Ondřej Novák: Uhlí nade vše. Cenové stropy elektřiny jdou na ruku fosilnímu byznysu

Vysoké ceny plynu, způsobené ruskou agresivní politikou, vyhnaly ceny elektřiny v letošním roce k rekordní úrovni. Ačkoliv se v České republice v paroplynových blocích vyrábí jen zlomek z celkového množství energie, cenu určují závěrné elektrárny, kterými jsou nejčastěji právě ty plynové. A následné úpravy ceníků od dodavatelů energií uvrhly řadu domácností za práh energetické chudoby a firmy na pokraj bankrotu.

Naopak pro výrobce elektřiny, kteří provozují neplynové zdroje, letošní rok znamenal doslova žně. Ze situace těžili i provozovatelé uhelných elektráren, kteří se sice museli potýkat s vyššími cenami uhlí a emisních povolenek, ale jejich provoz byl ve srovnání s paroplynovými bloky stále velmi výhodný. V létě se cena elektřiny z uhelných bloků pohybovala dokonce na úrovni 20 až 34 procent ceny energie z plynových elektráren.

Evropská komise doporučila nastavit cenový strop elektřiny ve výši 180 eur za megawatthodinu. To by provozovatelům neplynových zdrojů mělo zajistit adekvátní zisky a zároveň umožnit členským zemím získat prostředky na podporu spotřebitelů. Jak už ale bývá zvykem, Česko se k „doporučení“ postavilo velmi kreativně.

Strop 180 eur za megawatthodinu tak platí pro sluneční, větrné, vodní a geotermální zdroje. Pokud bude tržní cena elektřiny vyšší, producenti z rozdílu odvedou 90 procent zisku státu. Ovšem i bez ohledu na současnou krizi platí v Česku opatření, že provozovatelům solárních elektráren strhne stát pětinu garantovaných příjmů. Je pak otázkou, zda jde o opravdu motivační prostředí, které má umožnit budování obnovitelných zdrojů jako řešení pro nezávislost na ruském plynu.

• Komentář: Mikuláš Černík: Uhlí končí. O proměně Ústecka musí rozhodovat i místní

Zdroje spalující pevná paliva z biomasy mohou počítat se stropem 210 eur za megawatthodinu, bioplynové zdroje dokonce 240 eur za megawatthodinu. V původním návrhu byly obě hodnoty o 10 eur nižší a novela tak vyslyšela hlasy upozorňující na to, že zdroje na biomasu se potýkají s podstatně vyššími vstupy. Strop navíc platí jen pro zařízení o výkonu vyšším než 1 megawatt, takže sítem propadnou menší obnovitelné zdroje energie. Až překvapivě macešsky se stát postavil k jádru, kde platí cenový strop jen 70 eur za megawatthodinu.

Pro menší uhelné bloky s instalovaným výkonem do 140 megawattů novela určila cenový strop ve výši 170 eur za megawatthodinu. Ale k velkým blokům nad 140 megawattů už je stát mnohem shovívavější a stanovuje pro ně strop ve výši 230 eur za megawatthodinu vyrobené energie. Velké uhelné elektrárny, které v Česku zpravidla pálí uhlí z nedalekých dolů, tak budou fungovat za skoro stejných podmínek jako ekologické bioplynové stanice. A stát de facto ponechává peníze majitelům uhelných zdrojů.

Vláda v materiálu k novele počítá pro příští rok v rámci konzervativního scénáře s cenami elektřiny 250 eur za megawatthodinu. Pokud se scénář naplní, tak velké uhelné bloky v západních a severních Čechách odvedou do státní pokladny jen 18 eur za vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Oproti tomu solární a větrné parky, které jsou v Česku stále nedostatkovým zbožím, odvedou v tomto scénáři 63 eur za megawatthodinu.

• Tip: Obnovitelné zdroje mohou povýšit na stavby ve veřejném zájmu. Rozhodnou poslanci

Ačkoliv jsou dopady vysokých cen energií pro domácnosti a firmy kritické, na druhé straně situace na trhu pomohla konečně pootevřít dveře výstavbě velkých obnovitelných zdrojů energie. V jejich budování je Česko pozadu nejen za zeměmi západní Evropy, ale dokonce zaostává i za Polskem nebo Maďarskem.

Vysoké ceny fosilních paliv se ukazují jako slušná motivace pro budování lokálních zdrojů a investice do energetických úspor. Zájem o sluneční elektrárny a tepelná čerpadla letos láme rekordy. Na zateplování jsou několikaměsíční čekací lhůty. A až se podaří schválit novelu energetického zákona týkající se komunitní energetiky, nejedna obec jistě začne uvažovat o výstavbě větrné elektrárny nebo zdroje na biomasu.

Co nejrychlejší zvyšování kapacit slunečných a větrných elektráren a zdrojů na biomasu je klíčové nejen pro snížení české uhlíkové stopy, ale i posílení energetické bezpečnosti, se kterou jde odklon od fosilních paliv ruku v ruce. Stát ale vstřícnou podporou velkých uhelných bloků své zaostávání spíš konzervuje. Novela kvůli sanaci vysokých cen plynu odsaje prostředky od producentů čisté obnovitelné energie, a naopak provozovatelům špinavých elektráren na uhlí umožní pokračovat ve stejných kolejích jako doposud.

Zavedení cenových stropů je nezbytným krokem ke stabilizaci ekonomické situace českých domácností a firem. Strop tržního příjmu je pak logickým krokem, jak do státní kasy přivést peníze, které budou potřeba na pokrytí příspěvků na úsporný tarif. Současné nastavení cenových stropů ale znamená promrhanou šanci na pokrok. Pokrok z doby uhelné do doby udržitelné.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Pixabay