Nemocnice Na Homolce ušetří díky energetické modernizaci stovky milionů, zlepší péči o pacienty

Celková modernizace vzduchotechniky, zásadní proměna centrální výroby páry, výměna páteřních rozvodů tepla, zateplení všech budov, vybudování střešní fotovoltaické elektrárny, ale také instalace více než 10,5 tisíce LED světel nebo 2,5 tisíce perlátorů u vodovodních baterií a spořičů vody u WC. Projekt energetických úspor Nemocnice Na Homolce zahrnuje celkem třináct opatření. Unikátní je svou komplexností.

„Modernizace přinese úspory i zlepší kvalitu prostředí, ve kterém pracujeme, a zároveň nám vyřeší do budoucna beztak nutné investice do technologických zařízení budov, a to v řádech několika set milionů,“ konstatoval ředitel nemocnice Petr Polouček.

Projekt pomůže rovněž pacientům. Nejen například kvalitnějším ovzduším v pokojích, ale i tím, že nemocnice investuje ušetřené peníze právě do lékařské péče. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že tuzemské nemocnice ze svého rozpočtu utratí za energie zhruba osm procent, přičemž úsporami je možné tento podíl snížit až o polovinu. Zdravotní pojišťovny přitom hospodaří s celkovou částkou zhruba 500 miliard korun ročně. „Takže čtyři procenta je už sakra hodně peněz,“ řekl Válek.

Připomněl, že základem kvalitní lékařské péče jsou právě co nejlépe fungující nemocnice se skvělým zázemím. „Jsem rád, že řada nemocnic teď řeší své modernizace komplexně, včetně dlouhodobých energetických úspor, které omezí plýtvání a umožní využít finance na nákup léků a zlepšení podmínek pro personál i pacienty. Příkladem je právě projekt v Nemocnici Na Homolce, který se doufám stane inspirací pro další zdravotnická zařízení v Česku,“ uvedl ministr Válek.

• Tip: Zelená revoluce v nemocnicích ušetří energie, emise i stovky milionů korun

Dodal, že na Ministerstvu zdravotnictví začala fungovat pracovní skupina, v níž mají své zástupce i jiné resorty včetně financí, aby se zabývala projekty energetických úspor u dalších nemocnic. Podle Válka by se do podobné komplexní modernizace mohla pustit například zdravotnická zařízení v Ostravě, Brně nebo v Hradci Králové. Ministr chce vytvořit strategický model, který by fungoval dlouhodobě.

Podobné projekty, i když řádově nižšího rozsahu, úspěšně fungují i v dalších nemocnicích, například ve Fakultní Thomayerově nemocnici, v Karlovarské krajské nemocnici, v České Lípě nebo v Jihlavě. Každé přináší milionové úspory ročně, současně se o miliony tun snížily emise oxidu uhličitého.

Desetiletá úspora 300 milionů

Celková investice do komplexní energetické modernizace přesahuje miliardu korun. Zateplení, projektová příprava a inženýring si vyžádají 680 milionů a modernizace technologií 420 milionů. Jde tak o jeden z největších komplexních energeticky úsporných projektů v zemi.

Na výměnu dosluhujícího zařízení a celkovou modernizaci nemocnice přispěl 720 miliony evropský Operační program Životní prostředí a také Nová zelená úsporám. Zbylé investice hradí zdravotnické zařízení z vlastních zdrojů. Nemocnice předpokládá, že v následujících deseti letech ušetří s ohledem na předpokládaný vývoj cen energií minimálně 300 milionů korun.

Nemocnice se rozhodla provést modernizaci formou EPC, u níž dodavatel – společnost ENESA z ČEZ ESCO – přímo ve smlouvě za úspory ručí, jinak musí rozdíl doplatit. Konkrétně jde o roční úsporu 4,2 tisíce megawatthodin elektřiny a 8,7 tisíce megawatthodin plynu, což při současných cenách činí více než 30 milionů korun ročně. A také roční pokles emisí oxidu uhličitého o více než 5,8 tisíce tun.

• Tip: Stovky projektů úspor se zárukou už ušetřily městům nebo veřejným institucím miliardy korun

„Úsporu energie vnímáme jako jednu z klíčových snah vedoucích ke zpomalení klimatických změn a k posílení naší energetické nezávislosti. Proto ve vyhlášených dotačních výzvách klademe důraz na komplexní rekonstrukce veřejných budov, které řeší nejen snížení jejich energetické náročnosti, ale zároveň i využití obnovitelných zdrojů energie a zlepšení kvality vnitřního prostředí,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Součástí projektu je i fotovoltaická instalace na střeše pěti budov, kterou tvoří 660 panelů o celkovém výkonu přesahujícím 300 kilowattpeaků. Ročně má vyrobit 273 megawatthodin proudu, což odpovídá průměrné spotřebě 90 domácností. Elektrárna je navržená tak, aby veškerou vyrobenou elektřinu nemocnice spotřebovala.

„Jsem velmi rád, že se tento dlouho a pečlivě připravovaný energeticky úsporný projekt podařilo dotáhnout do fáze realizace. Práce ještě neskončily, ale pokud budou pokračovat jako dosud, bez větších komplikací a v nasazeném tempu, poběží naše nemocnice od května již ve standardním provozu s novým kabátem a v úsporném energeticky efektivním režimu,“ řekl ředitel nemocnice Petr Polouček.

O pětinu méně vody

Generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák uvedl, že EPC projekty jsou pro zdravotnická zařízení ideálním řešením, jak efektivně snižovat náklady na energie i uhlíkovou stopu. „Jde o energeticky velmi náročné provozy, navíc fungující v nepřetržitém režimu. Vynaložené prostředky se proto dlouhodobě velmi dobře zúročí,“ poznamenal Čermák.

Dodal, že součástí projektu je i energetický management, který si nemocnice nejsou schopny samy zajistit. „Jeho úkolem bude zejména sledovat, zda vše běží optimálně, a také vytipovat další možné úspory,“ vysvětlil Čermák.

• Psali jsme: Úspory dorazily i do věznic: Pankrác díky EPC projektu ušetří osm milionu korun ročně

Největším zdrojem úspor je osvětlení a vzduchotechnika. Projekt umožní zvýšit účinnost zpětného získávání tepla. Proměnou projde i nynější centrální výroba páry v parní kotelně, kterou nahradí lokální elektrické vyvíječe páry. Vyměněny budou i páteřní rozvody tepla. Od poloviny letošního roku budou areál vytápět nové plynové kondenzační kotle.

Teplotu ve více než 1,1 tisíce místnostech bude regulovat systém IRC (individual room control), který umožní každou z nich vytápět podle jejich účelu a využití. V prostorách, kde není celodenní provoz, jako jsou ambulance či kanceláře, tak bude možno mimo pracovní dobu teplotu prostředí snížit. Informace o aktuálních teplotách budou nepřetržitě proudit do centrálního dispečinku, jenž bude moci v případě potřeby zasáhnout. Zároveň většina objektů dostane nová okna a novou střešní hydroizolaci včetně zateplení.

Významně ušetřit pomohou i relativní drobnosti. Například díky nově nainstalovaným perlátorům a spořičům na toaletách klesne spotřeba vody o 15 tisíc metrů krychlových ročně, tedy o pětinu.

Pavel Baroch

Úvodní foto: ČEZ