Z deště pod okap? Po Dubaji má příští klimatickou konferenci COP29 hostit Ázerbájdžán

Organizátoři klimatických konferencí COP jako by se nepoučili. Navzdory tomu, že konání letošní akce ve Spojených arabských emirátech čelí kritice kvůli silnému tlaku fosilního průmyslu, se příští ročník bude konat v další ropné diktatuře – Ázerbájdžánu.

Klimatická konference se bude symbolicky konat na místě, kde vzniklo první ropné pole využívající mechanických hlubinných vrtů. V Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, se ropa tímto způsobem začala těžit již v roce 1846. Nicméně, agentura AP upozorňuje, že obyvatelé této oblasti využívali ropu již před 1 200 lety.

Ázerbájdžánský režim je navíc, stejně jako ten ve Spojených arabských emirátech, považován za autoritářský. Země je například dlouhodobě obviňována z porušování svobody slova. Vláda například zakazuje vysílání zahraničních rozhlasových stanic a z hlediska míry svobody tisku patří mezi nejhorší na světě. Ázerbájdžán byl vyhlášen také za nejvíce homofobní zemi v Evropě.

Země je přitom silně závislá na fosilním průmyslu. Těžba ropy tvoří zhruba tři čtvrtiny tamního HDP a kolem 90 procent exportu. Tamní fosilní průmyslu je částečně v soukromých rukou. Část výnosů z těžby míří i na podporu ázerbájdžánské armády, a to údajně dokonce i z rukou zahraničních ropných gigantů. Projekt Global Witness například před časem upozornil, že britská společnost BP pomohla financovat agresi proti Arménům v Náhorním Karabachu.



Volba Ázerbájdžánu jakožto místa konání dalšího ročníku klimatické konference COP tak působí jako ironie. Ani Dasgupta, vedoucí organizace World Resources Institute ale pro AFP uvedl, že jde naopak o povzbudivou zprávu.

„Fakt, že chtějí udělat krok vpřed a stát se klimatickým lídrem, je pozitivní věc,“ řekl Dasgupta, načež ale dodal: „jak to udělají? Ještě nevíme.“

Navíc, aby byla dekarbonizace celosvětově úspěšná, je nutné k odklonu od fosilních paliv nutné přimět i jejich producenty. A Ázerbájdžán je v tomto ohledu potenciálně důležitým spojencem. Ruská agrese na Ukrajině navíc posílila roli Ázerbájdžánu v evropské energetické politice, zejména v hledání náhrady ruského plynu. Podle loni uzavřené dohody má středoasijská země dodávat do Evropy do roku 2027 kolem 20 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, což představuje asi sedminu dodávek plynu proudícího ruským plynovodem Nordstream.

Pomohla výměna vězňů?

Kandidaturu Baku jakožto místa konání příštího ročníku COP podpořila dokonce i Arménie, a to stažením své vlastní kandidatury. Obě země mají přitom mezi sebou dlouhodobě silně napjaté vztahy a opakovaně spolu válčily o kontrolu nad Náhorním Karabachem. Ten nakonec letos na podzim obsadila ázerbájdžánská armáda.

Nyní se ale zdá, že obě země začínají nacházet společnou řeč a ochrana klimatu může být jedním ze styčných bodů. Během vyjednávání o místě konání COP29 se totiž obě země dohodly na výměně vězňů a normalizaci vzájemných vztahů.

• Tip: Bída i naděje boje za klima: skandály na COP28 překrývají fakt, že planetu pořád lze zachránit

Klimatická změna má přitom stále silnější vliv i na válečné konflikty. Dlouholetá sucha, hladomory, nedostatek vody a extrémní projevy počasí totiž vedou ke zvyšování napětí v už tak dost nestabilních regionech, jako je Sýrie nebo subsaharská Afrika.

Zájem o pořádání COP29 mělo původně i Česko, které ale svou kandidaturu stáhlo.

Ilustrační foto: Indigoprime, CC BY 2.0