Rok od podpisu dohody o důl Turów místní stále marně čekají na slíbený vodovod a ochranný val
Před rokem premiéři české a polské vlády uzavřeli dohodu o pokračování těžby v povrchovém dole Turów na polsko-česko-německém pomezí. Podle místních lidí i ekologických organizací se nyní potvrzuje to, před čím už loni varovali: smlouva je nedostatečná a obyvatelům v ohrožené oblasti nepomáhá.
Pavel Baroch
4. 2. 2023
Ministerstvo životního prostředí naopak tvrdí, že se dohoda plní a že se pokles podzemních vod zpomaluje.
Dohodu podepsali začátkem loňského února premiéři Petr Fiala (ODS) a Mateusz Morawiecki (PiS). Česko se zavázalo, že stáhne žalobu, kterou na Polsko podalo u Soudního dvora EU kvůli rozšiřování hnědouhelného dolu. Polsko se zase zavázalo poslat finanční kompenzaci 45 milionů eur a učinit taková opatření, aby se co nejvíce snížily dopady povrchové těžby na české obyvatele – především aby nepřišli o vodu, kterou důl stahuje.
„Liberecký kraj si mezivládní dohodou vyřešil otázku financování nezbytné výstavby vodovodů, ale nám, kteří se s negativními důsledky těžby potýkáme, dohoda nic konkrétního nepřinesla, naopak nás odsoudila k dalším dvěma dekádám života s těžbou v těsné blízkosti našich domovů,“ řekl Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná, která leží na dohled povrchovému dolu.
„Za celý rok jsem si nedokázal odpovědět na otázku, jakým způsobem mohou vodovodní trubky vyřešit tak komplexní témata, jakými jsou ochrana životního prostředí nebo práva obyvatel. Stále nevím, jak hodlá Polsko ochránit naše okolí před vysycháním, když důl stahuje veškerou vodu z okolí,“ poznamenal Starec.
Dodal, že také zatím neslyšel žádný návrh byť třeba jen symbolických kompenzací za to, že soukromé domy a další nemovitosti budou s rozšiřováním těžby ztrácet desítky procent své současné hodnoty.
Funguje podzemní stěna?
Mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek uvedl, že stát už rok odmítá předat důležitá data o odtoku vody z českého území do dolu. Není tak podle něho možné ověřit, zda funguje podzemní stěna, která má odtoku zabránit.
„Těžba v dole stále pokračuje, aniž by měla všechna povolení od polských úřadů. Místní lidé se pak stále obávají, že přijdou kvůli pokračující těžbě o zásoby vody dříve, než budou postaveny vodovody. Česká vláda argumentovala, že dohoda zajistí potřebné informace o množství vody odtékající na polské území. Nicméně o tyto informace se s odvoláním na tu samou dohodu odmítá podělit s veřejností,“ uvedl Hrábek.
Připomněl, že dalším důvodem pro podepsání dohody bylo podle vlády a vedení Libereckého kraje vybudování krizové infrastruktury za polské peníze. „Nové vodovody však nemají sloužit k ochraně vody a životního prostředí na zasaženém území, ale k zásobování místních lidí pitnou vodou. Zatím však nebyl postaven ani metr. Také dosud nezačala stavba nadzemního valu mezi dolem a obcí Uhelná,“ konstatoval Hrábek.
Dodal, že polské úřady stále nevydaly povolení k těžbě do roku 2044. Společnost PGE tak nadále těží na základě kontroverzního povolení těžby do roku 2026, které je podle generálního advokáta Soudního dvora EU v rozporu s právem EU. Úřady pouze vydaly rozhodnutí o dopadech těžby na životní prostředí na dalších 24 let, předtím ovšem těžaři více než půl roku pokračovali v dolování bez tohoto zákonem vyžadovaného dokumentu. Ekologické organizace vydané rozhodnutí navíc kritizují kvůli vážným nedostatkům.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
„Turów není spor dvou zemí. Je to spor, ve kterém stojí na jedné straně zisk fosilního průmyslu a na straně druhé jsou životy a zdraví obyvatel tří evropských zemí. Právo jasně říká, co si může a nemůže takový průmysl dovolit. Případ Turów však ukazuje, že ani soudy, ani státy, ani Evropská unie nejsou schopny své právo na PGE vymoci,“ řekla Petra Kalenská, právnička Frank Bold.
Místní Sousedský spolek Uhelná podal společně s českou pobočkou Greenpeace a s německou organizací Bund Sachsen stížnost proti česko-polské dohodě k Evropské komisi. Město Žitava a organizace Greenpeace se zase obrátily se žalobou k polskému soudu právě kvůli rozhodnutí o dopadech těžby na životní prostředí.
„Případ hnědouhelného dolu zůstává jako ukázka neomezené moci fosilního průmyslu, který ničí majetek i životní prostředí ve třech státech, zatímco okolní státy a EU selhávají v ochraně svých občanů a občanek před dopady tohoto průmyslu. Bez podpory svých vlád či Evropské komise nemají místní lidé proti fosilnímu průmyslu šanci,“ uvedla Nikola Krejčová z Greenpeace ČR.
Spodní voda ubývá pomaleji
Zastupující ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) si i rok po podpisu česko-polské dohody o dolu Turów stojí za tím, že to bylo nejlepší řešení. A to nejen kvůli penězům, které využije zejména Liberecký kraj pro lepší dodávky vody.
„Je zásadní, že polská strana skutečně plní své závazky a my jsme získali možnost kontroly vlivu těžby na životní prostředí a máme data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší. Díky tomu můžeme dříve a lépe reagovat, pokud se objeví problém,“ konstatoval Jurečka (KDU-ČSL).
Vyplatí se vám tepelné čerpadlo? Spočítejte si úsporu
Polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že ukončit spor o Turów bylo vzhledem k současné geopolitické situaci a zajištění energetické bezpečnosti velmi důležité. Dohoda podle ní zlepšila česko-polské vztahy.
„Naši experti jsou v neustálém kontaktu s českými úřady. Během prvního roku trvání dohody byly splněny všechny plánované úkoly. Věřím, že díky dobré spolupráci týmů na české i polské straně bude další plnění dohody probíhat stejně hladce,“ poznamenala polská ministryně.
Ze 45 milionů eur, které Polsko poslalo jako kompenzaci, dostal Liberecký kraj 35 milionů na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur obdrželo české ministerstvo životního prostředí na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów.
Jedním z nejdůležitějších bodů dohody je ochrana před úbytkem podzemní vody. Tomu má zabránit podzemní těsnící stěna, která byla dostavěna v červnu 2022 a nyní je v ročním testovacím provozu. Testy zatím ukazují, že podzemní stěna splňuje dohodnuté parametry, data naznačují, že se pokles podzemních vod zpomaluje.
„Aktuálně zaznamenaný nárůst hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech ještě není zárukou trvalého trendu do budoucna, ale určitě je už indicií pro naději, že stěna může fungovat a zpomalovat odtok podzemní vody z hlubších vrstev. Jsme ale teprve v polovině testovacího období, nemůžeme tedy s jistotou říct, že hladina podzemních vod se trvale zvyšuje,“ řekl Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.
Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně. Vedle toho Česko získává data o pohybech terénu v okolí dolu, informace o hydrologii nebo dokumentaci podzemní stěny a zemního valu. Ten by se měl začít stavět v polovině letošního roku a hotový má být zhruba za rok. Jeho součástí mají být i tisíce nově vysazených listnáčů, jehličnanů a křovin. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že dokončení ochranného valu je jednou z podmínek České republiky pro přibližování těžby k hranicím.
Snížení nadměrného hluku
Dohoda se rovněž týká hladiny hluku. V roce 2022 byla podle ministerstva při pěti kolech měření zjištěna dvě překročení českých hygienických limitů, přičemž Polsko posléze slíbilo tento problém do tří měsíců vyřešit.
Na obou stranách hranice se měří i míra znečištění ovzduší. Monitoring na českém území zajišťuje Český hydrometeorologický ústav a dosavadní výsledky ukazují, že jsou dodržovány všechny sledované imisní limity pro ochranu lidského zdraví. Polská strana v uplynulém roce také zkontrolovala úroveň světelného znečištění a přijala několik opatření včetně úpravy osvětlení základních dobývacích strojů.
V roce 2022 začal v rámci Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa fungovat Fond malých projektů, ze kterého budou na základě každoročních příspěvků ČR i Polska financovány místní projekty na obou stranách hranic, především na zadržování vody v krajině, jako jsou nové mokřady a tůně nebo dřeviny.
„Za rok od podpisu smlouvy jsme se posunuli od sporů ke vzájemné spolupráci. Máme fungující Fond malých projektů Turów, z něhož podpoříme projekty z oblasti životního prostředí a vodohospodářské akce, například úpravnu vody v Machníně. Díky smlouvě máme také poprvé k dispozici kompletní a průkazné výsledky měření,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN).
Autor: Pavel Baroch
Úvodní foto: Petr Vodička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=107922374