Stát nabízí příspěvky na elektromobil, nové technologie pro podnikání i revitalizace a obnovu území
Fond Spravedlivé transformace běží v plném proudu, od podzimu přibylo kolem pěti set nových žádostí menších i větších podnikatelů. Žádat mohou téměř o cokoliv.
Kristýna Čermáková
27. 4. 2024
Ze staré konírny nové komunitní centrum v Karviné, moderní řemeslné dílny pro středoškoláky na Ústecku nebo zelená učebna na Karlovarsku. Celkem 31 žádostí se sešlo na konci roku 2023 ve výzvě pro strategické projekty Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST), která podporuje takzvané uhelné regiony. Již sedm těchto projektů získalo rozhodnutí o poskytnutí dotace a nyní čerpají finance na realizaci. Hodnocení zbývajících žádostí stále probíhá a dokončení procesu se předpokládá do poloviny tohoto roku.
„Je potřeba srovnat startovní čáru. Uhelné regiony, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, se kvůli odklonu od těžby potýkají s různými negativními dopady. Díky Operačnímu programu Spravedlivá transformace můžeme podpořit strategické projekty, které pomáhají například s navýšením nových pracovních míst, udržením stávajících, rozvojem podnikání, kultury, vzdělávání, výzkumu i inovací. Už teď je pro tyto kraje v programu OPST vyhlášeno 50 výzev za skoro 32 miliard korun. Míří nejen do škol, ale i do inovačních a výzkumných center, malých i středních podniků nebo projektů na obnovu krajiny po těžbě. Obyvatelé i příroda uhelných regionů se tak mnohem lépe mohou přizpůsobit náročné proměně a nemusí tak doplácet na uhelnou minulost,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Celková alokace programu Spravedlivá transformace je 39,4 miliard korun, z toho téměř 32 miliard je čerpaných na aktuální výzvy. Velký zájem je o podporu na zlepšení konektivity škol nebo vybudování odborných učeben. „Žádostí o konkrétní výzvy už máme zhruba 500, nabízíme také stovky voucherů pro podnikatele nebo bezúročné úvěry,“ dodává Hladík. Úvěr Transformace poskytuje Národní rozvojová banka přes jednotlivé krajské úřady.
Strategické projekty prochází čtyřstupňovým hodnocením, ve kterém jsou posouzeny nejen formality a ekonomická stránka projektů, ale i jejich reálné přínosy. Během této fáze zapojuje MŽP domácí i zahraniční experty. Poté zasedá Regionální stálá konference příslušného kraje (RSK), která je hlasem daného regionu a realizaci projektu může doporučit Výběrové komisi, jejíž členy tvoří zástupci Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a zástupci věcně příslušných ministerstev.
„Hodnocení strategických projektů není jednoduché. Ke každé projektové žádosti se přistupuje individuálně a svým způsobem i unikátně, což se logicky odráží na délce procesu. Klademe důraz na kvalitu, protože změna a benefity, které tyto strategické projekty do regionů mají přinést, jsou pro nás zásadní,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Strategické projekty v krajích
V současné době je nejvíce schválených projektů z Moravskoslezského kraje. Mezi projekty, které podaly žádost a prošly výběrovou komisů patří CVE a TRAUTOM, u obou se připravuje vydání rozhodnutí. Projekty MUSEUM+, Education District, PODOLUPARK a EDEN jsou v procesu hodnocení.
V Ústeckém kraji je mimo Transformačního centra v hodnocení nejdále projekt SYNERGYS - systémy pro energetickou synergii a RUR - Region univerzitě, Univerzita regionu, které již prošly výběrovou komisí. Další dva projekty Zavádění vodíkové mobility ve městě Ústí nad Labem a GET centrum UJEP budou projednány na RSK Ústeckého kraje ve středu 24. dubna a pokud získají doporučení, postoupí do výběrové komise MŽP, ty zbývající projdou Regionální stálou konferencí již v průběhu května.
Valdman dále dodává, že v ideálním případě by o všech strategických projektech mělo být rozhodnuto v polovině léta nejpozději. Pokud se nějaké peníze nevyčerpají, převedou se do konkrétních a drobných výzev pro podnikatele i fyzické osoby.
Z Karlovarského kraje prošly Výběrovou komisí již čtyři projekty, které by nyní měly obdržet rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jedná se o projekty Medard, Sokolovská investiční a green development, Centrum lázeňského výzkumu a Karlovarské inovační centrum. U zbývajících projektů (Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary, Horský hotel Klínovec, Chytrá krajina 2030+, Kulturní a kreativní odvětví - Krajská kulturní a kreativní kancelář (4K) a Vl:Aštovka) se předpokládá jejich představení na RSK Karlovarského kraje v dubnu a květnu.
Podpora po roce 2027
Finanční podpora transformace uhelných regionů musí podle ministra životního prostředí Petra Hladíka pokračovat i po roce 2027. Na nedávné Radě EU proto vyzval ostatní členské státy, aby se přidaly ke Karlovarskému prohlášení, které s tímto cílem vzniklo v minulém roce. „Chceme pokračování silné evropské podpory uhelných regionů, protože se ukazuje, že jejich transformace není zdaleka hotová a potřebuje dlouhodobou finanční a politickou podporu. Přechod uhelných regionů na cestu dekarbonizace je časově a finančně náročný, není ho možné plně realizovat během jednoho programového období,“ dodává ministr.
Radana Leistner Kratochvílová, ředitelka odboru podpory transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku, vysvětluje, že strategické projekty by měly být inspirací a tahounem dalších aktivit v krajích. Některé ještě nejsou realizovány a postaveny a přesto již organizují akce, shání zaměstnance, dělají osvětu a nabízejí nejen pracovní nabídky.
„Menší projekty podporují také území zasažené těžbou, je třeba vnést tam život protože bez lidí se nic nezmění. Výzev pro daná území je vypsáno hned několik, ať již týkajících se infrastruktury nebo projektů určených k setkávání,“ komentuje Kratochvílová.
Součástí Operačního programu Spravedlivé transformace je také osvěta a poradenství. Mnoho podnikatelů ani neví, že se svým zaměřením mohou o finanční příspěvek či bezúročný úvěr zažádat. Na krajských úřadech či webových stránkách najdou nejen vše potřebné k podání žádosti, ale také kontaktní údaje na poradce celého programu.
Foto: Černá kostka, OPST