Vědci zveřejnili, kdo šíří nepravdy o klimatu. Upozorňují i na ODS, Klause a think-tanky

Nová kniha evropské skupiny vědců odhaluje organizovanou síť institucí i jednotlivců po celé Evropské unii, kteří šíří nepravdy o klimatu a zelené transformaci.

Výzkumníci z Climate Social Science Network při Brownově univerzitě analyzovali 11 evropských zemí i Evropskou unii jako celek, aby ukázali, kdo a jak brzdí snahy o čistou a udržitelnou budoucnost. Pochopení těchto taktik je před blížícími se evropskými volbami zásadní.

Nová kniha Climate Obstruction Across Europe (Klimatické obstrukce napříč Evropou) vychází před důležitými volbami do Evropského parlamentu a autorský tým ji dává v plném znění k dispozici veřejnosti. Vydalo ji nakladatelství Oxford University Press. Tým vědců a vědkyň v publikaci rozkrývá, jakými strategiemi se řídí think-tanky a jednotlivci, jejichž cílem je bránit v Evropě opatřením reagujícím na probíhající klimatické změny.

Závažnost problému roste se vzestupem krajní pravice v evropských zemích jako Itálie, Španělsko, Švédsko nebo Německo. Předvolební průzkumy navíc aktuálně naznačují, že nacionalistické a krajně pravicové strany by mohly v červnových volbách do Evropského parlamentu získat až čtvrtinu křesel.

Kniha nabízí komplexní zmapování toho, čím takoví aktéři napříč kontinentem zpomalují přijímání klimatických politik, jak podkopávají základy demokratického diskurzu a právo veřejnosti na pravdivé informace. Hlavní aktéři, strategie a narativy byly zmapovány v jedenácti zemích důležitých evropských regionů včetně Spojeného království, Irska, Skotska, Německa, Itálie, Španělska, Česka, Polska, Švédska, Nizozemska i Ruska. Zvláštní kapitola je pak věnovaná celé EU.

Česko: tradice popírání a skepse

Kapitolu o Česku sestavili politologové Milan Hrubeš z Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové a Ondřej Císař z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Analyzují zdejší klimaskepticismus a jeho kořeny z éry exprezidenta Václava Klause, který tvrdil, že věda je ideologicky řízená a představuje ohrožení svobody a svobodného tržního hospodářství. Jeho poselství mu pomáhala šířit domovská Občanská demokratická strana nebo liberálně-konzervativní think-tanky, jako jsou Centrum pro ekonomiku a politiku či Institut Václava Klause. Ty se inspirovaly neoliberálními americkými předchůdci z 90. let 20. století.

Výsledkem je, že popírání změn klimatu je spolu s odmítáním účinných klimatických politik zakořeněným způsobem myšlení české veřejnosti, které bylo dlouho protiklimaticky naladěné. Dle dat z roku 2022 se pouze 39 procent české populace zajímá o klimatické změny a pouze 42 procent věří, že dopady klimatických změn budou veskrze negativní. Novější průzkumy ale navzdory tomu naznačují výrazný posun českého mínění směrem k aktivnějšímu boji s klimatickými změnami.

Před volbami do Evropského parlamentu jsou tak ještě stále slyšet i kandidáti popírající změny klimatu jako Filip Turek či Petr Macinka, dlouholetý spolupracovník Václava Klause. Jejich jinak nepříliš vlivná volební koalice může těžit z tradičně nízké volební účasti u evropských voleb. Podle průzkumů jejich uskupení atakuje pětiprocentní hranici.

Green Deal považují za šílenství, bojují proti emisní normě Euro 7 i zákazu výroby nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Vliv člověka na klimatickou krizi sice připouštějí, ale bagatelizují a vyzdvihují například tzv. Milankovičovy cykly, které na aktuální oteplování vliv podle NASA nemají.

V Česku loni vyšla obdobně zaměřená kniha Továrna na lži sociologa Vojtěcha Pecky.

Celá kniha Climate Obstruction Across Europe je nyní dostupná online, kapitolu o Česku je možné vyhledat i zvlášť.

Text: TZ, foto: Freepik