Selhání obnovitelných zdrojů? Nikoliv, za velikonoční odstávku může fosilní lobby

Velikonoční pondělí Česku kromě pomlázky a s ní spojeného popíjení alkoholu přineslo také energetický kopanec. Jak uvedly Seznam Zprávy, správce energetické soustavy ČEPS oznámil, že právě na Velikonoční pondělí poprvé v historii omezil výrobu z obnovitelných zdrojů energie.

Konkrétně ČEPS odstavil přibližně 400 megawattů solárních elektráren, což je zhruba šestina celkové instalované kapacity. Důvodem byl nadbytek elektřiny na domácím trhu i v okolních zemích díky příznivým podmínkám pro výrobu energie ze slunce a větru.

Odstavení nejčistších a nejlevnějších energetických zdrojů v době drahé elektřiny a klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv vypadá jako naprostá zlovůle. Jenže správci české energetické soustavy nic jiného nezbylo a v blízké budoucnosti se situace bude velmi pravděpodobně opakovat.

Česká energetika totiž díky promarněnému desetiletí, kdy jsme měli budovat obnovitelné zdroje a přijímat legislativu umožňující jejich rozvoj, dnes sklízí trpké plody spánku politiků a lobbingu fosilního průmyslu.

• Poslední šance: V této dekádě podle vědců rozhodneme, v jakém klimatu budou žít naši potomci

Je známo, že s rozvojem obnovitelných zdrojů energie bude nárazově docházet k přebytkům elektrické energie, když se potká nižší poptávka a příznivé meteorologické podmínky pro výrobu čisté energie. V takovou chvíli bude zkrátka energie v české, ale i evropské síti příliš. To dnes tuší už i průměrný žák střední školy. Bez ohledu na to ale Česko stále spí jako Šípková Růženka.

Řešení nárazových přebytků energie přitom dávno existuje. Jmenuje se akumulace energie. Jenže jejímu zavedení u nás, o rozvoji zatím nemůže být řeč, brání chybějící legislativa. Pokud si dnes bude chtít podnikatel k solárnímu či větrnému parku postavit velkokapacitní bateriové úložiště, do kterého v případě přebytků výroby nasměruje přebytečnou elektřinu a tu pak pošle v případě jejího nedostatku do sítě, tak má smůlu. To je možné pouze u domácností pro krytí vlastní spotřeby nebo ostrovních energetických systémů s vlastní přenosovou soustavou.

• Největší bateriové úložiště v Česku začalo růst u Mělníka, pomůže stabilizovat síť s obnovitelnými zdroji

Ukládání energie dnes přitom nemusí být vázáno pouze na bateriová úložiště, která zažívají v Evropské unii i jinde boom (ročně se v rámci unie budují bateriová úložiště o kapacitě pět až šest gigawatthodin), ale například jde energii skladovat do teplé vody, oleje nebo výroby vodíku. Technologie máme, legislativu na jejich plnohodnotné zavedení nikoli.

Česko mělo přitom povinnost nejpozději do června 2021 přijmou potřebnou evropskou legislativu pro ukotvení akumulace energie bez ohledu na technologii. Jde o transpozici evropských směrnic, k jejichž přijetí jsme se zavázali. Jenže politici s přijetím zaspali a dosud není schválený ani vládní návrh novely energetického zákona. Proto s námi již loni na jaře Evropská komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti, což může vyústit v miliardové pokuty.

Zase ti uhlobaroni

Na chybějící právní úpravu přitom odborné svazy, jako je Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ upozorňují více než pět let. K jejímu zavedení jsme byli nejblíže v roce 2021 ještě za vlády Andreje Babiše při projednávané novele energetického zákona.

• Bloomberg: Jak vydělat na záhubě planety? Křetínský skupuje uhlí, zatímco svět buduje čistou energetiku

Proti ovšem bylo Teplárenské sdružení, které reprezentuje největší uhelné společnosti EPH Daniela Křetínského a Sev.en Energy Pavla Tykače. Ti si hlídají monopol na poskytování vyrovnávacích služeb energetické sítě, kde bateriová úložiště mohou hrát klíčovou roli.

• Související: Akumulace energie v Evropě láme rekordy. Česku mezitím hrozí pokuty v miliardách

Jsou totiž mnohem flexibilnější, elektřinu mohou dodávat v rámci sekund a také za nižší cenu. To by znamenalo rychlejší konec pro hnědouhelnou elektrárny, která dnes slouží jako záložní zdroje, připravené v případě potřeby navýšit kapacitu výroby.

Jako ne příliš uvážená se také v souvislosti s pondělním zásahem proti solárním zdrojům ukazuje i závislost na jaderné energetice, která přes nepochybný nízkoemisní provoz neumí flexibilně reagovat na potřeby energetické sítě. Jadernou elektrárnu jednoduše neodstavíte, ani nerozjedete.

• Psali jsme: Produkce biometanu výrazně roste. Zanedlouho může nahradit veškerý fosilní zemní plyn v dopravě

Zajímavostí je i to, že u ukládání energie nejde o nějaký výstřelek technologických nadšenců vůči tradiční fosilní a jaderné energetice. Po ukotvení akumulace kromě odborných svazů dlouhodobě volá také Energetický regulační úřad i samotný ČEPS.

Podle asociace AKU-BAT je v EU ročně připojeno pět až šest gigawatthodin kapacity jen v bateriových úložištích a roční počet instalací stále narůstá. Například sousední Polsko se zavázalo, že do konce roku 2025 bude mít úložnou kapacitu jen v bateriích pět gigawatthodin. Česko žádný takový závazek nemá.

Na konec už jen smutné konstatování, že pondělní odstavení solárních elektráren a případné kompenzace výrobcům, zaplatí spotřebitelé skrze platby na provoz sítě. To vše jen proto, že Česko v energetice dlouho spalo a stále se ne a ne probudit. Jako ta Šípková Růženka.

Autor: Martin Marek

Foto: Pixabay