Světu hrozí zdražování jaderného paliva kvůli nedostatku uranu

V posledních měsících sledujeme pozvolné stoupání ceny uranu a dá se předpokládat, že vyšplhá ještě víc. Bude ho totiž nedostatek. Těžařská společnost Kazatomprom, která produkuje více než pětinu celosvětového množství, varovala, že následující dva roky nedokáže zajistit stabilní dodávky této suroviny.

Samotného uranu je přitom dost, ale jeho produkci překazil nedostatek kyseliny sírové, která je nezbytná k extrakci uranu z rudy, jak uvedl server Financial Times. „Pokud bude omezený přístup ke kyselině sírové pokračovat i nadále v průběhu tohoto roku, a pokud se nám nepodaří dohnat harmonogram stavebních prací na nově vybudovaných ložiscích v roce 2024, může být ovlivněn i plán výroby Kazatompromu na rok 2025,“ uvádí společnost.

• Tip: Počet jaderných elektráren na světě klesá, nové staví hlavně Rusko a Čína

Nedostatek suroviny pak zapříčiní zvýšení již tak vysokých cen. Jen od roku 2021 stoupla cena uranu trojnásobně a je nejvyšší za posledních 16 let. Situace není stabilní i z toho důvodu, že stále není jasné, jak to bude do budoucna s jadernou energetikou.

Návrat k jádru? Alespoň na chvíli

Navzdory zvýšeným cenám byl v posledních letech v Evropě o uran vyšší zájem než se předpokládalo. I přes původně avizované konce elektráren je totiž řada zemí stále udržuje v provozu. Velká Británie například před několika dny oznámila odklad plánovaného ukončení provozu čtyř reaktorů a východní země dokonce nové reaktory budují.

Evropa přitom od jádra dlouhodobě ustupovala, zlomovou byla katastrofa ve Fukušimě v roce 2011, která zpochybnila bezpečnost jaderné energetiky. Podle ročenky World Nuclear report bylo v roce 2023 v provozu o 31 reaktorů méně než v roce 2002, kdy jejich množství dosáhlo historického maxima.

Jak popisuje Financial Times, zvýšená cena uranu není pro jadernou výrobu takovou překážkou, jako samotná výstavba a udržování reaktorů v chodu. Větší hrozbou je tak spíš potenciální nedostatek paliva. Přechodem na jadernou energetiku navíc řada zemí zlepšuje svůj dekarbonizační profil.

• Tip: Další rána pro modulární reaktory: NuScale propustí skoro polovinu zaměstnanců

Současně ale jaderná energetika vytváří politiku závislosti na několika málo producentech uranu. Kazatomprom pochází z Kazachstánu, což je země, která generuje 43 procent světové produkce uranu. Dodávky kromě Evropy posílá i do Ruska a Číny, a panuje tak obava, že dá zmíněným zemím přednost v případě surovinového nedostatku. Společnost se nicméně zavázala, že do roku 2024 naplní 90 procent svých závazků a dohod.

Nedostatkovým zbožím je i samotné jaderné palivo s nízkým obsahem uranu. Vyrábí se totiž momentálně pouze v Rusku a je základním zdrojem energie malých modulárních reaktorů, které některé země vidí jako možnou cestu k dekarbonizaci svých energetik.

Foto: Drimogemon26, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons