Půlku pražského sídliště vytápí teplo z kogenerační teplárny, palivem je i skládkový plyn

Z nevysokých komínů stoupá pára a zpoza dveří proniká ven monotónní hluk výkonných motorů. Teploměr ukazuje několik stupňů pod nulou, a tak kogenerační teplárna Avia jede na plné obrátky, aby vyrobila dostatek energie pro vytápění tisíců domácností na pražském sídlišti Letňany.

„Teplem, které vyrobíme, vytápíme polovinu letňanského sídliště. Elektřinu distribuujeme do sítě Pražské energetiky. Za hodinu vyrobíme jeden a půl gigajoule tepla a jeden megawatt v elektřině,“ řekl Obnovitelně.cz vedoucí provozu Michal Tichý ze společnosti TEDOM, která zařízení provozuje.

První dvě kogenerační jednotky zde fungují už od roku 1998, postupně přibyly další. Po celou dobu provozu toto zařízení ukazuje, jaké základní výhody kombinovaná výroba elektřiny a tepla přináší: energie vznikají přímo v místě spotřeby, v porovnání s tradiční velkou teplárnou nebo elektrárnou stojící daleko za městem je její účinnost výrazně vyšší. A navíc šetří drahý dovozový zemní plyn.

Kilometrové plynovody

Palivem pro výrobu energií v Avii Letňany je totiž částečně skládkový plyn, který je dopravován ze skládek Dolní Chabry a Ďáblice. Jedna ze čtyř kogeneračních jednotek pak spaluje tradiční zemní plyn. Skládka odpadů Dolní Chabry je sice už více než dvacet let uzavřená, i tak je stále producentem plynu – za jedinou hodinu je ho přibližně 300 metrů krychlových.

Z Dolních Chaber se surovina dopravuje plynovodem o délce asi dva kilometry na skládku Ďáblice, kde se smísí s plynem, který se zde těží pomocí více než stovky vertikálních studní. Z ďáblické skládky pak plyn putuje do areálu Avia Letňany více než tříkilometrovým potrubím, které mimo jiné vede pod dálnicí D8.

Výroba elektřiny a tepla je závislá na produkci skládkového plynu – a toho každým rokem ubývá. Nejen kvůli uzavření skládky Dolní Chabry, ale i ta ďáblická přijímá už jen omezené množství odpadu. Znamená to, že produkovaného plynu je přirozeně stále méně. Podle Lukáše Dobeše z vedení společnosti TEDOM se ale nedá odhadnout, kdy se zásoby zcela vyčerpají. Až se tak ale stane, nebude problém vyměnit kotle na skládkový plyn za ty na zemní plyn.

• Související: Vysoká účinnost, nižší emise. Kogenerace přináší mnoho výhod a pomůže síti vykrývat OZE

Podobná kogenerační zařízení společnost TEDOM provozuje podle Lukáše Dobeše na sedmnácti místech – například v Modlanech u Teplic, Chvaleticích na Pardubicku, v Ostravě nebo na jižní Moravě a v jižních Čechách. „Vzhledem k tomu, že se blíží konec skládkování a biologický odpad se už využívá jinak než dřív, v posledních letech se již nové projekty nedělají,“ poznamenal Dobeš.

Plynová kogenerace

Na podzimní odborné konferenci Dny kogenerace 2023 se přitom odborníci na energetiku, zástupci průmyslu i představitelé státu shodli na tom, že plyn bude v energetickém mixu hrát i v budoucnu stále významnou roli.

Zásadní bude právě využívání plynové kogenerace, která je díky využití odpadního tepla k výrobě tepelné elektrárny bezkonkurenčně nejúčinnější elektrárnou. A díky své flexibilitě je schopna vyrovnávat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Ostatně i kogenerační teplárna v pražských Letňanech slouží pro poskytování služeb výkonové rovnováhy.

Lokální kogenerace jsou typicky součástí teplárenských soustav a skvěle se doplňují se zdroji obnovitelného tepla, například tepelnými čerpadly. Kogenerace umí fungovat i v případě blackoutu a může tak zajistit chod kritické infrastruktury (nemocnice, důležité úřady, čističky odpadních vod atd.) se zajištěním dodávky nejen elektřiny, ale i tepla.

„Budoucností energetiky bude integrace – spojovat a doplňovat se budou různé zdroje tepla do teplárenství, sektory tepla a dopravy se sektorem elektroenergetiky skrze elektrifikaci a integrovat se budou i národní energetické soustavy do většího celku. Vedle OZE a jádra bude tím třetím článkem právě plyn a vysoce účinné plynové kogenerace,“ řekl Milan Šimoník, výkonný ředitel oborového sdružení COGEN Czech, které Dny kogenerace 2023 pořádalo.

Obrovský potenciál

Potenciál kogenerace je obrovský: jestliže konec spalování uhlí v roce 2033 bude vyžadovat instalaci 5 až 6 GW nových řiditelných zdrojů, tak až 4 GW z toho mohou pokrýt malé i velké kogenerační jednotky. Jejich výhodou je, že vedle zemního plynu mohou spalovat například i bioplyn nebo biometan. V roce 2050 se ale podle vládou právě schváleného návrhu Národního klimaticko-energetického plánu počítá s prakticky úplným přechodem na zelená paliva, zejména na vodík.

V kombinované výrobě elektřiny a tepla vidí velkou budoucnost rovněž Martin Václavek, předseda rady Sdružení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech a generální ředitel a jednatel společnosti ČEZ Energo.

„Kogenerace je podle mě důležitou součástí moderní energetiky, protože umožňuje efektivní a šetrné využití paliv pro výrobu elektřiny a tepla. Snižuje emise skleníkových plynů, zvyšuje energetickou bezpečnost a nezávislost, a přispívá k diverzifikaci energetického mixu. Kogenerace je také flexibilní a kompatibilní s obnovitelnými zdroji energie, jako je biomasa, bioplyn, slunce a vítr,“ řekl Václavek v nedávném rozhovoru pro Obnovitelně.cz.

Foto: Pavel Baroch