Změna klimatu už ohrožuje životy také v České republice. A bude hůř

Vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) nyní budou zkoumat, jak jsou na dopady klimatických změn a stárnutí české populace připraveny tuzemské záchranné složky.

Právě senioři patří mezi nejohroženější skupiny obyvatel. Na jejich zdraví, které už tak trpí kombinací různých onemocnění, vysokým tlakem nebo porušenou termoregulací, se mohou ještě více podepsat zejména vlny úmorných veder. Mohou je pak postihnout akutní zdravotní potíže, dehydratace nebo závratě, které navíc zvyšují riziko, že starý člověk upadne a přivodí si vážný úraz.

„Zároveň rady, aby senioři a seniorky ve vedrech nevycházeli z domu, ovlivňují jejich fyzickou aktivitu i sociální vztahy, mohou zhoršovat psychickou nepohodu a vyústit až v deprese a úzkosti. Jde tak o provázanou spirálu událostí,“ uvedla výzkumnice SYRI Lucie Vidovićová. Situaci komplikuje navíc to, že se stárnoucí česká populace mnohdy stěhuje na venkov, kam to mají zdravotníci ze záchranné služby daleko.

• Související: Změna klimatu nevěstí nic dobrého: vedra budou mít na svědomí smrt více lidí než infekční choroby

Vědci ze SYRI se shodují, že krizové situace typu rozsáhlých požárů, povodní a podobně u seniorů a seniorek nejen že zvyšují riziko smrti v přímém důsledku události, ale zhoršují rovněž kvalitu života. „Tyto krizové situace zároveň významně snižují dostupnost zdravotní péče, komplikují až znemožňují léčbu chronických onemocnění, mají často devastující dopady na mentální a fyzické zdraví seniorů, a řadu dalších dopadů na psycho-sociálně-ekonomické aspekty života ve vyšším věku,“ řekla Vidovićová.

Častější oběti krizí

Ze zahraničních zkušeností podle lidí ze SYRI vyplývá, že senioři a seniorky jsou častějšími oběťmi krizí, než by to odpovídalo jejich podílu v populaci. Například 75 procent mrtvých po hurikánu Katrina v roce 2005 bylo ve věku 60 let a starších, po ničivém tsunami v Japonsku v roce 2011 bylo mezi oběťmi 56 procent lidí nad pětašedesát let.

„Podobná čísla máme u obětí lesních požárů v Portugalsku, nebo u zpráv o nadúmrtnosti v případě vln veder. Notoricky známé jsou pak podíly obětí vyššího věku v pandemii COVID-19,“ upozornila Vidovićová, která společně se svými kolegy bude nyní studovat situaci v Česku.

Z dat pak vědci SYRI nachystají metodiku, která pomůže upravit budoucí zdravotní péči „v první linii“. Jedním z klíčových cílů je zmapovat, jak jsou zdravotní a záchranné složky připravené na stárnutí populace i na řešení krizových situací, které vyplývají z klimatických změn, jako jsou prudké výkyvy počasí a přírodní katastrofy. Následovat by měla rovněž příprava profesionálů, kteří mají za úkol v krizových situacích chránit zdraví seniorů.

• Přečtěte si: Stovky milionů lidí v pohybu. Klimatická migrace je už nezastavitelná, můžeme ale zmírnit její dopady

Jiná skupina vědců také potvrdila, že neobvyklé a četné vlny horka, které souvisejí se změnou klimatu, jsou reálnou hrozbou pro zdraví a život lidí – zejména ve městech s hustou zástavbou a nízkým podílem zeleně. Vědci zjistili, že riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích.

Tragický rok v Praze

Vliv horka na úmrtnost v hlavním městě v letech 1982 až 2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil prestižní odborný časopis Urban Climate. Právě vlny horka představují podle expertů nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ konstatoval Aleš Urban, vedoucí expertního týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v osmdesátých letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně Celsia a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než dvacet stupňů,“ dodal vědec.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil padesát úmrtí za rok, v poslední dekádě to bylo již devadesát případů. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho na téměř dvě procenta všech úmrtí,“ sdělil Urban. Rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, tedy více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.

Závěry českých vědců odpovídají jiným odborným poznatkům. Odborný časopis Nature Climate Change vloni zveřejnil studii, podle níž více než třetina úmrtí způsobených horkem je aktuálně přímým důsledkem globálního oteplování. Podle autorů kvůli tomu zemřou každý rok tisíce lidí. Jde přitom pouze o vlny veder, další mrtví jsou důsledkem ničivých bouří nebo sucha.

Podíl úmrtí spojených s globálním oteplováním byl podle autorů studie nejvyšší v jihoamerických městech. V brazilském Sao Paulu, kde žije přes deset milionů lidí, podle výzkumu na každý rok připadá 239 smrtí, které jsou důsledkem klimatických změn. Dalšími rizikovými zónami jsou v této souvislosti jižní Evropa a jižní Asie.

Vhodné podmínky pro infekce

Letošní zpráva The Lancet Countdown zase upozornila, že vedro zabíjí výrazně více než před dvaceti lety. V nejohroženějších skupinách, kam vedle seniorů patří ještě děti mladší než jeden rok, se podle vědců zvýšil počet mrtvých o 68 procent. Klimatická změna vytváří rovněž vhodnější podmínky pro šíření různých infekčních nemocí, kupříkladu u horečky dengue je počasí příznivější o 12 procent častěji než před půl stoletím. Výrazně se rovněž rozšířilo období pro šíření malárie.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

„Klimatická změna nás zabíjí. Nepodkopává jen zdraví planety, ale i zdraví lidí po celém světě,“ konstatoval generální tajemník Organizace spojených národů António Guterrese před zahájením klimatické konference COP27 v Egyptě. Podle něho je přitom řešení, co s tím, jednoznačné: „Věda mluví jasně – masivní a smysluplné investice do obnovitelných zdrojů energie a klimatické odolnosti zajistí bezpečnější život pro všechny lidi ve všech zemích.“ Program OSN pro životní prostředí (UNEP) přitom ve své nedávné zprávě upozornil, že pokud svět nezmění přístup k ochraně klimatu, do konce století se klima oteplí o 2,8 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay