V Česku se plánují první projekty agrovoltaiky, ale brzdí je chybějící zákon. Vláda už návrh dostala

Česko opět dohání vyspělejší země. Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím se už několik let postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku či Německu. Mnohé tamní projekty ukazují, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. Jenže v Česku zatím chybí potřebná legislativa.

Zájem o tuto odnož fotovoltaiky přitom mezi firmami i zemědělci je. Za perspektivní pokládá agrovoltaiku například společnost Solar Design. „Ano, agrovoltaika je pro nás velice zajímavá, ale bohužel ještě nemá stanoveny vhodné podmínky a druhy zemědělských ploch pro její využití. Přesto agrovoltaika má rozsáhlé využití i v českých podmínkách. V naší krajině je dostatek farmářské půdy s vhodným osvitem,“ řekla Obnovitelně.cz marketingová ředitelka společnosti Veronika Minaříková.

Dodala, že Solar Design v současnosti jedná s více firmami a vybírá vhodné systémy pro instalace vertikálních i horizontálních agrovoltaik. „Současná legislativa sice ještě neumožňuje instalovat agrovoltaiku, ale i přesto se chceme podílet na projektech a rozvoji této odnože fotovoltaiky,“ poznamenala Minaříková.

• Psali jsme: Solární panely ochrání úrodu před mrazem i krupobitím. Jak bude v Česku fungovat agrivoltaika?

To, že je o spojení zemědělské produkce a fotovoltaiky poměrně velký zájem, potvrdil už dříve Obnovitelně.cz Martin Abel, koordinátor klubu Agrivoltaiky, který v rámci programu Aliance pro energetickou soběstačnost spojuje zemědělce s producenty solárních technologií. Dokládá to i loni oznámený záměr na vybudování první větší agrovoltaiky v Česku, na němž se podílejí i odborníci z Mendelovy univerzity nebo Českého vysokého učení technického.

Experti se inspirovali ve Francii na exkurzi Solární asociace, kde studovali technické řešení, výhody a nevýhody různých typů fotovoltaických panelů nebo výběr vhodných plodin. Jako jeden z hlavních problémů české realizace přitom tehdy označili právě legislativu.

Návrh pro vládu

Ministerstvo životního prostředí už dokončilo návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který se zavedením agrovoltaiky počítá. Předlohu už poslalo vládě a nyní čeká, až se dostane na program jednání kabinetu.

V předkládací zprávě se píše, že cílem je „zavést do právního řádu pojem agrovoltaické výrobny elektřiny a vymezit její právní režim, a to v souladu se současným trendem podpory alternativních zdrojů energie v reakci jak na klimatickou změnu, tak na energetickou krizi. Podstatou zvoleného řešení je umožnit souběžné využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny při dodržení zákonem stanovených podmínek“.

• Tip: Bez obřích skladů, nákupních center i solárních parků. Hladík chce více chránit nejúrodnější půdu

Agrovoltaika může být totiž výhodná jak pro pěstování vybraných zemědělských produktů, tak i pro výrobu čisté energie. Fotovoltaické panely vytvářejí v horkých letních měsících stín pro plodiny, chrání květy a plody před krupobitím či prudkým deštěm, ale třeba také před pozdními jarními mrazy, což je v posledních letech poměrně častý jev.

Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají a dosahují lepšího výkonu. Agrovoltaické systémy jsou rovněž schopné zadržovat vlhkost, čímž snižují spotřebu vody. Fotovoltaika na zemědělských plochách se v budoucnu navíc může stát jedním ze stavebních kamenů komunitní energetiky.

„Dvojnásobné využití sluneční energie, tak vnímám fotovoltaiku nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců,“ konstatoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při představování novely zákona.

• Přečtěte si: Návrhy na obnovu přirozené krajiny a snížení pesticidů v krajině jsou na stole. Jak obstojí Česká republika?

„Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškozením plodin přívalovým deštěm nebo kroupami. Jsem rád, že se skrz legislativní úpravy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu vydáváme společně s Ministerstvem zemědělství touto cestou,“ dodal Hladík.

Vinice i chmelnice

Právě vinice mohou být ideálním místem, kde by agrovoltaika mohla najít uplatnění. Potvrzuje to i společnost Solar Design, která má s fotovoltaikou dlouhodobé zkušenosti. „Vhodnými příklady mohou být instalace ve vinohradnictví, kde díky agrovoltaice lze regulovat dozrávání vína a zároveň pokrýt energetickou soběstačnost vinařství,“ uvedla marketingová ředitelka společnosti Veronika Minaříková.

Dodala, že zásadním problémem ani nejsou možnosti technického řešení. „Instalace agrovoltaiky nemusí být nutně překážkou, protože už při samotné instalaci se počítá s určitou výškou, ve které jsou panely instalovány, a tak nedochází k omezení růstu jednotlivých plodin, chovu dobytka nebo pohybu zemědělských strojů,“ vysvětlila Minaříková.

„V některých solárních parcích už nyní spásají trávu ovce, ale to není typická agrovoltaika. V solárních parcích se využívá menší domácí dobytek, který spásá trávu pouze za účelem udržování areálu. Agrovoltaika představuje kombinované využití zemědělství a energetické soběstačnosti, proto je instalace agrovoltaiky na zemědělských půdách vnímána jako druhotné využití těchto ploch,“ uvedla Minaříková.

Úvodní foto: MENDELU