Přelomové rozhodnutí: EU do roku 2030 razantně zefektivní spotřebu energie

„Evropa každý den zaplatí 1 bilion eur na účtech především za dovoz fosilních paliv. Zvýšení energetické efektivity pomůže zachovat miliardy v místní ekonomice. Můžeme je investovat do energeticky úsporných domů, vlastních čistých zdrojů energie, mobility nebo efektivních výrobních technologií. Taková opatření přinesou pracovní příležitosti pro místní evropské podniky a podpoří konkurenceschopnost evropské ekonomiky,” říká Tomáš Charouz, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.

Energetické úspory

Spotřeba energie má v roce 2030 klesnout o 32,5 % oproti základnímu scénáři vývoje z roku 2007 s možností navýšení cíle v roce 2023 - stejně jako v případě obnovitelných zdrojů. Evropský parlament, Komise a členské státy zastoupené v Radě EU se pod taktovkou bulharského předsednictví po řadě náročných jednání večer 19. června 2018 dohodly na finální podobě směrnice o energetické účinnosti, která navazuje na aktuálně platný rámec do roku 2020. Pro splnění cíle mají členské státy dosahovat 0,8% reálných ročních úspor energie. Politickou dohodu musí nyní formálně schválit Evropský parlament a rada. Členské státy budou poté mít 2 roky na implementaci nové legislativy národních řádů.

„Česká republika patří mezi energeticky nejnáročnější země EU. Více energie na jednotku HDP spotřebovává v EU pouze Bulharsko a Estonsko. Jasný plán zvyšování energetické účinnosti pomůže posílit konkurenceschopnost české ekonomiky,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Výměna osvětlení, zateplení budov, optimalizace zdrojů energie nebo výrobních technologií patří mezi cesty, které mohou snížit částky na fakturách za teplo nebo elektřinu. Využití příležitostí modernizace zlepší také pracovní prostředí zaměstnancům,” dodává Martin Sedlák.

Klimaticky neutrální EU ekonomika

Evropská ekonomika se v „nejbližší možné době” stane emisně neutrální, uvádí kompromisní znění nařízení o správě energetické unie, jehož finální podoba byla po maratonu vyjednávání dohodnuta dnes (20. června 2018) v brzkých ranních hodinách.

Evropský parlament v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou požadoval dosažení stejného množství produkovaných a spotřebovaných emisí v roce 2050. Podle dohody máme pro udržení globálního oteplování pod 2°C a co nejblíže 1,5°C dosáhnout rovnováhy mezi produkovanými a spotřebovanými emisemi již v polovině tohoto století. Členské země a Evropská komise byly nicméně proti stanovení konkrétního data a výsledná podoba legislativy odsouvá odpovědnost na pozdější období. Nicméně, Evropská komise má do dubna 2019 zveřejnit návrh strategie snižování emisí do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou a členské státy mají do konce stejného roku připravit své dlouhodobé strategie snižování emisí do roku 2050. Jde o nástavbu k národním klimaticko-energetickým plánům do roku 2030. Ty mají členské státy předložit nejpozději 31. 12. 2018 s cílem zajistit splnění stanovených evropských cílů.

„Tři klíčové impulsy v podobě nového cíle pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a strategie pro vybudování bezemisní evropské ekonomiky jsou dalším jasným vzkazem pro českou vládu, že se musí pustit do aktualizace Státní energetické koncepce,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Česká energetická politika se rozchází s aktuálními světovými trendy a třeba do pomalu ujíždějícího vlaku naskočit, jinak mineme příležitost zajistit domácnostem a firmám dodávky čisté a bezpečné energie,“ dodává Martin Sedlák.

Zajímavá fakta o udržitelné ekonomice EU

• Až 840 000 nových pracovních míst může Evropě přinést další rozvoj energetických úspor. Podle zelených organizací i Evropské komise odpovídá každé 1 % uspořené energie 4 % dovezené energie. Tyto prostředky lze investovat lokálně. Další rozvoj obnovitelných zdrojů navíc přinese významný nárůst pracovních míst v moderní energetice ze současných 1,2 milionu.
• 3. místo v energetické náročnosti – Česká republika je průmyslový stát a patří mezi energeticky nejnáročnější země EU. Více energie na jednotku HDP spotřebovává pouze Bulharsko a Estonsko. I přes výrazný pokles v posledních let byla v roce 2015 energetická intenzita ekonomiky ČR o více než polovinu vyšší než evropský průměr.
• Energetické úspory jdou ruku v ruce s rozvojem obnovitelných zdrojů. Potvrzuje to letošní studie Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA), ve které experti spočítali, že zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů ze současných 17 % na 34 % v roce 2030 může Evropě na úsporách přinést 44-113 miliard EUR ročně a podpořit ekonomiku investicemi ve výši přesahující 368 miliardy EUR.