Silvestrovská pyrotechnika vystřelí do ovzduší koktejl toxických látek. Jsou jich tuny
Patří to k tradiční oslavě příchodu nového roku. Lidé na náměstích, zahradách a dalších prostranstvích odpálí ohromné množství ohňostrojů, petard a rachejtlí.
Pavel Baroch
29. 12. 2022
Má to negativní dopady nejen na zvířata, ale také na kvalitu ovzduší. Podle vědců z Akademie věd ČR se ze zábavní pyrotechniky uvolní tuny nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Loni v Brně bylo na silvestra dokonce nejvíce znečištěné ovzduší za posledních deset let.
Ohňostroje nejsou ničím jiným než spalovacím procesem a po odpalu se tak do ovzduší dostává celý koktejl znečišťujících látek. Vědci tvrdí, že zdravotní rizika jsou enormní. A dodávají, že lidé je podceňují, ignorují, případně o nich vůbec neví. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ řekl Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
„Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ dodal chemik.
Hořčík, měď, arsen
Vědci na základě prodané a následně spotřebované pyrotechniky spočítali, že se z ní každoročně dostane do ovzduší přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10,5 tuny. Dále je to tuna stroncia, které vytváří červenou barvu, a aby byla na obloze také modrá, vypálí se vzhůru přibližně půl tuny mědi. V raketách je ještě napěchovaný červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.
„Množství baria se proti běžnému ‚pozadí‘ v ovzduší během pětačtyřicetiminutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580krát. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá sedmdesáti až devadesátinásobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ konstatoval Petr Klusoň.
Vědci uvedli, že zvýšené hodnoty toxického koktejlu zůstávají v závislosti na klimatických podmínkách i několik následujících dní. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozornil hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.
„Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ dodal vědec.
Podle údajů České obchodní inspekce pochází velké množství pyrotechniky z nelegálního prodeje. Vědci upozorňují, že u takto pokoutně nakoupených petard a raket se často vyskytují i látky, které jsou v Evropské unii zakázané.
„Zvýšení u olova v ovzduší při ohňostroji bývá až šedesátinásobné proti běžnému stavu. Tato skutečnost ukazuje právě na velký podíl nelegální pyrotechniky na evropském ohňostrojovém trhu,“ tvrdí Martin Pivokonský.
Při odpalování jsou lidé vystaveni i vysokým hodnotám karcinogenního antimonu nebo sloučeninám toxického thallia. V ohňostrojovém koktejlu jsou rovněž výrazně zastoupeny jedovaté sloučeniny arsenu.
Rekordní Brno
Znečištění ovzduší při silvestrovských oslavách dlouhodobě sleduje rovněž Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu v Brně. Monitoruje především koncentrace suspendovaných částic PM10 (menší než 10 mikrometrů) a PM2,5 (menší než 2,5 mikrometru).
Obecně platí, že čím je prachová částice menší, tím je potenciálně zdraví škodlivější, protože se může dostávat hlouběji do dýchacího systému nebo až do krevního řečiště. Spalovací procesy primárně generují menší částice.
Loňské výsledky ukázaly zajímavý rozdíl mezi Brnem a Prahou. Zatímco v moravské metropoli bylo zvýšení koncentrace drobných prachových částic z odpálené pyrotechniky nejvýraznější za posledních až 10 let, v hlavním městě to bylo naopak nejméně.
Vedle samotných emisí z raket nebo petard mají na kvalitu ovzduší vliv další faktory, především rozptylové podmínky v dané oblasti. „V případě hodnocení kvality ovzduší a vlivu odpalování pyrotechniky je nutné vzít v potaz právě meteorologické podmínky a při sledování vlivu odpalování se nedívat pouze na absolutní dosažené hodnoty koncentrací, ale spíše na nárůst,“ poznamenal Brzezina.
Nejvyšší naměřené koncentrace ze srovnávaných silvestrů byly v Brně na přelomu let 2016 a 2017. Po novoroční půlnoci se průměrné koncentrace částic PM10 vyšplhaly až na 160 mikrogramů na metr krychlový. Druhé nejvyšší průměrné koncentrace byly na přelomu let 2021 a 2022, a to více než 120 mikrogramů.
Ovšem nejvyšší nárůst koncentrací po půlnoci byl v Brně pozorován právě o loňském silvestru. „Zajímavé je také všimnout si silvestra z přelomu let 2020 a 2021, kdy byl nárůst menší a rovněž na rozdíl od jiných let pozorován dříve – to bylo dáno primárně zákazem vycházení po dvacáté první hodině, který tou dobou platil jako součást opatření proti šíření pandemie koronaviru,“ připomněl Jáchym Brzezina.
Konec prodeje
Především kvůli negativním dopadům na domácí i volně žijící zvířata oznámil konec prodeje zábavní pyrotechniky obchodní řetězec Billa. Stal se prvním řetězcem, který se rozhodl k takovému kroku.
„Během novoročních oslav jsou to právě zvířata, kdo nejvíce kvůli zábavní pyrotechnice strádá. Jako maloobchodní prodejce jsme rozhodli situaci řešit způsobem, který se logicky nabízí, a to vyřazením pyrotechniky z naší nabídky. V období vánočních svátků ji zákazníci v regálech nenajdou,“ uvedl Liam Casey, generální ředitel Billa ČR.
Nějaké zvíře má podle průzkumů více než polovina českých domácností. Billa připomněla, že kvůli odpalování zábavní pyrotechniky však mnoho z nich trpí každý rok při novoročních oslavách panikou, strachem a psychickým traumatem, v horších případech si přivodí i nejrůznější poranění.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
U zvířat žijících ve volné přírodě nejsou výjimkou ani úmrtí – například kvůli úrazu, které si přivodí útěkem při stresové reakci.
„Pyrotechnika je nebezpečná všem zvířatům hlavně hlukem, záblesky a jedovatými zplodinami. Škodí i její výroba. Především hluk zvířata stresuje, vyvolává u nich paniku a nutí je z místa uprchnout. Jelikož se střílí obvykle v noci, zvířatům, která ve tmě moc nevidí, hrozí při bezhlavém útěku zranění. Ačkoli většinu těchto tragédií nelze vysledovat, protože se odehrávají mimo dohled lidí, odhadujeme, že takových případů budou stovky ročně,“ uvedl Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody, s nímž Billa začala loni spolupracovat – také na podpoře záchranných stanic, kde péče o poraněná zvířata vyjde ročně na zhruba 70 milionů korun.
„Pokud by všem byly detailně známy důsledky této ‚zábavy‘, věřím že už nyní by více než polovina lidí s ohňostroji přestala. Rozhodnutí je na každém z nás. Krok společnosti Billa dokazuje, že se myšlení lidí v tomto směru mění. A považuji ho za příklad i pro ostatní subjekty, které zatím asi tolik nevnímají, že prodejem zábavní pyrotechniky napomáhají páchat škody na přírodě,“ řekl Stýblo. Každoročně se přitom prodá pyrotechnika za přibližně miliardu korun.
Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu se obává, že lidé, kteří si budou chtít na silvestra pořídit pyrotechniku, si ji obstarají, i když Billa s jejím prodejem skončila.
„Vůbec bych se nedivil, kdyby naměřené hodnoty znečištěného ovzduší byly stejné jako loni,“ řekl Obnovitelně.cz Brzezina. Použití ohňostrojů nebo raket je momentálně zakázané ve vybraných oblastech, například v národních parcích. Vědci Petr Klusoň a Martin Pivokonský z Akademie věd ČR doporučili, aby se vzhledem k negativním dopadům rachejtlí či petard uvažovalo o zásadním omezení zábavní pyrotechniky nebo dokonce o jejím celkovém zákazu.
Autor: Pavel Baroch
Ilustrační foto: Pixabay