Vládní poslanci kývli na Stanjurovo šlapání po podnikatelích. Lex OZE 3 prošel s kontroverzními přílepky
Provozovatelé budou muset pravidelně informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na státní provozní podporu. Nové pravidlo může být pro mnohé z nich likvidační.
Pavel Baroch
5. 3. 2025
Ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) se v novele energetického zákona označované jako Lex OZE III nakonec podařilo prosadit individuální kontroly 2,8 tisíce solárních elektráren z let 2009 a 2010. Ačkoli jeho přílepek, který tuto novinku zavádí, odmítl Senát, v dolní komoře Parlamentu se nakonec našel dostatečný počet zákonodárců, kteří horní komoru přehlasovali.
Pro schválení sněmovní verze hlasovalo 102 poslanců, když bylo zapotřebí aspoň 101 hlasů. K poslancům vládní koalice se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák. Předloha teď míří k podpisu prezidenta Petra Pavla, který ještě může celý zákon vetovat.
Stanjurův přílepek zavádí individuální kontroly, které mají prověřit ziskovost vybraných elektráren. Tedy jestli se instalace, které mají státem garantovanou provozní podporu, nedostávají na vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku. O tom, co to bude znamenat, jsme psali ZDE. Proti tomu se postavil Senát – více ZDE.
Znevěrohodněné investiční prostředí
Výtky horní komory Parlamentu k individuálním kontrolám zopakoval při jednání sněmovny předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný. „Za prvé, tento návrh je v rozporu se směrnicí Evropské unie a Rady O podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Za druhé, návrh je v rozporu s notifikací Evropské unie, která připouští individuální kontroly pouze při souběhu investičních a provozních dotací. Za třetí, návrh je v rozporu s předchozím usnesením Senátu z ledna 2023,“ řekl Plevný.
Jako čtvrtý bod uvedl, že je velmi sporné, zda jsou individuální kontroly reálně proveditelné, protože provozní výdaje, které je nutné pro výpočet vnitřního výnosového procenta za každý jednotlivý rok vykázat, je potřebné doložit nikoliv za právnickou nebo fyzickou osobu, ale za konkrétní instalaci, a to více než 15 let dozadu.
„A v neposlední řadě, podle názoru odborníků reprezentovaných Hospodářskou i Agrární komorou České republiky a dalšími asi deseti asociacemi a komorami, vypuštěním tohoto sporného ustanovení chráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí v České republice a současně eliminujeme nezanedbatelné riziko soudů a arbitráží,“ uvedl Plevný.
Za racionální pak označil námitky Senátu i místopředseda ANO a někdejší ministr průmyslu Karel Havlíček. „To, co je nejhorší, znevěrohodnili jste opět, a já říkám slovo opět, investiční prostředí,“ sdělil Havlíček.
„Poslankyně a poslanci bohužel potvrdili, že varování oborových asociací či Hospodářské komory a vládních senátorů a senátorek jsou pro ně nerelevantní. Česko tím dalo jasně najevo, že u nás neexistuje předvídatelnost a zákony se mění nekoncepčně, na poslední chvíli a bez jakékoli konzultace. V takovém prostředí chceme, aby firmy investovaly do nových elektráren – nejen obnovitelných, ale i plynových a dalších. Státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky. Tři zahraniční investoři už dokonce chystají arbitráže,“ komentuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Přílepek mnohé firmy zlikviduje
Ještě před hlasováním v Poslanecké sněmovně se k předloze vyjádřil ve svém komentáři pro Seznam Zprávy ředitel Asociace pro akumulaci energie a šéf představenstva Solární asociace Jan Fousek. Připomněl, že novela je pro modernizaci české energetiky klíčová, protože zavádí jasná pravidla a podmínky pro systematický rozvoj akumulace, agregace elektřiny a jejího flexibilního využívání.
„Zásadním problémem ale pro Senát byly pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury, jež nemají s novelou nic společného, na což odborníci sektoru obnovitelné energetiky dlouhodobě upozorňují,“ uvedl Fousek, podle něhož se ministr financí rozhodl protlačit řadu zásadních změn bez jakéhokoliv adekvátního projednání a posouzení jejich dopadů.
„Tato verze by byla pro řadu firem v sektoru likvidační a celkově by zpomalila další rozvoj moderní energetiky. Pokud tedy chce Česko udělat první krok na cestě k tomu, aby se zařadilo mezi energeticky vyspělé evropské státy, bude stěžejní, aby poslanci nepodlehli tlaku ministerstev, která ani nemají energetiku v gesci, a hlasovali pro původní verzi Lex OZE III bez kontroverzních pozměňovacích návrhů,“ napsal Jan Fousek.
Za senátní verzi se před hlasováním postavil také právník Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola advokáti, která se obnovitelným zdrojům věnuje dlouhé roky. „Nejvýhodnějším řešením pro českou ekonomiku a rozvoj infrastruktury je přijetí novely ve znění doporučeném Senátem. To zahrnuje i odstranění takzvaného Stanjurova přílepku,“ řekl Doucha.
„V České republice si umíme podřezávat větev sami pod sebou. Namísto toho, abychom vytvořili stabilní podmínky pro výstavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které potřebujeme především k zachování přiměřených cen elektřiny pro spotřebitele, měníme zpětně po patnácti letech zákonem dané podmínky provozu solárních elektráren. Tímto zákonem jsme zaseli nestabilitu a spory podnikatelů se státem. Sklidíme problémy v transformaci energetiky, nedostatek vlastních zdrojů pro výrobu elektřiny a zařízení pro ukládání jejich přebytků,“ dodal advokát.
Doucha už dříve pro Obnovitelně.cz řekl, že mnozí provozovatelé – zejména ti menší, kteří mají instalace na svých budovách a úvěr už mají splacený – raději dobrovolně vystoupí ze systému státních provozních podpor, aby se vyhnuli hrozbě milionových pokut. Raději rezignují na zisk i investice, než aby se vystavili riziku sankcí za nesprávně vyplněný dotazník.
„Vůbec se nedivím, že odpovědní pracovníci provozovatele fotovoltaické elektrárny nebudou chtít dotazník podepsat. Každý ví, že v solárním sektoru se i neúmyslná chyba může stát důvodem trestního stíhání,“ řekl Doucha. Solárníci si totiž pamatují velké tažení proti fotovoltaice, které vypuklo z podnětu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana po státem nezvládnuté solární revoluci v letech 2009 a 2010.
Tyto výzvy ale poslanci stejně nevyslyšeli. Podle informací Obnovitelně.cz před závěrečným hlasováním ve sněmovně předcházel ohromný politický tlak ministra Stanjury na všechny koaliční poslance, aby zvedli ruku právě pro jeho verzi.
Ministr financí obhajuje svůj návrh tím, že mu jde jenom o to, aby se zbytečně nevyhazovaly peníze daňových poplatníků. „My řekneme, že to zkontrolujeme, a pokud splníš podmínky, dostaneš podporu tak, jako jsi dostal doposud,“ uvedl už dříve Stanjura, který si od svého návrhu slibuje, že ušetří miliardy korun, které stát dává na provozní podporu solárních elektráren z let 2009 a 2010.
Ilustrační foto: Pixabay