Špatné ovzduší zabíjí ročně tisíce Čechů. Změnu k lepšímu přinese čistá energetika

Úroveň životního prostředí se sice od předchozího roku nepatrně zlepšila, ale v žebříčku jsme poskočili pouze o jedno umístění. Slovensko se drží na jedenácté příčce. Za Českou republikou je už jen například Řecko, Nizozemsko nebo Kypr. Indexu vévodí Švédsko a v závěsu za ním Portugalsko a Francie. Index sestavili analytici na základě různých bodových škál. Hodnotili například kvalitu ovzduší, recyklování odpadu nebo výši uhlíkové stopy průmyslu.

3200 mrtvých ročně kvůli špatnému ovzduší

Jeden z faktorů, který Česko posouvá na nízké pozice v Indexu, je špatná kvalita ovzduší. Na tu mají vliv především vysoké emise skleníkových plynů.

„Na jednotku HDP spotřebujeme o 50 procent více energie než Německo, které je také průmyslové jako my. Strategií ČR by proto měla být kombinace zvyšování přidané hodnoty, energetické účinnosti a energetické soběstačnosti – respektive diverzifikace dovozů zdrojů energie. V případě domácností data ukazují, že spotřebováváme o 16 procent více energie, především na vytápění a ohřev vody, než Švédsko. Nejen firmy, ale i domácnosti mohou výrazně snížit náklady na energie investicemi do energetické soběstačnosti. Například v roce 2021 jen deset procent domácností mělo tepelné čerpadlo, pět procent solární termický systém a dvě procenta fotovoltaiku. V loňském roce se výrazně zvýšil instalovaný výkon fotovoltaiky, ale třeba v Polsku byl nárůst na obyvatele několikanásobný,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Podle dat mezinárodního Institutu pro zdravotní metriky a evaluaci (Institute for Health Metrics and Evaluation) zemře v ČR ročně vlivem nekvalitního ovzduší 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná o 21. nejvyšší hodnotu ze 27 unijních zemí.

Naděje na lepší zítřky existuje, musíme se ale snažit

Součástí hodnocení je i skutečnost, že Češi mají zájem o zlepšení. Jednotlivci i společnosti čím dál více vnímají společenskou odpovědnost. „Podle studie, která analyzovala přes 800 milionů uživatelů na síti LinkedIn, stoupala během posledních let celosvětově poptávka po odbornících, kteří se věnují udržitelnosti a společenské odpovědnosti, o 8 procent ročně,” říká Kateřina Novotná, zástupkyně šéfredaktorky platformy CSRD.cz, která se věnuje udržitelnosti v podnikání a příslušné legislativě.

„V rámci výzkumu Carbon Tracker 2022 pro Climate and Sustainable Leaders se ukázalo, že téměř polovina ze 150 největších českých firem se již nyní velmi intenzivně zabývá tématy jako jsou snižování vlastní uhlíkové stopy nebo dekarbonizace. Ta totiž od roku 2024 budou součástí nefinančního reportování podle evropské směrnice,” říká Matúš Púll, manažer pro udržitelnost v České spořitelně.

Česko sice stále zaostává podílem obnovitelných zdrojů v energetické síti, ale aktuální politický i ekonomický trend podporuje transformaci. Řešením by měla být kombinace obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. „Doufám, že využijeme příležitosti při letošní aktualizaci klimatické a energetické politiky a představíme vizi, jak zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Česka. Banky jsou připraveny obnovitelné zdroje financovat,” vysvětluje dále Matúš Púll.

Obrázek v původním rozlišení najdete na stránkách projektu.

Nejsušší půda v celé Evropě a 570 kilo odpadu

Svůj nepatrný vliv špatnou kvalitu ovzduší má i špatný zdravotní stav české přírody, především stromů. V roce 2021 dokázaly české lesy zachytit ročně asi 13,5 tisíc tun CO2, v loňském roce tato hodnota klesla na 12,7 tisíc tun. To je důsledek klimatické změny a kůrovcových kalamit v předchozích letech. A z velké části je to také důsledek sucha.

Voda z české krajiny mizí, a to nejvýrazněji z celé Evropy. Podzemní hladiny jsou dlouhodobě pod průměrem a s ohledem na budoucí klimatické odhady se to příliš nezlepší ani v příštích letech.

„I když neexistuje jeden ukazatel, kterým bychom sucho dokázali změřit a porovnat, můžeme říci, že od roku 2015 stále přetrvává, a to zejména na podzemních vodách ve všech hlubokých zvodních České křídové pánve,“ vysvětluje Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu.

V čem se ale Češi dokázali zlepšit, je recyklace odpadu. V tuto chvíli se podaří využít opětovně zhruba 43 procent odpadu, a navíc většina obcí začala nabízet i možnost třídění bioodpadu. Přesto i zde je ještě prostor ke zlepšení, podle analýz INCIEN je reálná možnost recyklace až 80 procent.

Navíc se sice zlepšil procentuální poměr recyklovaného odpadu, zhoršilo se ale jeho množství, a to dokonce o dvanáct procent. Na obyvatele tak připadá až 570 kilogramů odpadu ročně, což je o 63 kilogramů na osobu více než předchozí rok.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: Pixabay