Politici „rušením“ emisních povolenek pro domácnosti trestají obyvatele paneláků

Statisíce rodin mají už dnes v cenách tepla započtené i emisní povolenky, které musí platit velké teplárny spalující uhlí nebo plyn. O ně se ale politici nezajímají.

Pavel Baroch

11. 9. 2025

Je z toho velké předvolební téma. Politici se předhánějí ve slibech, jak zruší nový evropský systém emisních povolenek ETS2, který má od roku 2027 platit i pro domácnosti a motoristy. A když už ho nezruší, tak aspoň zařídí
jeho odložení, případně ho v Bruselu nechají předělat, aby české rodiny tolik „nebolel“.

Jejich kritika zelené politiky Evropské unie ovšem postrádá jeden zásadní pohled: Část českých (a evropských) domácností totiž už dnes za emisní povolenky v cenách tepla platí dlouhé roky. Typicky obyvatelé panelákových
sídlišť, která jsou napojená na dálková vytápění. Velké teplárny spalující uhlí či plyn si totiž musí emisní povolenky už delší dobu kupovat – a jejich cenu pak promítají do vyúčtování za teplo.

Politici se útokem proti ETS2 vlastně snaží zvýhodnit jednu skupinu obyvatel, která povolenky ještě nemusí platit, před druhou, která už je platí. Lidé napojení na horkovody z tepláren tak mohou mít pocit, že je za to politici vlastně trestají.

Systém emisních povolenek míří na fosilní paliva, která způsobují globální oteplování. Je to ekonomická páka na to, aby podniky a domácnosti využívaly – pokud možno – nízkoemisní technologie, anebo přešly na ekologicky
čisté zdroje. Napřed se systém týkal velkých podniků včetně zmiňovaných tepláren, od roku 2027 se má rozšířit právě i na vytápění domácností fosilními palivy a na pohonné hmoty.

Za současného stavu tedy část domácností už za emisní „odpustky“ platí, část nikoli. Tím vzniká jedna paradoxní situace: Výnosy z emisních povolenek slouží také na finanční podporu renovací starých neekologických domů v rámci populárního programu Nová zelená úsporám.

Štědré dotace tak slouží například na částečné či komplexní zateplování budov, ale třeba také na pořizování obnovitelných zdrojů včetně tepelných čerpadel (na které se emisní povolenky nevztahují a vztahovat nebudou).

Peníze z povolenek půjdou zpátky k lidem

Lidé z paneláků, kteří už dnes platí emisní povolenky, tak do určité míry dotují domácnosti v rodinných domech. V panelácích přitom mnohdy žijí rodiny s nižšími příjmy, naopak v rodinných domech často spíše ty movitější – i když to samozřejmě neplatí paušálně.

Zvláště rodinné domy na vesnicích obývají mnohdy i obyvatelé s nižšími příjmy, ale ti obvykle topí dřevem, na které se emisní povolenky rovněž nevztahují. A také samozřejmě platí, že dotace z Nové zelené úsporám mohou využívat i rodiny v bytových domech. Stále ale platí, že dominantní část příspěvků směřuje právě na rodinné domy.

Je zapotřebí ještě dodat, že také výnosy z ETS2 poslouží k finanční podpoře rekonstrukcí a modernizací rodinných domů a dalších budov a také k rozvoji nízkoemisní a bezemisní dopravy. Podle odhadů by měly být v Česku k dispozici desítky miliard korun.

Evropská unie rovněž zřídila Sociální klimatický fond, který je určený na „podporu zranitelným domácnostem, tedy
lidem, kteří jsou výrazně zasaženi růstem cen paliv a energií a nemají prostředky na přizpůsobení se zvýšeným nákladům na bydlení a dopravu“.

Když už je řeč o pohonných hmotách: Emisní povolenky by měly benzin a naftu podražit o několik procent, přičemž už dnes spotřební daň a DPH tvoří přibližně polovinu ceny. Jenže daně se u paliv řeší jen při palivové krizi, když ceny benzinu a nafty šplhají do závratných výšin, a pak už si na ně zase nikdo nevzpomene.

Pokud tedy politici kritizují evropský systém emisních povolenek a jejich rozšíření od roku 2027 na další domácnosti a na pohonné hmoty, měli by veřejnosti říkat celou pravdu a nikoli jen to, co se jim právě hodí v předvolební kampani.

Ilustrační foto: Pavel Baroch