Dřevo, plyn, uhlí, nebo tepelné čerpadlo? Velké srovnání, čím se vyplatí topit
Energetická krize vyvolaná Putinovou agresí na Ukrajině způsobila v mnoha českých domácnostech paniku. Současně je přiměla položit si základní otázku: Čím v nejbližších měsících, ale i v následujících letech topit? Zůstat u plynu či dřeva? Případně si pořídit tepelné čerpadlo? Nebo zkombinovat více zdrojů? Redakce Obnovitelně.cz v dalším díle seriálu o úsporách připravila základní srovnání jednotlivých druhů vytápění.
Pavel Baroch
18. 11. 2022
Seriál: Jak uspořit energie?
Tuzemské domácnosti spotřebují podle Českého statistického úřadu největší množství energie právě na vytápění, řádově dvě třetiny z jejich celkové spotřeby. Osmatřicet procent rodin je přitom napojeno na dodávky z tepláren a dalších centrálních zdrojů, podobné procento používá jako hlavní zdroj vytápění zemní plyn. Obnovitelné zdroje – především palivové dřevo – jako převažující způsob vytápění využívá desetina domácností. U necelých sedmi procent rodin ještě převažuje uhlí a zhruba stejné procento topí především elektřinou.
„Přibližně pětina domácností využívá k vytápění více zdrojů tepla. Jako alternativní zdroj uvádějí v šedesáti pěti procentech obnovitelné zdroje energie, nejčastěji jde o palivové dřevo. Typickým příkladem je rodinný dům a kombinace plynového kotle a krbu,“ uvedl Zbyněk Štech, vedoucí oddělení statistiky energetiky Českého statistického úřadu.
Spotřeba energií na vytápění je ovlivněna více faktory, přičemž mezi nejdůležitější patří technický stav a zateplení budov. Nezanedbatelnou roli ale hraje třeba také počasí, což se ostatně projevilo i teď na podzim, kdy meziročně významně klesla spotřeba plynu. Důležité také je, že postupně ubývá nezateplených bytů.
Nakupování dřeva i pelet ve velkém
Značný šok vyvolala energetická krize zejména v rodinách, které své domy vytápějí plynem, nebo elektřinou. Posléze se nervozita přenesla například i na domácnosti, které mají v domě kotel na dřevo či dřevěné pelety, případně krb. Zdražovat totiž záhy začalo i palivové dřevo a pelety – také proto, že mnohé domácnosti je začaly nakupovat ve velkém.
„Obavy z nedostatku energií a paliv, zvyšování jejich cen a prodlužování dodávek se nevyhnuly ani dřevním palivům. Situace na trhu s dřevními palivy je ale nyní stabilizovaná, pelet je pro domácí zákazníky aktuálně dostatek, trápí nás však stále vysoké ceny a v některých regionech i delší termíny dodávek,“ konstatoval předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.
Dodal, že ceny dřevních pelet a briket byly v říjnu přibližně o 150 procent vyšší než v období před válkou na Ukrajině. Současně připomněl, že je důležité toto zdražení porovnat s nárůstem cen plynu a elektřiny (plus 300 procent) nebo dálkového tepla z tepláren (plus 250 až 500 procent). „Lidé, kteří k vytápění používají dřevní paliva, tak čelí mnohem menším ekonomickým dopadům, než odběratelé plynu a elektřiny,“ poznamenal Stupavský.
Podle údajů už citovaného Českého statistického úřadu průměrná cena palivového dříví ve druhém čtvrtletí poprvé v historii překročila tisíc korun za metr krychlový, což byl meziroční nárůst o 111 procent – za celý loňský rok byla průměrná cena za metr krychlový 503 korun.
Státní podnik Lesy ČR, ale i soukromé firmy přitom potvrdily, že lidé se nezásobují dřevem pouze na tuto zimu, ale také na další roky. Podle společnosti Uniles, která dodává palivové dříví výhradně domácnostem, byla letošní letní poptávka asi třikrát vyšší než v uplynulém roce.
Sázka na tepelná čerpadla i plyn
Mnohé domácnosti zase vsadily na tepelná čerpadla. Také proto, že na jejich pořízení je možné využít státní dotaci. Státní fond životního prostředí přijal letos v rámci programu Nová zelená úsporám několik desítek tisíc žádostí o dotace, přičemž pětinu z nich tvořila právě tepelná čerpadla.
„Obliba tepelných čerpadel, jež jsou, zvláště ve spojení s fotovoltaikou, jedním z nejčistších a nejúspornějších zdrojů vytápění a chlazení, neustále stoupá. Aktuálně je jich v Česku instalováno kolem 160 tisíc kusů. Kvůli zvyšujícímu se tlaku na přechod k ekologickému vytápění a překotně rostoucí ceně plynu však poptávka vzrostla natolik, že jí trh nestíhá vyhovět a dodací lhůty se o měsíce prodlužují,“ řekl Petr Horký, nový ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu
Česká společnost Acond specializující se na výrobu tepelných čerpadel, klimatizací a topných systémů právě staví v jihočeském Milevsku nový výrobní závod. Jeho uvedení do provozu plánuje na jaro 2023, přičemž výrobní kapacita by měla být dvacet tisíc tepelných čerpadel ročně. S rozšířením kapacit počítají také jiní výrobci nebo dovozci, například společnosti MIBE, Stiebel Eltrin, Daikin nebo Bosh Termotechnika. „Z nečlenů pak rozšiřuje kapacitu své výroby v České republice například firma Panasonic, která ji zvýšila mezi lety 2019 až 2022 čtyřnásobně,“ řekl ředitel asociace Petr Horký.
Podle představitelů plynárenského sektoru není ani tato surovina jako zdroj pro vytápění mrtvá. Na Podzimní plynárenské konferenci se všichni diskutující shodli, jak je důležité snížit závislost na Rusku a současně diverzifikovat zdroje. „Zemní plyn je do budoucna nenahraditelný. Je a nadále zůstane nejvýhodnějším zdrojem pro většinu způsobů vytápění,“ uvedl Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské, podle něhož spotřeba plynu v budoucnu poroste.
Jako nejlevnější vychází dřevo
Jakým palivem se tedy v současné nelehké a stále se vyvíjející době vyplatí topit? Nejpřehlednější srovnání nabízí specializovaný web tzb-info.cz, kde je možné si nastavit přesné parametry. Z modelového vzoru rodinného domu přitom jako vítěz vychází dřevo, které si i přes letošní zdražení uchovává nejvýhodnější cenu. Naopak nejdražší je elektřina.
Roční náklady na vytápění a ohřev teplé vody dřevní štěpkou vycházejí na zhruba 63,1 až 71,7 tisíc korun. Podobně je na tom palivové dřevo, kde se roční náklady pohybují mezi 69,4 a 73,6 tisíci. V případě dřevních pelet zaplatí majitel podle modelového příkladu od 99,1 do 107,6 tisíc korun.
Na zhruba stejné úrovni se nachází tepelné čerpadlo země/voda, kde se roční náklady pohybují přibližně od 95,8 tisíc do 102,6 tisíc korun. V případě tepelného čerpadla vzduch/voda to je mezi 102,4 a 111,5 tisíci korunami.
U zemního plynu v případě, že domácnost používá kondenzační kotel, jsou roční náklady od 133,5 do 141,6 tisíc korun. Výrazně více to ovšem vychází u běžného plynového kotle, kde mohou náklady vyšplhat až na rozmezí 148,8 a 154 tisíc korun.
Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?
A nejvíce peněz zaplatí domácnosti, které topí elektrickým přímotopem, kde se výsledná suma může podle modelového vzoru pohybovat mezi 171,3 a 172,6 tisíci korunami. Ještě dráž pak vychází elektřina akumulace, a to na 184,1 až 187,1 tisíc korun. Zvláštní postavení má ustupující vytápění hnědým uhlím, k němuž se ale opět některé rodiny vracejí. Roční náklady by v tomto případě měly být 71,3 až 80,2 tisíc korun.
Web tzb-info ale upozorňuje, že přednastavená čísla vycházejí z průměrných cen na trhu, a proto se mohou výrazně lišit od aktuální situace pro každého odběratele. „Pro korektní porovnání si prosím nastavte vlastní aktuální ceny,“ doporučuje odborný web.
Autor: Pavel Baroch
Ilustrační foto: Pixabay