Drahé energie ohrožují hospody a restaurace. „Chytrej výčep“ srazí spotřebu až o třetinu

Plzeňský Prazdroj představil svůj projekt stylově. V restauraci Katr v centru Prahy v tu chvíli svítily jen svíčky, čepovalo se teplé pivo, podávaly pouze studené pokrmy a z otevřených oken proudil do podniku chladný podzimní vzduch. Pivovar tak chtěl navodit situaci, kdy by restaurace utáhla kohoutky a nasadila radikální úsporný režim. Enormní nárůst cen energií se totiž nevyhnul ani hospodám, restauracím a dalším podnikům. A na mnoha místech razantně zdražuje i vodné a stočné.

Pokud by situaci řešily razantně, například právě výrazným snížením teploty v provozovně, pak by podle průzkumu Prazdroje omezilo své návštěvy až 79 procent hostů. Konec teplých jídel a přechod na čistě studenou kuchyni by znamenalo úplnou ztrátu více než čtvrtiny lidí. Výzkum potvrdil, že rostoucí ceny energií jsou pro restaurační zařízení tím největším problém, který aktuálně sužuje více než čtyři pětiny provozovatelů.

Více než tisícovka senzorů

Plzeňský Prazdroj teď spolu s technologickými partnery z ČVUT a společností Microsoft, Adastra a Smart Technology v rámci projektu „Chytrej výčep“ umístí čipy na výčepní zařízení v celkem pětačtyřiceti tuzemských hospodách a bude dvanáct měsíců sbírat údaje o průtoku piva, vody i spotřebě energií v jednotlivých částech výčepu. Jejich provoz tak dohromady bude monitorovat více než tisícovka senzorů. Na konci pak bude právě energeticky šetrný výčep, který provozovatelům pomůže významně uspořit, aniž by se to podepsalo na kvalitě podávaného piva.

„Pro celou gastronomii jsou rostoucí ceny energií zásadní komplikací. Ale šetřit tím stylem, že zhasneme, vypneme kuchyni a snížíme teplotu v podniku, není řešení. Proto vítáme iniciativu Prazdroje, která hledá koncepční a dlouhodobé řešení, jak hospodám pomoci,“ konstatoval Jiří Mokrý, spolumajitel zmiňované pražské restaurace Katr, která je prvním podnikem, kde experti senzory instalovali.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz uvedl, že projekt „Chytrej výčep“ vznikl proto, aby hospodským pomohl nejen přežít těžké období, ale zároveň přinesl dlouhodobé řešení, jak snížit náklady. „Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám. To vše s cílem zachovat tradiční českou pivní kulturu,“ poznamenal Tomáš Mráz.

Zrentgenovaná pivní cesta

Projekt se zaměří na celou „cestu“ čepovaného piva v hospodě. „Doslova zrentgenujeme výčep a zmapujeme spotřebu energií v celém výčepním vedení, počínaje uložením piva ve sklepě nebo chladicím boxu přes jeho teplotu a tepelné ztráty po cestě ze sudu či tanku až po načepovanou sklenici. Zaměříme se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla. Na základě získaných dat pak navrhneme takové úpravy výčepu, abychom hospodským ušetřili náklady na vodné i elektřinu,“ sdělil Jakub Zaoral, vedoucí projektu „Chytrej výčep“ z Plzeňského Prazdroje.

• Související: Pivovar Prazdroj definitivně končí s jednorázovými plastovými lahvemi

Dodal, že pro hosty podniku se tím nic nezmění. „Kvalita piva zůstane zachovaná, ale hospodský ušetří v rámci výčepu až třicet procent energií,“ upozornil Zaoral. V každé měřené hospodě bude použita téměř třicítka senzorů. Výzkumník Alexandr Lazarov z CIIRC ČVUT uvedl, že se muselo vyvinout komplexní řešení na míru, které je ale současně dostatečně univerzální.

„Abychom mohli měřit různé typy veličin, jako teplotu piva, průtok vody a samozřejmě spotřebu elektřiny, propojili jsme technologie od několika různých výrobců. Dokážeme nyní údaje z celé řady senzorů sbírat a posílat do cloudu v takové podobě, která umožňuje jejich snadnou interpretaci a další analýzu,“ vysvětlil Lazarov.

Data posílaná do cloudové platformy Azure od Microsoftu budou odborníci průběžně monitorovat. „Z nich pak budeme vytvářet analytické modely, které nám umožní pochopit nejen jaká je celková vodní nebo energetická stopa čepovaného piva, ale i která část výčepu má na její výši největší vliv,“ řekl Zdeněk Mistr ze společnosti Adastra.

• Přečtěte si: Hrozba pro české pivo: chmel ohrožuje změna klimatu

„Naši datoví analytici tak pomohou identifikovat přesně ty oblasti, na něž bude třeba se v rámci vývoje nového výčepu zaměřit. Pro jednoduchost k tomu vytváříme přehledné grafické rozhraní umožňující sledovat průběhy měřených veličin,“ dodal.

Menší uhlíková stopa

Už nyní přitom Prazdroj pracuje na inovacích, jak výčepy technologicky vylepšit. Zaměřuje se třeba na možnost rekuperace vody, snížení jejího množství při oplachování sklenic anebo snížení spotřeby elektřiny u chlazení.

„Naprosto zásadní je pro nás zachovat kvalitu čepovaného piva a zároveň pomoci hospodským snížit náklady. Naměřená data nám dají přesný přehled o tom, kde jsou klíčová místa, která bude potřeba vylepšit. Energetickou náročnost výčepů a průtok vody, která je spojena s výčepní technologií a péčí o sklo, doposud v takovéto šíři nikdo neměřil. Zároveň tím pomůžeme snížit uhlíkovou stopu v hospodách, výsledný výčep tak bude maximálně šetrný k přírodním zdrojům,“ uvedl Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Výsledky měření budou dostupné v roce 2023, kdy podle některých expertních odhadů nastane ještě náročnější energetická situace než nyní. Prazdroj už nyní nabízí odběratelům svého piva soubor doporučení, jak šetřit.

„Stejně jako během covidu i nyní jsme okamžitě zareagovali a prostřednictvím našich obchodních zástupců radíme hospodským, jak se zorientovat v nastalé energetické krizi. Nejen s tím, jaká vládní pomoc se jich týká, ale i jak efektivně řídit ekonomiku provozu nebo jak pracovat s vybavením a technologiemi, které v hospodě využívají tak, aby zbytečně neplýtvali. Vedle toho vyvíjíme koncepční řešení, které by jim mělo pomoci dlouhodobě a napořád,“ řekl Tomáš Mráz z Prazdroje.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Plzeňský Prazdroj