Jak se na výletě vyhnout vlkům a medvědům: riziko je malé, stačí dodržovat pár pravidel

Podle webu navratvlku.cz od roku 1974 vlk v Evropě nezabil jediného člověka. A to se jejich počet vyvíjel a měnil od deseti tisíc jedinců až po dvacet tisíc vlků dnes. U rysa ostrovida a kočky divoké je pravděpodobnost útoku či vážného poranění naprosto nepravděpodobná a v Evropě nejsou takové případy vůbec registrovány. Riziko ze strany útoku velkých šelem je pak minimální. Lidí napadených psem je přitom jen v České republice 1 100 každý rok. I divoká prasata mají na kontě více napadení, než velké šelmy.

Poslední velkou šelmou je medvěd hnědý, který se na českou stranu hor vydává jen zřídka a obvykle ze Slovenska. Může být ovšem také nejnebezpečnější. Přesto na Slovensku, které má největší hustotu výskytu medvěda na svém území z celé Evropy, zabil v roce 2021 jednoho člověka za posledních sto let. K většině napadení touto šelmou dochází na jaře, kdy po zimě mají šelmy hlad, hledají si potravu a často si brání mláďata.

Abyste se vyhnuli setkání s velkou šelmou, dodržujte několik základních pravidel:

Respektujte zákazy a doporučení

Každá oblast má svá specifická pravidla a zákony týkající se ochrany přírody a vstupu do přírodních rezervací nebo národních parků. Je důležité je dodržovat a respektovat. A především se informovat. Mnoho lokalit má svá specifika a je vždy dobré znát dopředu místní podmínky pro pohyb v přírodě.

Často se mění v různém období sezóny kvůli ochraně různých živočichů, jako je například hnízdění sokolů či ochrana klidových území kvůli tetřívkovi.

V oblastech, kde hrozí i setkání se s šelmou, jsou občas vydána varování, která místa při návštěvě vynechat. Nejčastěji se jedná o Beskydy, ve kterých se několikrát ročně objeví medvěd. Je ale nutné dodat, že i ten se člověku chce vyhnout a pokud by k setkání přeci jen došlo, uteče.

• Tip: Napadení člověka vlkem je nepravděpodobné, stát ale povolí odstřel problémových jedinců

Držte se oficiálních cest

Základní pravidlo slušného chování v přírodě zní, dodržovat oficiální cesty. Šelmy sice velmi často využívají lidské stezky i ke svému pohybu, lidé je tam ale nepřekvapí a v okamžiku, kdy někoho uslyší, utečou. Pokud se ale budete prodírat lesem či loukou a místy, kde nikdo běžně nechodí, můžete zvíře zaskočit třeba u ulovené srny nebo s mláďaty.

Mějte své psy na vodítku

Nejen kvůli prevenci setkání s šelmami, ale obecně platí, že pes by měl být v přírodě vždy pod kontrolou a na dohled. Vypuštěný čtyřnohý mazlíček s GPS lokátorem skutečně není pod kontrolou a pokud zrovna neštve srnu či neloví zajíce, může se snadno setkat i s šelmami, ke kterým ho zavede jeho zvědavost. Případů zabitého psa se objeví několik za rok, většinou se jedná o myslivecké psy, kteří byli vlkem potrháni, když nalezli jeho noru, případně se zaběhli do lesa daleko od lidí.

Při pobíhání psa volně po lese hrozí jednak riziko ztráty či poranění psa, ale také setkání se s šelmou v momentě, kdy pes zapříčiní kontakt a následně uteče zpět za vámi. Není nutné mít psa vždy na vodítku, pokud se jedná o skutečně vychovaného jedince, který se nenechá zlákat lovem, ale vždy ho musíte mít pod kontrolou.

V národních parcích a CHKO už poté mnohdy platí místní vyhláška a na vodítku psa mít musíte. Někdy se podobná vyhláška může vztahovat i k běžnému lesu, proto platí, že před větší turistikou do míst, kde to neznáte, byste si měli zjistit lokální pravidla a doporučení pro pohyb v přírodě.

Buďte vidět a slyšet

Šelmy jsou přirozeně plaché a kontaktu s lidmi se chtějí vyhnout. Pokud jim dáte možnost vědět o sobě dopředu, vyhnou se vám dostatečně v předstihu, abyste je ani nezahlédli. Přes den postačí běžný hluk, ať už je to konverzace ve skupině či pískání, někdo volí zvoneček na batoh proti medvědům. Přesto je třeba dbát i na rozumnou míru hluku, obecně je lepší se v lese chovat tiše, chůze s hlasitě zapnutým rádiem také není vhodná.

Zvlášť v noci, pokud se budete procházet krajinou za šera či za tmy, máte největší šanci na spatření jakkoliv zvěře, šelem nevyjímaje. Abyste se setkání vyvarovali, noste s sebou baterku či čelovku, sviťte si na cestu, ať vás zvíře nepřekvapí a buďte pozorní na dění kolem sebe. Pokud kolem sebe zaslechnete pohyb v křoví, či odněkud z lesa vidíte ve svitu baterky odraz očí, je lepší se místu opatrně vyhnout, zvíře nerušit a upozornit ho na sebe hlukem, například pískáním či hlasitým dupáním.

• Tip: Přežije populace rysů na Šumavě? Šelmy už ztratily čtvrtinu své genetické diverzity

Uklízejte po sobě odpadky a zbytky jídla

Především při přespávání v přírodě ale i při krátkých pauzách na odpočinek zůstávají po turistech zbytky jídla. Odpadky si sice uvědomělý člověk obvykle odnese sebou, přebytky z jídla ale často nechá ležet na zemi či v křoví. Vůně potravin přitom může přilákat zvířata všech druhů, která se následně naučí na turisticky vytížené místo chodit pravidelně.

V žádném případě ani nekrmte zvířata v lese. Cíleně zanechávat potravu pro šelmy i býložravce v dobré víře jim přilepšit zvířata akorát naučí vyhledávat potravu u lidí a přestanou být tak ostražitá. Zvlášť u medvědů je to pak jeden z nejčastějších důvodů střetu s člověkem.

Zvyšte ostražitost v době mláďat

Nejnebezpečnějším zvířetem je vždy matka, která brání svá mláďata. Nejen šelmy, ale i divočáci mohou být nebezpečím v okamžiku, kdy se budou cítit v ohrožení. Pokud narazíte v přírodě na osamocené mládě, okamžitě ustupte a nechte mu prostor na klidný odchod.

Pokud narazíte na zraněné či podezřele krotké zvíře, může jít jen o zdání. Šelma může být sražená autem či nemocná, ale i v takových případech je velice riskantní se k ní přibližovat, mohla by člověka napadnout i z pouhé bolesti a neschopnosti utéct. Vzteklina se sice na našem území již prakticky nevyskytuje, ale nedá se vyloučit. V takových případech volejte na místní záchrannou stanici, případně myslivce, případně policii. Nikdy se ke zvířeti nepřibližujte a nepokoušejte se ho chytat.

Autorka: Kristýna Čermáková

Foto: Unsplash