Studie: investice do energetických úspor se vrátí 3,6krát. Rychlá dekarbonizace se vyplatí
Rychlé snižování emisí je pro Česko finančně výhodné. Jen do roku 2030 může ušetřit 440 miliard korun, vyčísluje nová mezinárodní studie.
Kristýna Čermáková
2. 2. 2024
Rychlé zavádění klimatických opatření, která povedou k naplnění cílů Pařížské dohody, je v evropském kontextu nejen proveditelné, ale také ekonomicky výhodné. To je zjištění nové mezinárodní studie.
Podle Štěpána Vizi, experta na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, jsou opatření nezbytná. Rozhodnutí neudělat žádná opatření by mělo negativní dopady na ekonomiku i společnost. „Česká republika se řadí mezi státy, kde se každá koruna investovaná do opatření vrátí 3,6krát, což je skoro nejvíce z celé Evropské unie,“ dodává.
Pro Česko by podle studie celkové vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun (17,7 miliard eur), což odpovídá 6,8 procent ročního HDP. Nejvíce se pozitivní dopady podle studie projeví ve veřejném rozpočtu (173 miliard korun) a v sektoru energetiky (104 miliardy korun).
Rychlá klimatická opatření by měla také zásadní pozitivní vliv i na výdaje spojené se zdravím obyvatel (v přepočtu 47 miliard korun). Úmrtnost by se díky rychlejší dekarbonizaci snížila o 505 lidí ročně. Česko se v současnosti řadí mezi pět nejhorších států EU s nejvyššími náklady na nemocnost a s nejvyšším počtem předčasných úmrtí v důsledku vysoké koncentrace prachových částic.
Co se týká celkových nákladů EU, nové výpočty ukazují, že v případě nečinnosti se roční náklady spojené s dopady klimatické změny mohou v roce 2100 vyšplhat až na 347 miliard eur. Oproti tomu přijetí scénáře kompatibilního s cílem udržet globální oteplení na hranici 1,5 stupně Celsia by znamenalo mnohem nižší roční náklady, a to 94 miliard eur, tedy téměř čtyřikrát méně.
„Je potřeba využít potenciál pozitivních přínosů a připravit strategii, která bude v souladu se spravedlivě rozloženými opatřeními. Klimatická změna prohlubuje společenské nerovnosti a správně nastolená opatření má schopnost je napravit. A i to bychom měli ve strategických materiálech zohlednit,“ dodává Vizi.
Tomáš Jungwirth Březovský z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) vysvětluje, že stávající ani budoucí scénáře nepočítají s výraznou změnou spotřebitelského chování. Výzkumníci předpokládají, že lidé budou pokračovat v již nastoleném trendu vlastnictví aut, stavění nemovitostí a dalším materiále různě náročným chováním.
„Do roku 2040 by Česká republika mohla být v souladu s evropským cílem, tedy by měla být schopna snížit emise o 90 procent oproti roku 1990,“ vysvětluje Březovský. Je to ale číslo průměrné rozložené do všech sektorů. Oblasti jako je zemědělství nebo průmysl budou mít vývoj k nižším emisí pozvolnější.
Studii zpracovala organizace CAN Europe, v Česku se na jejím vzniku podílelo Centrum pro dopravu a energetiku (CDE).
Foto: Freepik