Německé konstrukce pro fotovoltaiku byly předražené, tak firma z Litomyšle vyvinula vlastní
Při vývoji vlastního řešení spolupracovali podnikatelé z Litomyšle s předními výzkumnými ústavy i Českým vysokým učením technickým v Praze.
Pavel Baroch
15. 11. 2023
Když to u nás nikdo nevyrábí, tak si to uděláme sami. Tak by se dal stručně shrnout příběh společnosti bragen z Litomyšle, která vytvořila společný podnik s firmou Metal Trade Comax na výrobu vlastních nosných konstrukcí pro pozemní fotovoltaické elektrárny. Je pravděpodobně jedinou tuzemskou společností, která nabízí ucelenou škálu těchto konstrukcí. Záleží jen na zákazníkovi, jestli chce nad sebe montovat dva či více panelů, nebo na jakou světovou stranu má být zařízení nasměrované.
Cesta k vývoji a výrobě fotovoltaických konstrukcí ale nebyla rozhodně přímočará a investor celého podniku Tomáš Brýdl původně vůbec nepodnikal ve fotovoltaice, byl spolumajitelem nábytkářské společnosti Story Design.
„Budovali jsme ji dvacet let,“ řekl pro Obnovitelně.cz Tomáš Brýdl. Pak ale o firmu projevil zájem zahraniční zájemce a on jako majitel se svým společníkem na jeho nabídku kývnul. „Bylo to pro nás příjemné ukončení kariéry v tomto oboru,“ uvedl podnikatel z Litomyšle.
Tím pro něho ale podnikání neskončilo. Začal hledat nové investiční možnosti. Důležité pro něho bylo, aby peníze z prodeje nábytkářské firmy zůstaly v regionu, kde žije. V Litomyšli se záhy objevila možnost koupit si rozsáhlé zahradní centrum. Původní majitelé už chtěli do důchodu a hledali někoho, kdo by od nich Školky Litomyšl, jejichž tradice sahá až do roku 1946, převzal a věnoval se jim.
„Hledal jsem navíc něco, co by mě bavilo a co by se dalo dále rozvíjet,“ sdělil Tomáš Brýdl. Celý stohektarový areál, kde se pěstuje několik tisíc druhů listnatých i jehličnatých stromků, keřů nebo okrasných květin, byl výrazně podfinancovaný. Chyběla například maloobchodní prodejna pro zákazníky.
„A tak jsme se rozhodli, s vedením Školek Litomyšl, postavit skleník s prodejnou, který má asi 2 000 metrů čtverečních,“ konstatoval Brýdl. Záhy se zjistilo, že střeše skleníku chybí kvalitní zakrytí proti ostrým slunečním paprskům. V tuto chvíli nastal první krok směrem k fotovoltaice. „Napadlo nás, že bychom mohli zastínění udělat ze solárních panelů,“ uvedl Brýdl.
Solární energie pro závlahu
Trvalo to asi půl roku, ale svůj účel to splnilo – a hned dvojí. Nejenže panely dobře zastiňují rostoucí plodiny, ale stokilowattová elektrárna ještě vyrábí dostatek elektřiny k tomu, aby mohla pohánět čerpadla na vodu k zavlažování. Jen bylo zapotřebí upravit dobu závlahy podle toho, jak svítí slunce.
„Tak jsme se dostali k fotovoltaice. Kamarád, který vlastní klasickou solární elektrárnu, mi vyprávěl, jak byl před pár lety na odborném veletrhu v německém Mnichově, kde viděl panely, pod nimiž se dají i pěstovat různé plodiny. To nás zajímalo, protože jsme v tu dobu řešili zastínění dalších pěstebních ploch. Řekli jsme si, že bychom to mohli zkusit něčím progresivnějším než jen klasickým stínovištěm s odklápěcími sítěmi,“ uvedl Tomáš Brýdl.
Začali shánět firmu, která by požadovanou konstrukci na agrovoltaiku vyrobila. Vypravili se na veletrh do Mnichova. Tam ovšem konstrukce nabízela pouze jedna německá firma, a když od ní dostali cenovou nabídku, byla v takové výši, že začali přemýšlet o možnosti vlastního řešení. Tomáš Brýdl se na základě tohoto zjištění rozhodl pustit do vývoje vlastních konstrukcí.
Jenže spojení zemědělské produkce s výrobou solární energie zatím není oficiálně povolené. Vláda sice v říjnu schválila příslušnou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, ale předlohu musí ještě projednat parlament.
„Nechtěli jsme přešlapovat na místě a čekat, až bude agrovoltaika povolená, a tak jsme hledali možnost pro realizaci konstrukcí pro klasické pozemní elektrárny,“ uvedl podnikatel. Opět se poohlíželi po nějakém tuzemském výrobci, ale neobjevila se žádná firma, která by nabízela kompletní produktovou řadu podstavců. Naprostá většina konstrukcí pro pozemní fotovoltaiku se dováží z Polska, Německa, Turecka nebo Číny.
Konkurenceschopná cena
A tak začali vyvíjet vlastní konstrukce, které by dokázaly konkurovat zahraniční produkci. Začali hledat vhodnou firmu, která dokáže vyrobit navržené podstavce. Tak byl založen zmiňovaný společný podnik společností bragen a Metal Trade Comax, a vznikl bragenPVsystem.
„Zjistili jsme, že se nám vyplatí domluvit se s kvalitním výrobcem, s nímž jsme vytvořili společný podnik na nosné konstrukce,“ řekl Tomáš Brýdl. „A naše cena je skutečně konkurenceschopná zahraničním výrobkům, navíc odpadají náklady za dopravu,“ poznamenal Brýdl.
„Provedení konstrukce musí dostat statický posudek na konkrétní místo a následně i stavební povolení,“ uvedl pro Obnovitelně.cz Ladislav Socha, hlavní konstruktér a jeden z jednatelů společnosti bragen.
Ačkoli se zdá, že na vývoji a výrobě nosných konstrukcí nic není, ve skutečnosti musí splňovat několik zásadních podmínek: především být dostatečně odolná proti povětrnostním vlivům včetně silného větru nebo vysoké vrstvy sněhu. Navíc musí být relativně co nejlevnější. Při vývoji vlastního řešení spolupracovala firma bragen z Litomyšle s předními výzkumnými ústavy i Českým vysokým učením technickým v Praze.
A ačkoli jsou konstrukce navržené jako univerzální, i tak se musí pečlivě propočítat a vyzkoušet, jestli vyhovují konkrétním podmínkám na vybraném místě. Například v písčitém podloží musí být „nohy“ delší. Někde je zase kvůli proudění vzduchu zapotřebí posílit přední, nebo zadní „nohy“.
Firma má k tomuto účelu unikátní italský stroj – beranidlo, který slouží jako buchar pro zavádění „nohou“ do podloží a současně jako zařízení pro tahovou zkoušku. Vytahováním sloupku ze země se totiž zjistí, jaká síla je k tomu zapotřebí. Jde o jeden ze zásadních ukazatelů, podle nichž se následně konstrukce případně upravuje.
Desítky megawatt měsíčně
Italský stroj, který má společnost bragen k dispozici, navíc disponuje zabudovanou GPS navigací. V kanceláři se tak naprogramuje jeho „cesta“ po vybraném pozemku pro solární park, a zařízení pak samo jezdí po určených souřadnicích a s přesností na jeden centimetr natluče za den až 500 sloupků, které tam připraví technici. „Je to skutečně vysoce výkonný stroj,“ poznamenal Brýdl.
Vývoj a příprava výroby vlastních nosných konstrukcí trvala přibližně rok. „Nebylo to rozhodně jednoduché,“ poznamenal Ladislav Socha. Vznikl obsáhlý katalog s různými profily, z nichž se pak konstrukce montují. Trochu to připomíná stavebnici Merkur.
Od září začal bragenPVsystem dodávat nosné konstrukce prvním zákazníkům. Patří mezi ně i skupina Solar Global, která patří mezi tuzemské průkopníky čistých technologií včetně fotovoltaiky a s níž firma z Litomyšle dlouhodobě spolupracuje.
„Je to česká firma, která nám nabízí komplexní řešení včetně dodání na klíč,“ uvedl pro Obnovitelně.cz Aleš Dobřecký ze Solar Global.
Dodal, že u zahraničních dodavatelů byl problém v tom, že jim v nabídce často něco chybělo. Také trvalo nějaký čas, než jejich dodávka dorazila, což platí také u reklamace. Společnost bragenPVsystem je přitom kvalitně i cenově srovnatelná se zahraničím. A zásadní výhodou je, že jde o místní firmu. „Plus nám samozřejmě nabídli lepší platební a dodací podmínky,“ uvedl Dobřecký.
Dodal, že jim firma z Litomyšle zatím dodala konstrukce na pět projektů. „A panuje s nimi spokojenost,“ konstatoval Dobřecký. „Teď jsme ve fázi přípravy zhruba deseti nových projektů, na které by nám měli také dodávat své výrobky.“
Výrobní kapacita jsou konstrukce pro instalovaný výkon 20 megawatt měsíčně při nasazení jedné směny. V případě potřeby je ale možné nasadit i druhou směnu.
„Jsme schopní uspokojit i velké klienty,“ ubezpečil Tomáš Brýdl. Díky technickému zázemí dovede bragenPVsystem nabídnout uživatelské přizpůsobení konstrukcí dle specifických požadavků zákazníka. Oproti zahraničním dovozcům nabízí jistotu dodávek, a to v poměrně krátkých dodacích lhůtách. Firma je naopak připravená dodávat své konstrukce také odběratelům do zahraničí. A má už připravenou novou řadu pro agrovoltaiku. „Chceme být připraveni na to, až bude příslušná novela schválená v parlamentu,“ dodal Tomáš Brýdl.
Foto: bragen