Můžou za požár Fremantle Highway elektromobily? Zatím čistá spekulace, lodě hoří i z jiných důvodů

Novinové titulky v minulých týdnech zaměstnával požár lodi Fremantle Highway. Není divu, oheň na nákladní loď s téměř čtyřmi tisíci automobily, z nichž bylo 498 elektromobilů, způsobil velkou katastrofou. Při požáru zemřel jeden člen posádky a zbylých 22 se muselo zachránit skokem do vody, většina z nich skončila v nemocnici s lehčími zraněními.

Příčina požáru je zatím nejasná. Hned v prvních zprávách o tragédii vznikaly teorie, že požár vznikl v jednom z elektromobilů. Výsledky šetření přitom nejsou a pravděpodobně velmi dlouho nebudou známy, jednalo se tak spíše o pesimistické úvahy elektromobilových skeptiků.

Elektromobil totiž hoří méně často, než auto se spalovacím motorem. Expert Jiří Zima pro Obnovitelně.cz vysvětloval, že navzdory malé četnosti požárů elektrických motorů, jsou více medializované.

„Elektromobilů jezdí po českých silnicích velmi málo, jen zhruba 15 tisíc, zatímco celkově je v ČR registrováno přes 6 milionů aut. Hodí se však dodat, že ačkoli většina požárů elektromobilů je mimořádně mediálně vděčnou záležitostí a lidé si tak bez nadsázky přečtou pomalu o každém požáru, který se někde ve světě stal, zahoření stojících i jedoucích vozidel se spalovacími motory je tak běžnou záležitostí, že jen v ČR jde v průměru o šest požárů denně,“ uvádí Zima.

Že by na Fremantle Highway vznikl požár právě z baterie elektromobilu, samozřejmě možné je. Stejně tak je ale možné, že požár vznikl ze spalovacího motoru, ze závady samotné lodi či cigaretovým nedopalkem na špatném místě. Diskuse o tom, že za nehodu můžou elektromobily, je proto předčasná.

Jestli se na velikosti katastrofy elektromobily mohly nějak podílet, tak horším a delším hašením. Loď se podařilo uhasit až po týdnu požáru, a doutnající vraky dlouho komplikovaly odtah do přístavu. Hrozilo proto, že loď se stane nekontrolovatelnou hořící pochodní uprostřed moří, která za sebou navíc zanechává značné množství provozních kapalin.

I hašení elektromobilů ale nemusí být o tolik náročnější, než spalovacích motorů, za předpokladu, že nejsou v nabíječce. Což převážená auta na lodi nebyla. Nabíjení je během celého provozu elektrického auta nejrizikovější část fungování, v té chvíli je nejnáchylnější k vzplanutí a současně se nejsložitěji hasí, popisuje Zima.

Expert Tomáš Kazda pro Deník.cz uvedl, že nejčastěji začíná hořet v automobilech elektronika, a to jak ve spalovacích, tak v těch elektrických. Baterie je sice označovaná za nejnebezpečnější část nízkoemisního auta, nebývá ale důvodem vzniku požáru. „Někdy se použitá baterka například z havarovaného vozidla může tvářit, že je v pořádku, ale ve skutečnosti už není vhodná k použití,“ popisoval Kazda.

Potopená Felicity, dodnes nevyšetřený požár

A pro námořní katastrofy spojené s automobily nemusíme chodit ani příliš daleko do historie. Nákladní loď Felicity Age, která převážela čtyři tisíce aut, se potopila po požáru během loňského února. Všech 22 členů posádky se podařilo včas evakuovat.

Auta především značky Volkswagen klesla na dno společně s lodí. Ztráta automobilů byla o to bolestnější, že se na palubě nacházelo plno drahých a luxusních značek, jako je Porsche, Bentley nebo Lamborghini. Škoda na vozidlech byla vyčíslena na 9,2 miliardy korun, škodu za samotnou ztrátu lodi její vlastnická společnost neuvedla.

Nevyčíslitelná bude ale přírodní škoda, kterou potopení Felicity Age vyvolalo. Kromě samotného odpadu v podobě velké nákladní lodi a čtyř tisíc aut na dně oceánu tři tisíce metrů pod hladinou, unikly i provozní kapaliny jako jsou oleje a ropné produkty. Podle portugalských úřadů, které měly ke katastrofě nejblíže, se loď podařilo odtáhnout alespoň trochu blíže ke břehu. Vyzvednout a uklidit ale nepůjde, na to leží příliš hluboko.

Stejně jako je tomu nyní v případě katastrofy s Fremantle Highway, nebyl u Felicity Age zjištěn důvod požáru. A stejně tak některé spekulace hovoří o možnosti vzplanutí elektroaut, kterých loď také několik převážela, ikdyž méně, než Fremantle Highway. Ani tyto teorie ale nebyly prokázány (či vyvráceny), protože k podrobnému vyšetřování vraku ležícího pod hladinou s velkou pravděpodobností už ani nedojde.

Dokazují však, jak citlivě jsou katastrofy spojené s elektromobilitou vnímány veřejností. Také jsou příkladem, jaký prostor dostává skutečnost, že se na palubě s hořícími auty, nachází i některá s elektrickým pohonem, jako kdyby snad lodě hořely a potápěly se pouze při převozu bateriových vozů.

Ropná skvrna z Grande America

V roce 2019 způsobila přírodní katastrofu potopená loď Grande America, která také převážela auta – tentokrát pravděpodobně bez podílu elektromobilů, které by mohly snižovat možnosti jejího hašení, jak je kritizováno u případů dvou výše uvedených nehod.

Všech 27 členů posádky nehodu přežilo díky záchrannému člunu, který se ale porouchal a osud námořníků byl tak chvíli velmi nejistý. Nakonec se je podařilo jedné ze záchranných lodí vypátrat a odtáhnout.

Méně šťastně už ale dopadly okolní vody. Grande America způsobila nedaleko Francie ropnou skvrnu o délce deseti kilometrů poblíž Francie. Kromě samotného úniku ropy byl problém také náklad. Loď převážela kontejnery s chemikáliemi, které nebyly dostatečně zabezpečené a dost pravděpodobně způsobily požár.

Podle tajemníka námořních důstojníků společnosti FOMM-CGT Jeana Chateila je laxní přístup k nákladu důkazem, že je pro lodní společnosti důležitější ziskovost, než bezpečí pro zaměstnance. „Takový nedostatek kontroly je zřejmým rizikem nejen pro posádku, ale také pro dokaře, celní úředníky i brigádníky, kteří jsou v pravidelném kontaktu s toxickými látkami, produkty a plyny,“ řekl.

Výbuch v přístavu zasáhl desítky lidí kvůli nelegálnímu obsahu kontejnerů

Nemusíme se ale nutně držet ani nákladu automobilů. Lodě totiž hoří i bez nich, stačí nebezpečný náklad, který se převáží v kontejnerové dopravě již léta a mnoho pobouření v médiích nevyvolává. Řeč je například o kontejnerové lodi KMTC HongKong, která shořela v roce 2019 přímo v přístavu.

Stejně jako v případě Grande America bylo největším problémem špatné zabezpečení kontejnerů. Jednalo se pravděpodobně o nelegální převoz chemikálií, kvůli kterým měla loď lživě zapsané celní zprávy.

V počátcích požáru pak nikdo netušil, jak rizikový náklad na sobě KMTC HongKong má. Hasiči používali k hašení vodu, která jen povzbudila hoření některých chemikálií. Jen z nebezpečného kouře muselo být ošetřeno přes 200 lidí a 37 jich bylo zraněno troskami při výbuchu lodi.

Nejen elektromobily komplikují hašení

Pokud se vrátíme k požárům na otevřeném moři, jeden z nejtragičtějších z posledních let je zcela jistě příběh lodi Maersk Honam z března 2018. Nákladní loď převážela 7860 kontejnerů a kvůli 54 z nich, které obsahovaly nebezpečný náklad, vypukl požár. Tedy pravděpodobně, vyšetřování totiž nikdy neurčilo konkrétní a přesný důvod, pouze odhad.

Na lodi při požáru zemřelo pět členů posádky. Týden trvalo, než hasiči dostali plameny na lodi pod kontrolu, a následně vrak odtáhli do přístavu. Jedno pozitivum z celé tragédie ale vzešlo, společnost Maersk od té chvíle zavedla přísnější podmínky pro přepravu kontejnerů a pro ukládání nebezpečného nákladu, kterými se nyní řídí i další společnosti.

Po dvouletém vyšetřování komise usoudila, že příčiny požáru zůstanou nejasné, přesto odkázali na špatné nakládání s nebezpečnými kontejnery a doporučili změnu zabezpečení. „Hlavní bezpečnostní doporučení uvedená ve zprávě jsme již v uplynulých dvou letech implementovali do celé naší flotily,“ uvedl po zveřejnění závěrečné zprávy Aslak Ross, vedoucí oddělení námořních standardů společnosti A.P. Moller - Maersk.

Jak bylo uvedeno výše, elektromobilita může komplikovat hasící postupy, ačkoliv pokud auta nejsou v nabíječkách, mohou k nim hasiči přistupovat stejně jak ke spalovací motorům. Týden požáru velké lodi ale není nic neobvyklého. Smutnou rekordmankou je například také loď MSC Flaminia, kterou se nedařilo uhasit celé týdny.

Požáru, který vznikl opět kvůli výbuchům nebezpečného materiálu, podlehli dva lidé. Loď navíc vypouštěla během hoření značné množství škodlivin a ohrozila tím místní ekosystém. Opět bylo na vině nepřesné označení chemikálií. Ačkoliv se nejednalo přímo o nelegální jednání, někteří lidé to označovali za podvod.

Podle vědkyně Penelopy Cooke je problémem špatná deklarace nákladu a nedostatečné pojmenování jeho obsahu. Společnosti tak jednají, aby překvapily svou konkurenci, tají složení svých produktů a mnohdy si ani neuvědomí, co jejich jednání může způsobit.

„Některá chybná prohlášení jsou způsobena spíše neznalostí než podvodným pokusem obejít omezení nebo se vyhnout placení dodatečných nákladů,“ říká Cooke. „Ale vezměte si případ, kdy byl chlornan vápenatý deklarován jako dětské hračky. To bylo do očí bijící a byl to podvod.“

Úvodní foto: požár Maersk Honam - Indická pobřežní stráž ( GODL-Indie ), GODL-India