se noční teploty celoročně pohybují pod nulou.

O úctě k přírodě svědčí fakt, že 30 % rozlohy Sikkimu tvoří chráněná území (v ČR je to asi 15 %). Národní park Kančenženga je dokonce jediný na světě, který UNESCO zapsalo na seznam biosférických rezervací i na seznam kulturního dědictví. Hora Kančenženga, nazývaná též Spící Buddha, je s výškou 8500 metrů třetím nejvyšším vrcholem na světě. Pro obyvatele Sikkimu je posvátná, proto je výstup na ni zakázán.

Zemědělstvím se živí asi 70 % obyvatel Sikkimu. S evropskými poměry je však jejich situace nesrovnatelná – průměrná velikost farmy je 1,5 hektaru, nejběžnější tažnou silou je kráva nebo vůl. V předhůří Himalájí jsou malá políčka na terasovitých plochách, na kterých se zemědělec s potahem sotva otočí. Celkem je v Sikkimu 65 tisíc farem, často na velmi odlehlých místech. Přesto mnohé z nich dříve používaly chemii.

Přechod na bio trval 12 let

„Přechod na biozemědělství je velká výzva pro všechny, protože vyžaduje změnit myšlení,“ říká Pawan Chamling. Bylo například nutné zcela změnit fungování ministerstva zemědělství a jemu podřízených úřadů. V rámci přechodu na biozemědělství vymyslela vláda strategii, jak rolníky motivovat. Agrochemii nezakázala, ale odebrala těm, kteří ji používali, 10 % dotací. Výsledkem bylo, že během několika let klesla poptávka po chemických hnojivech na nulu. Vyškolení úředníci také objížděli farmáře a ty, kteří to již zapomněli, učili efektivně využívat kompost. Několik farem dostalo značku vzorového podniku, kam mohli jezdit na exkurze jiní farmáři z okolí. Velmi přísná pravidla platí i pro chov hospodářských zvířat, přestože většina obyvatel Sikkimu nejsou vegetariáni. Dnes jsou na vzorových farmách nejčastějšími hosty zájemci z ostatních částí Indie i ze zahraničí, kteří chtějí Sikkimský „bio-zázrak“ vidět na vlastní oči.

Aby vláda v začátku pomohla bioproduktům na trh, zřídila pro ně v centru hlavního města Gángtoku velké tržiště, kde mohli prodávat své produkty ti, kteří již dosáhli certifikace podle mezinárodních standardů. Dnes mají tuto certifikaci všichni sikkimští zemědělci, kteří většinu své produkce prodávají v malých obchodech nebo ze dvora. Některé produkty se úspěšně vyváží, jako např. čaj nebo kardamom – toho je dokonce Sikkim největší světový producent.

Stoprocentně obnovitelně

Pozoruhodné je i to, že Sikkim zcela pokrývá svou energetickou spotřebu z obnovitelných zdrojů, především vodních elektráren. V posledních letech rychle přibývá i fotovoltaických zdrojů a větrných turbín, neboť sebevědomá Indie se chce v tomto směru zařadit mezi nejprogresivnější státy. Sikkim elektřinu dokonce vyváží a platby za ni tvoří významný příspěvek do rozpočtu země.

Snaha o udržitelnost se projevuje v Sikkimu takřka ve všech ohledech. Jedním z vládních cílů je redukovat odpad, zejména plast, proto mají všechny státní instituce nařízeno používat pouze skleněné nádoby. Kdo chce pokácet strom, musí za něj vysadit deset nových. Sázení stromů je také hlavní náplní každoroční akce „10 minut pro matku Zemi“, které se zúčastní prakticky všichni obyvatelé.