V Evropě může vyrůst až 20 gigatováren na baterie. Jde o svatý grál nízkouhlíkové ekonomiky

Evropská bateriová aliance

Loni v říjnu vznikla společná evropská iniciativa EU Battery Alliance, ve které se potkává automobilový, chemický a strojírenský průmysl za podpory Evropské komise, Evropské investiční banky (EIB) a jednotlivých členských států unie. Cílem baterkářské iniciativy je vytvořit plnohodnotné podmínky pro produkci baterií v Evropě. Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič vidí právě v bateriích příležitost, která může pomoci evropskému průmyslu zůstat na pozici světového leadera v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace.

Jednou z idejí společné platformy, ve které nyní spolupracuje přes 80 průmyslových firem, je impuls k zformování 3–4 konsorcií pro výrobu baterií. Záměr je vybudovat spojení firem z různých zemí, tak jako se například na výrobě letadel Airbus podílejí firmy z Německa, Francie, Velké Británie nebo Španělska.

Eurokomisař Šefčovič pak nabízí svůj recept na evropský úspěch ve světové baterkářské konkurenci: firmy se musí spojit napříč státy. Pokud by v Evropě vzniklo 10–20 gigatováren, rozloží se náklady na jejich vybudování mezi jednotlivé státy. K dalším přidaným hodnotám evropského baterkářského průmyslu pak musí podle Šefčoviče patřit udržitelné získávání surovin, výroba, zpětný odběr vysloužilých baterií, jejich recyklace nebo opětovné využití.

Právě spojení výrobních i myšlenkových kapacit má pomoci čelit konkurenci z Číny nebo USA. Aktuálně je největším výrobcem baterií právě Čína, která v současnosti vyrábí 55 % všech baterií na světě. Čínská vláda plánuje výstavbu dalších továren, které mají v roce 2021 vyrábět na 120 GWh baterií. Další velký trh s bateriemi může vyrůst v USA. Kalifornská Tesla dosáhne se svojí gigafactory na kapacitu výroby 35 GWh baterií ročně.

Příležitost, kterou by neměla Evropa minout

Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) předpokládá, že do roku 2030 vzroste objem výkonu v bateriích na 170–420 GW. Tato čísla potvrzuje také eurokomisař Maroš Šefčovič. Podle něj bude do roku 2030 každé třetí vozidlo v Evropě s nulovými emisemi, tedy s elektropohonem. S odkazem na InnoEnergy SE Šefčovič uvádí, že do roku 2025 může evropský trh s bateriemi dosáhnout objemu 250 miliard eur a evropský průmysl by neměl nechat příležitost konkurenci z Asie nebo USA.

Všechny tyto očekávané trendy poskytují příležitost, kterou by měl evropský průmysl využít. První kroky jsou již na světě. Ve Švédsku je s podporou EIB ve výstavbě továrna na výrobu lithium-iontových baterií.

Ve Francii působí výrobce baterií pro kosmický a letecký průmysl Saft. Právě tato společnost vytvořila jeden z prvních průmyslových bloků: bude spolupracovat se Siemens, německou strojírenskou společností orientující se na produkty pro energetiku Manz a nadnárodním chemickým koncernem Solvay. Společně se pustí do výzkumného programu s cílem vyvinout a na trh uvést nové generace lithium-iontových baterií a baterie s pevným elektrolytem (solid-state baterie).

Německá automobilka Daimler v současné době investuje přibližně 1 miliardu eur do továrny na výrobu baterií v Kamenzu ve východním Německu. Právě Německo spolu s Českou republikou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem se pak nabízí jako státy s rozvinutým automobilovým průmyslem, který se může chopit nástupu inovací v oblasti elektromobility.

Belgická společnost Umicore, která se zaměřuje na vývoj katalyzátorů, solárních článků, LED osvětlení a baterií, letos oznámila investici 660 milionů eur do výzkumu materiálů pro baterie. Loni již oznámila plán na šestinásobné rozšíření výrobní kapacity katod pro akumulátory.

Dostupná a čistá energie

Vedle toho potřebuje výroba baterií určitou veřejnou pomoc. Již dnes ji evropský průmysl získává ve výši 200 milionů eur v rámci programu Horizont 2020 a očekává se, že se částka v příštím desetiletí zvýší. Vedle finanční podpory pak EU připravuje také legislativní rámec. Očekává se novela evropské směrnice o bateriích, její poslední podoba po novele z roku 2013 již přestává stačit dynamicky se rozvíjejícímu trhu s akumulací.

Podpora vývoje nových baterií dává Evropě smysl. Vedle šance pro nový impuls k inovacím v automobilovém průmyslu jde také o sektor bydlení. Domácí baterie jsou ideálním řešením, které může zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v domácnostech. Levné akumulační systémy spolu s cenově konkurenceschopnou elektřinou například ze solárních panelů na střeše domu nabídnou levnou energii. Podle expertních odhadů se očekává pokles ceny baterií až o 70 % do 15 let. Budovy s bateriemi mohou také nabídnout „volnou“ elektřinu pro elektromobily.

Vedle akumulace elektřiny by se pak nemělo zapomínat na možnosti ukládání tepelné energie například do zásobníků s vodou pod budovou. To je již dnes levné a technicky dostupné řešení.

Zdroje: pv-magazine, AliES