Do 10 let přijde daň z masa, varují investoři. Dá se tomu zabránit?

Zdanit něco, co je škodlivé zdraví nebo co poškozuje životní prostředí, je pro vlády velice častý způsob, jak přijít k penězům. Jedná se o zcela přirozenou záležitost – například daň z tabákových výrobků znají v asi 180 zemích světa, emise jsou zdaněné v 60 státech a daň z cukru existuje ve 25 zemích světa. A nyní to podle analytiků vypadá, že k nim přibude daň další, a to z masa. Ta bude reprezentovat něco jako zdanění klimatického a energetického luxusu.

O této možnosti teď jako zcela reálné píše zpráva nazvaná White Paper, kterou vydala Farm Animal Investment Risk and Return Initiative (FAIRR). Ta předvídá, že maso se přidá po bok tabáku, uhlíku a cukru – stane se to nejpozději do roku 2050. Investory zpráva varuje, že tato možnost je velmi pravděpodobným scénářem budoucího vývoje. A protože tato investorská síť spravuje aktiva investorů ve výši nad 4 miliardy dolarů, je dobré ji brát víc než vážně.

Maso je podle zprávy možné zdanit z více důvodů – celosvětová produkce masa je zodpovědná za 15 procent emisí uhlíku; to je mimo jiné víc než celý dopravní sektor. A to ani nemluvě o tom, že masný průmysl je také zodpovědný za odlesňování, degradaci kvality půdy, masivního odlivu vody jak z krajiny, tak i z podzemních zásob a také je v podstatě hlavní příčinou toho, že mikroorganismy čím dál víc odolávají antibiotikům.

Existují však také čistě lékařské námitky vůči masu: jeho konzumace vede k větší pravděpodobnosti vzniku cukrovky druhého typu, obezity a také rakoviny. Nadměrná konzumace masa (především toho „červeného“ tedy hovězího) je pokládána za obecně nezdravou – a v nadměrném množství se maso momentálně konzumuje v celém vyspělém světě.

Zakladatel FAIRRu Jeremy Coller v tiskové zprávě uvedl: „Pokud by měli autoři zákonů opravdu do zohlednit pravou cenu jevů, jako jsou epidemie jako ptačí chřipka, antibiotická rezistence a dopady na změny klimatu, pak je opravdu zdanění masa neodvratné. Investoři, kteří se chtějí dívat do budoucna, by se na to měli připravit.“

Stejný názor má i Maria Lettiniová, ředitelka FAIRRu, která v rozhovoru pro britský deník Guardian uvedla: „Jak pokračuje implementace Pařížské klimatické dohody, s velkou pravděpodobností uvidíme, jak se vlády budou snažit omezovat dopady chovu dobytka na životní prostředí. Momentálně se nacházíme ve stavu, kdy je zavedení takových daní pravděpodobné v horizontu 5-10 let.“

Autoři zprávy také upozorňují, že v některých zemích se již začaly vést na toto téma debaty na úrovni zákonodárců – jedná se například o Německo, Dánsko nebo Švédsko. Ti dánští navrhovali například daň ve výši 2,7 dolarů za jeden kilogram.  Jinou cestou se vydala Čína, která už v roce 2016 snížila doporučení na množství konzumovaného masa o 45 procent.

Svět založený na uhlíkové a masové dani by byl zřejmě úplně jiný než ten současný – místa, kde se dnes chová dobytek, by mohla být využita například pro pěstování biopaliv třetí nebo čtvrté generace, které by mohly zásobovat energií menší energetické zdroje. Ještě více by to přispělo k energetické decentralizaci, kterou vidíme už dnes – a ještě více by stoupl smysl nejrůznějších akumulačních zařízení.

ZDROJ: The Guardian