Elektrická raketa Electron má udělat dobývání vesmíru ekologičtějším

Electron je výjimečná raketa, jedinečná nejen tím, že ji provozuje soukromá společnost z USA a Nového Zélandu, kde jinak kosmický průmysl není úplně rozvinutý. Především se liší tím, že její pohonný systém je úplně jiný než u ostatních kosmických raket – pokud se jeho autoři nemýlí, pak by měl být dokonce úspornější než let klasického dopravního letadla. Společnost RocketLab už jeden úspěšný test podnikla, stalo se to na konci května 2017.

Český publicista specializovaný na kosmický výzkum Pavel Toufar tehdy tento úspěch vysoce ocenil: „Rocket Lab je jednou z mála firem na světě, které zvládly vývoj své rakety vlastními prostředky od samého začátku – a za méně než čtyři roky. První fáze vzletu, zážeh druhého stupně a oddělení prvního při dnešním prvním zkušebním startu proběhly v pořádku. Raketa však dnes při své premiéře nedosáhla až na oběžnou dráhu kolem Země. Po nezbytných analýzách příčiny se uskuteční ještě dva další zkušební starty, které už povolil americký Federální letecký úřad. Pokud bude vše v pořádku, přikročí Rocket Lab k zahájení komerčního programu. Zákazníky už má.“

Úspornost je zásadní

Raketa Electron své unikátní úspornosti dosahuje několika způsoby. Je dvoustupňová a při její výrobě byly na trup i nádrže použity uhlíkové kompozitní materiály, takže její konstrukce je lehká a přitom dostatečně pevná. Celková výška rakety je pouhých 17 metrů při průměru 1,2 metru, hmotnost s nádržemi naplněnými palivem je 11 650 kilogramů. Je lehká a má úsporný motor, jehož čerpadla i okysličovadlo jsou poháněné elektřinou, konkrétně duálním bezkartáčovým elektromotorem na stejnosměrný proud.

Proč šetřit na raketách?

Kosmické lety zažívají svůj zlatý věk – do vesmíru se nyní létá víc než kdykoliv předtím v dějinách. Stovky satelitů tam chrlí i země, které dříve o vesmíru jen snily, například Čína nebo Indie. Elon Musk zase plánuje, že by nahradil raketami klasická letadla -  taková doprava by byla rychlejší a zřejmě i spolehlivější.

Má to však spoustu „ale“. Palivo, které kosmické rakety používají, patří k tomu nejkvalitnějšímu, využívá se směsí různých paliv, ale vždy je to celé energeticky nesmírně náročné. Pokud by se mělo lidstvo i nadále vydávat na stále častější cesty do kosmu, případně tam dokonce směřovat svou energetickou základnu (třeba výstavbou solárních elektráren na oběžné dráze, jak navrhuje japonská kosmická agentura JAXA), musí se najít cesta, jak snížit energetické a tedy i finanční náklady na lety do vesmíru.

Elon Musk dokázal velkou změnu: nosné rakety se díky němu umí vracet zpět na Zemi, zatímco dříve shořely v atmosféře. Může se stát Electron podobnou změnou v energetické náročnosti vesmírných letů? Je to možné, neúspěch z tohoto týdne však ukazuje, že to bude mít ještě hodně složité.

Jak rakety ničí planetu

Ve hře je také ještě další neznámá. Nikdo totiž zatím netuší, jak moc rakety znečišťují atmosféru naší planety. Vědci sice umí spočítat množství spálených částic, to je ale všechno. Tyto zplodiny se s raketami dostávají do mnohem vyšších vrstev atmosféry, než je vynese vítr z našich silnic nebo továren. Je velmi pravděpodobné, že kvůli jiným vlastnostem těchto vrstev atmosféry se tu mnohem lépe znečišťující částice vážou a působí tedy i více problémů. Největší problém zřejmě způsobují částice takzvaného černého uhlíku a také oxid hlinitý.

Nikdo také netuší, co s atmosférou dělají zbytky raket i satelitů, které shoří v atmosféře – pláště i motory jsou plné obrovského množství látek, které by se na hranici vesmíru jinak nedostaly. Tomuto tématu se budou vědci věnovat příští rok v rámci Organizace spojených národů, která bude řešit pravidelnou Čtyřletou globální zprávu o hodnocení ozonu – možná konečně tady představí počítačový model, který by mohl působení kosmického průmyslu na klima popsat.

Zdroj: RocketLab, vlastní