Obávaný návrat k uhlí přes zimu nenastal. Spotřeba energie klesala po celé Evropě
EU dosáhla v zimní energetické krizi historického milníku, když obnovitelné zdroje energie předčily fosilní paliva ve výrobě elektřiny. Mohl za to celkový pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima.
Kristýna Čermáková
27. 4. 2023
Nová analýza energetického think-tanku Ember ukazuje, že obnovitelné zdroje během zimy poprvé vyrobily více elektřiny v Evropské unii než fosilní paliva, a to navzdory krizovým podmínkám. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou.
Obnovitelné zdroje vyrobily v zimním období od října 2022 do března letošního roku 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent.
„Evropa čelila kritické zimě s rekordními náklady na energii a obavami o dodávky vyvolanými ruskou invazí na Ukrajinu. EU obtížné měsíce zvládla, ale v budoucnu se nemůže spoléhat na nouzové snížení poptávky a mírné počasí,“ uvedl analytik společnosti Ember Chris Rosslowe. „Aby si EU udržela stabilní dodávky elektřiny, musí se co nejrychleji odklonit od fosilních paliv,“ dodává.
Výroba elektřiny z uhlí a plynu oproti předchozí zimě poklesla
Výroba elektřiny z uhlí klesla o 11 procent (pokles o 27 terawatthodin) a z plynu o 13 procent ( pokles o 38 terawatthodin), což vyvrátilo obavy, že se země EU vrátí k výrobě elektřiny z uhlí kvůli nedostatku ruského plynu.
Pokles využití fosilních paliv byl ale z velké části způsoben sedmiprocentním poklesem poptávky po elektřině v EU (o 94 terawatthodin méně) a také tím, že se ceny fosilních paliv držely vysoko. Výroba elektřiny z uhlí a plynu by se snížila ještě více, kdyby nedošlo k delším odstávkám francouzských jaderných elektráren.
Navíc, drtivá většina ze zbývajících osmnácti „uhelných členských států“ v zimě snížila výrobu elektřiny z uhlí. Největší uhelné elektrárny v Evropské unii, ty v Polsku a Německu, se na snížení výroby uhlí v EU v zimě podílely ze 70 procent, a to poklesem o terawatthodiny, respektive o devět terawatthodin.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
Uhlí v polském mixu výroby elektřiny dosáhlo v únoru 2023 nového minima a poprvé kleslo pod dvoutřetinový podíl. Největší procentuální pokles výroby z uhlí zaznamenalo Portugalsko, které v zimě 2021 postupně odstavilo svou jedinou zbývající uhelnou elektrárnu.
„Ani v Česku nedošlo v zimě meziročně k nárůstu výroby elektřiny z uhlí, za 4. čtvrtletí 2022 bylo vyrobeno zhruba 9 terawatthodin elektřiny z uhlí, za 4. čtvrtletí 2021 to bylo zhruba 10 terawatthodin. Ještě více podle očekávání klesla výroba ze zemního plynu, z 1,5 terawattgiduby za 4. čtvrtletí 2021 na jednu terawatthodinu za 4. čtvrtletí 2022. Pokud chceme pro příští zimy snížit naši závislost na fosilních palivech, potřebujeme rychle budovat obnovitelné zdroje, které dobře vyrábí během zimy. To je hlavně v Česku opomíjená větrná energetika, z větru se totiž nejvíce elektřiny vyrábí během zimního období,“ říká analytik Jan Krčál.
Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur
Téměř všechny členské státy EU v zimě snížily spotřebu elektřiny. Pouze Rumunsko, Slovensko a Řecko však dosáhly dobrovolného cíle snížení o 10 procent. Díky celkovému snížení poptávky o 6,2 procent mezi listopadem a březnem (ve srovnání s pětiletým průměrem) členské státy ušetřily elektřina v hodnotě 12 miliard eur.
Nižší poptávku lze částečně přičíst nadprůměrným zimním teplotám, vládním opatřením na úsporu energie a vlastní aktivitě občanů, mnohdy v reakci na ceny energií a ruskou agresi.
Text: Kristýna Čermáková
Foto: Pixabay