Skončil nejstarší chov anglických plnokrevníků v Česku. Na pastvinách v Napajedlech vyrostou byty
Chov anglických plnokrevníků z Napajedel má dlouholetou tradici, která byla letos ukončena odvozem posledních z nich, majitelé chtějí mít z pozemků sídliště.
Kristýna Čermáková
30. 8. 2023
Když letos z historického areálu Napajedla odvezli poslední koně, bylo téměř jasno. Zpět už se nevrátí a chov anglických plnokrevníků tam končí. Nejen místní obyvatelé, ale i milovníci koní ze všech koutů republiky sepisují za záchranu hřebčína petice. Pokud se ale nezmění majitel či jeho vlastní záměr, není příliš pravděpodobné, že by se zvířata na své pastviny vrátila.
Hřebčín Napajedla byl jedním z několika málo českých významných hřebčínů, který ustál všechny rány historie až doposud. Jeho koně přežili první i druhou světovou válku a chov se pozastavil jen párkrát a vždy pouze dočasně. Tentokrát to ale vypadá, že navždy.
Napajedelské stáje založil milovník koní a dostihový jezdec Aristides Baltazzi v roce 1886, Napajedla jsou díky tomu nejstarším českým chovem anglických plnokrevníků. Areál přestál několik změn majitelů a v roce 1989 byl státem určen k privatizaci. Zbylé a menší hřebčíny Tlumačov a Písek zůstaly pod státní správou.
Po privatizaci zakoupil většinový podíl Antonín Sieklík starší, který chtěl podle serveru Jezdci.cz podpořit lokální tradici, ale vztah ke koním jako takový neměl. A chov koní je náročný, vyčerpávající a mnohdy finančně nevýhodný.
Přesto hřebčín fungoval i nadále. Vlivem vzrůstající konkurence soukromých malých chovatelů a současně díky možnostem importu a dovozu koní ze zahraničí ale neměl takové úspěchy jako dříve. A začal se pomalu hroutit.
V roce 2014 oficiálně zanikla společnost Hřebčín Napajedla a tím začal pozvolný konec celé tradice. Firmu převzali potomci předchozího majitele Antonín Sieklík mladší a Miroslava Kotačková pod společností Sygnum.
Vstup do dostihového světa jim přitom měla usnadnit zkušená chovatelka koní Martina Benková, která hřebčín tehdy čerstvě vedla a úspěšně se jí dařilo odchovávat plno nadějných hříbat. Koňácká veřejnost doufala, že po několika úspěšných letech, kdy odchovanci hřebčína získali důležitá vítězství, se sláva napajedelského chovu obnoví.
Než se vítězové turfů ale osvědčí a začnou produkovat vlastní hříbata, čímž se propíšou i do finanční stránky chovu, trvá několik let. Napajedla zjevně tolik času nedostala a od roku 2019 veřejnost registruje náznaky blížícího se konce chovu.
Z napajedelských pastvin vzešlo mnoho nejen dostihových legend a samotná ztráta místních plemeníků zasáhne chovatele koní a dostihový svět. Areál sloužil i filmařům a jeho kulisy posloužily například Četnickým humoreskám, pořadu Už zase skáču přes kaluže či seriálu Znamení koně. To ostatně připomíná i reklamní spot zlínského regionálního filmového fondu.
Napajedla byla českým centrem chovu plnokrevníků, a rozmístění koní po republice po menších hřebčínech velké stáje nenahradí.
Konec anglického plnokrevníka v Čechách? Chov koní je drahá záležitost
„V případě konce hřebčína nemůže být řeč o systematickém a odborném chovu anglického plnokrevníka v České republice – bez hřebčína přijdeme o chov anglických plnokrevníků, protože zkrátka je nebudeme mít kde chovat v potřebném množství a s nutnou minimální a soustředěnou chovnou základnou. Takový chov lze provozovat pouze a jedině v Napajedlích,“ vysvětlil pro Obnovitelně.cz Aleš Martínek, člen petičního výboru Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla.
Úpad odstartoval přelomový rok 2019, kdy společnost Sygnum zažádala město o změnu územního plánu, aby na částech pozemků a pastvin směla vybudovat bytové domy. To vyvolalo veřejné pobouření a současně konflikt majitelů společnosti s novináři, kterým od té chvíle neposkytují veřejné komentáře.
Že se provoz hřebčína blíží ke konci, bylo patrné z náznaků již několik let. Nabídka chovných hřebců se snižovala, za posledních několik let bylo ve stájích připouštěno stále méně klisen a celkově chod hřebčína utichal. Letos v zimě se začaly zvěsti o absolutním konci hřebčína šířit, když ustájení koně dostali výpověď a chovné stádo se pomalu a tiše rozprodávalo a rozváželo do konkurenčních stájí.
Starosta Napajedel Robert Podlas po jednání s oběma majiteli v červnu uvedl pro IDnes.cz, že jejich záměrem je vystavět 200 bytových jednotek, aby zaplatili a vyrovnali ztrátový chov koní.
Chov může být drahý a nemusí být vždy výdělečný, důkazem toho je mnoho dostihových zkrachovalých stájí zvučných jmen. Přesto však ani výstavba bytů na místo pastvin nemusí být řešením. Podle dosavadního jednání majitelů se ale zdá, že zachránit chov nebylo záměrem ve skutečnosti nikdy.
V únoru 2023 bez varování odvezli z hřebčína definitivně poslední koně. Od té chvíle zeje prázdnotou a s největší pravděpodobností se jeho chod beze změny majitele neobnoví. Společnost Sygnum vsadila spíše na budoucí rozprodání pozemků pro byty a domy než na anglické plnokrevníky.
Petici za zachování hřebčína podepsalo přes 20 tisíc lidí
V okamžiku, kdy se advokát a dostihový nadšenec Aleš Martínek o konci hřebčína dozvěděl, založil petici. Jejím cílem je zabránit změně územního plánu na hlavních pastvinách, dále apelovat na Ministerstvo kultury, aby celý areál hřebčína prohlásilo za kulturní památku, a apelovat na Ministerstvo zemědělství, aby bránilo a chránilo chov anglických plnokrevníků na našem území.
Petice zatím není u konce, podle Martínka ji v tuto chvíli podepsalo zhruba 20 tisíc lidí. Největším úspěchem ale zatím je, že se areál hřebčína ocitl v řízení na označení kulturní památkou. „A tedy majitelé mají povinnost věc chránit před poškozením nebo zničením, to vyplývá ze zákona a smysl takové povinnosti je zjevný – tedy aby nedošlo k znehodnocení věci, o níž se řízení u Ministerstva kultury vede. Předpokládám, že této povinnosti jsou si jednatelé společnosti Sygnum s.r.o. vědomi,“ uvedl.
Podle Petry Zelinkové z Národního památkového ústavu nese hřebčín nesporné urbanistické hodnoty. A to jak v rámci předmětného areálu, tak z hlediska historického vývoje ve vztahu k blízkému zámku a městu Napajedla obecně.
„Po stránce stavební si řada objektů uchovala svou architektonickou podobu z druhé poloviny 19. století i pozdějších období. Dochovaná jsou technická řešení a detaily související s provozem stájí a chovem koní, zmínit lze například dobové řešení odvětrávání prostor (provětrávané římsy, dřevěné žaluzie na větracích otvorech),“ vysvětlila pro Obnovitelně.cz.
Hřebčín si dokázal uchovat původní podobu téměř celých 130 let svého fungování. „Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, doporučilo Ministerstvu kultury prohlášení areálu hřebčína v Napajedlech za kulturní památku,“ říká Zelinková.
Samotné rozhodnutí už tedy stojí v dikci Ministerstva kultury, kladné vyřízení není nereálné. Za kulturní památku byly již v minulosti vyhlášeny i další hřebčíny. Kladruby nad Labem a Slatiňany byly díky svému chovu kladrubských běloušů a vraníků dokonce prohlášeny za památky UNESCO.
Z bývalé trojice základních pilířů chovu anglického plnokrevníka, které v minulosti tvořily Písek, Tlumačov a Napajedla, je kulturní památkou hřebčinec v Písku a část hřebčince v Tlumačově. Napajedla tento titul zatím nemají.
Bez koní je hřebčín opuštěný, bez bytů neperspektivní
Pokud Ministerstvo kultury rozhodne v řízení ve prospěch hřebčína, záměr postavit bytové domy na místo pastvin tím majitelům areálu výrazně ztíží. Ačkoliv zatím není jasné, jestli by v případě vyhlášení kulturní památky byla ochrana vztažena i na pastviny, minimálně areál budou muset zachovat. Co v případě takového rozhodnutí budou s nefunkčním areálem bez koní dělat, není jasné.
„Bylo zde i několik zájemců na odkup hřebčína, kteří by v chovu anglického plnokrevníka v Napajedlech chtěli pokračovat. Ale bohužel statutární orgány vlastníků společnosti Sygnum, paní Kotačkové a pana Sieklíka, s nimi údajně odmítli jednat,“ říká Martínek.
Kotačková ale v dřívějším rozhovoru pro Napajedelské noviny uváděla, že chov koní rozhodně neplánují ukončit. Stála si za předchozími výroky, že výstavba bytových jednotek je zásadní pro financování stájí.
„Naopak – tento záměr by měl významně pomoci financovat jeho zachování. Mohu s čistým svědomím říci, že napajedelský chov anglického plnokrevníka nezanikl jen a pouze díky podpoře naší rodiny. Současná doba totiž chovu dostihových koní v České republice vůbec nepřeje, a pokud bychom v předchozích letech neuchránili napajedelský hřebčín před úpadkem, již by neexistoval,“ uvedla.
Petici sama odsuzovala a považovala ji za negativní kampaň, která přispěla k tomu, aby dostihový chov museli rozprodat či rozdat.
K přístupu obou majitelů je autor a iniciátor petice Martínek kritický. „Zatím jsem nikde nezaznamenal, že by někde byla zmínka o tom, že chtějí vymyslet či zařídit pro hřebčín další budoucnost spojenou s chovem koní. Pokud mám správné informace, s nikým jednat o hřebčíně ani nechtějí, tedy ve smyslu jeho prodeje či pronájmu někomu, kdo by v něm koně chovat chtěl,“ říká.
Chov koní v moderní době je nerentabilní a náročný, chybí vize, jak ho zachránit
Podle napajedelského starosty Podlase ale není situace tak jednoduchá, jak signatáři petice uvádějí. Za předpokladu, že ministerstvo skutečně rozhodne o prohlášení hřebčína za kulturní památku, koně se tam nevrátí. „Pro mě je největším očekáváním to, jestli petiční výbor nebo lidé kolem petice mají nějakou konkrétní variantu toho, jak chov a provoz zachránit,“ uvedl pro iRozhlas.cz.
„Každý, kdo má s koňmi co dočinění, je tím zasažen,“ dodává Martínek k celé situaci. Eva Holubcová ze serveru Equichannel to ale vnímá pragmatičtěji. „Dlouhodobě je u nás chov plnokrevníka v moderní době nerentabilní záležitost. Vyžaduje to tedy oddaného majitele, který je ochoten vkládat peníze průběžně. Aby takový provoz byl rentabilní, často je dotován z jiných aktivit, a někdy pramen jiných příjmů prostě vyschne.“
Pravdou je, že oba další velké hřebčíny, Písek a Tlumačov, jsou dotované státem. Koneckonců i chov kladrubských koní řídí stát, který jim v dobách krize může pomoci finančně překonat obtížná období. A chov dostihových koní je nejistý a závisí i na závodní sezóně.
Podle Holubcové se v České republice ročně narodí zhruba kolem 200 hříbat plnokrevníků a loni se napajedelští hřebci podíleli na dohromady 32 připuštění. A to pro zachování chodu stáje a na financování chovných klisen nestačí.
„Za mě je obdivuhodné, že Napajedla jako chov koní přežila do roku 2023 a loni se jim dokonce podařilo zabodovat – v hřebčíně narozený a do odchodu do tréninku v místě soukromým subjektem TIPPLER Group s.r.o. odchovávaný Gasparini vyhrál slovenské derby, české a slovenské St. Leger. Odchovankyně přímo hřebčína klisna Vignetta pak Oaks. A syn napajedelského plemeníka Amico Fritz jménem Zamico vyhrál Velkou jarní cenu. Pokud chov v Napajedlích skutečně skončil, odešel nejlépe, jak mohl. Tedy ve chvílích, kdy bodovali v tom, co uměli nejlépe. Odchovávat a produkovat klasické vítěze,“ uzavírá Holubcová.
Úvodní foto: Jan Polák, CC BY 3.O