Brexit pomohl evropské přírodě, ale jen na papíře. Ptáků nadále ubývá

Podle nejnovějších údajů přišla Evropa od roku 1980 o bezmála pětinu běžných ptačích druhů. Alarmující je podle ornitologů zejména úbytek polního ptactva, kterého je méně o 60 procent. Letos nebyl meziroční propad tak výrazný právě kvůli odchodu Británie z unie. Na ostrovech totiž počty takových druhů, jako jsou skřivani polní, hrdličky divoké nebo vrabci polní, dramaticky ubývají.

Letošní evropská statistika obsahuje údaje z třiceti zemí, poprvé jsou v ní zahrnuty i data z Andorry. Sleduje početnost 170 druhů, které běžně hnízdí na starém kontinentě. Nejvýraznější propad je i nadále patrný právě u ptáků polní krajiny, kteří negativně doplácejí na intenzivní zemědělství včetně používání chemických hnojiv nebo nedostatek přirozených zelených ploch.

„I když nejvýraznější pokles zaznamenaly ptačí populace v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, počty skřivanů, čejek či hrdliček divokých se každým rokem tenčí a za dvaačtyřicet let jsme jich celkem ztratili už šedesát procent,“ konstatovala Česká společnost ornitologická ve své letošní hodnotící zprávě.

Ptačí indikátory vznikají v rámci projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, který od roku 2002 koordinují odborníci v pražské kanceláři České společnosti ornitologické. Údaje následně využívá Evropská komise, Eurostat a mnozí vědci jako měřítko stavu životního prostředí v Evropě. Podle expertů jde o vzorový příklad sledování biodiverzity, který je vhodný rovněž pro další skupiny živočichů a rostlin.

Monitoring také ukazuje, jak důležité je mít k dispozici dlouhodobé údaje. Ve Velké Británii sčítají ptáky nejdéle v Evropě – už od roku 1966. Tamní ornitologové proto zaznamenali významné úbytky polních druhů zemědělské krajiny nejdříve a také v největší míře. Polovina zemí Evropské unie ale začala ptáky systematicky sčítat až kolem roku 2000, kdy už byly populace polních druhů vlivem předchozího poklesu o mnoho nižší.

Evropská rehabilitace přírody

Ornitologové by cenný soubor dat neměli k dispozici bez dlouholetého zapojení více než 15 tisíc dobrovolných spolupracovníků. „Sčítají ptáky každoročně po celé Evropě, za což jim patří velký dík,“ konstatovala Eva Šilarová, koordinátorka projektu celoevropského monitoringu. Česko je přitom zemí, která má k dispozici nejdelší časovou řadu ve střední Evropě. Početnost ptačí populace se tu monitoruje už od roku 1982 v rámci Jednotného programu sčítání.

• Tip: Desetkrát větší než Stromovka. Na soutoku Vltavy a Berounky vznikne unikátní příměstský park

„Ptačí indikátory nám připomínají, že krize biodiverzity se již projevuje i v poklesu dříve běžných, všudypřítomných druhů. Pokračuje i na pozadí velkých dějinných událostí a čas se krátí,“ uvedla Alena Klvaňová, vedoucí projektu celoevropského monitoringu. V nejbližším desetiletí je podle ornitologů zapotřebí přijmout a dodržovat opatření, která povedou k rehabilitaci nejen volně žijících živočichů, ale také jejich prostředí.

„Velkou nadějí je proto i návrh nového nařízení Evropské unie o obnově přírody (Nature Restoration Law), které zahrnuje také povinnost členských států zastavit pokles polních ptáků měřený právě nově aktualizovaným ptačím indikátorem,“ poznamenala Klvaňová.

Bude-li návrh nařízení přijat, vzroste podle České společnosti ornitologické šance, že lidstvo nepřijde o ekosystémové služby ptáků, jako je opylování plodin, šíření semen nebo hubení škůdců. „Není ale také podstatné, abychom našim potomkům předali krajinu, ve které nebude chybět písnička skřivanů či cukrování hrdliček?“ konstatovala Alena Klvaňová.

Ptačí park v každém kraji

Česká společnost ornitologická v létě představila svou novou strategii, podle níž chce do roku 2042 vybudovat v každém kraji republiky jeden plně funkční ptačí park, přičemž zatím jsou čtyři. Je to reakce na největší úbytek biologické rozmanitosti v historii lidstva, který prožíváme v tomto desetiletí.

• Související: Jen ochrana přírody již nestačí a je potřeba také její obnova. Pomoci má ptačí park v každém kraji

Plán podporuje také Ministerstvo životního prostředí, které obnovu přírody pokládá za jednu z evropských priorit. „Je zřejmé, že ochrana přírody již nestačí a je potřeba přírodu také obnovovat,“ sdělila tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a zmínila rovněž chystané nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), jehož návrh zveřejnila Evropská komise na konci června.

„Jsem rád, že Evropská komise přišla s návrhem zákona o obnově přírody, prostřednictvím kterého budeme bojovat s krizí. A to nejenom na globální úrovni, ale především na lokální, a to pomocí menších projektů,“ konstatoval europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je současně členem České společnosti ornitologické.

Právě ptačí parky ukazují, jak mají takové projekty zásadní vliv na přírodní rozmanitost. V parku Josefovské louky ve východních Čechách stoupl za posledních deset let počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu, tedy ze 143 v roce 2012 na současných bezmála dvě stě. Mezi nimi je i mnoho vzácných a ohrožených druhů. Mnohonásobně také přibylo žab a čolků, daří se i ohroženým rostlinám.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay (čejka chocholatá)