Ministryně Hubáčková po necelém roce končí. Dohodla miliardy na úspory i nevýhodnou smlouvu o důl Turów

„Čeká mě operační zákrok, jehož léčení bude vyžadovat čtyři až šest měsíců,“ vysvětlila důvody svého odchodu Hubáčková na tiskové konferenci. „To samozřejmě v situaci, kdy pracujete na tak vysoké funkci s takovým zatížením, není možné. A není možné na takovou dobu někoho pověřit řízením ministerstva,“ dodala Hubáčková s tím, že krok pečlivě zvažovala. Zároveň předsednictvu prý sama jako svého nástupce navrhla Petra Hladíka. Ten byl přitom mezi kandidáty na post v čele resortu životního prostředí už při sestavování vlády, ale funkci odmítl z rodinných důvodů.

Hladík na tiskové konferenci zmínil, že o plánované rezignaci Hubáčkové ví od úterý 27. září, kdy dostal nabídku převzít její místo v čele ministerstva. „Ve věcech, ve kterých chci navázat, považuji za naprosto stěžejní a důležité v této situaci pomáhat lidem,“ řekl. Ministerstvo se bude snažit pomoci lidem snížit energetickou závislost a celkovou spotřebu energií. Hladík se životnímu prostředí věnuje v předsednictvu lidovců a také jako první náměstek primátorky města Brna.

Ekolog Vojtěch Kotecký vnímá změnu v čele resortu životního prostředí optimisticky.

Turów a boj o národní parky

Za necelý rok ve funkci se Hubáčková proslavila zejména dohodou o umožnění těžby v polském uhelném dole Turów. Ten podle místních obyvatel a neziskových organizací ohrožoval vodní zdroje na české straně hranice a odpůrci žádali buď omezení těžby, nebo úplné ukončení těžby ve směru k České republice. Hubáčková vyjednala, že Polsko postaví na hraně dolu hydrologickou bariéru a pokud nepomůže, Česko získá kompenzace, za které vybuduje nový vodovod. Česká republika následně stáhla žalobu proti Polsku u evropského soudu. Neziskové organizace ale dohodu kritizovaly jako zcela nedostatečnou.

Novinář Martin Marek na Twitteru ohodnotil éru ministryně Hubáčkové jako neúspěšnou.

Hubáčkové se nepodařilo ani dosáhnout výměny ředitele České inspekce životního prostředí. Stávající šéf inspekce Erik Geuss totiž už od předloňské otravy řeky Bečvy čelí silné kritice ze stran ekologických organizací kvůli nedostatečnému postupu inspekce při šetření havárie. Geuss sice na jaře oznámil, že na post rezignuje, dosud se tak ale nestalo.

V oblasti národních parků Hubáčková pracovala na zahájení procesu vyhlašování Národního parku Křivoklátsko. Ministerstvo chtělo vyhlašování zahájit už v polovině roku, nakonec se ale kvůli odporu obcí rozhodlo počkat na dobu po komunálních volbách. Proces nakonec resort zahájil 27. září. Řada obcí i někteří vědci přitom s plánem na národní park v oblasti Křivoklátska nesouhlasí. Místní se obávají enormního nárůstu turistického ruchu, zvýšení cen nemovitostí a omezení pohybu po křivoklátských lesích. Dotčené obce si navíc stěžují, že s nimi stát záměr dostatečně nekonzultoval. Křivoklátsko dnes podléhá ochraně v rámci chráněné krajinné oblasti, v tamních kulturních lesích žije řada vzácných a ohrožených druhů rostlin, hmyzu nebo ptáků.

Hubáčková se také dlouhodobě angažovala v ochraně vzácných lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje, které ničí necitlivá těžba dřeva. Ačkoliv vláda v programovém prohlášení vyjádřila záměr v oblasti vyhlásit národní park, ministerstvo v tomto ohledu zatím nepokročilo. Hubáčková v červnu převzala petici za ochranu soutoku Moravy a Dyje, kterou podepsalo třináct tisíc lidí. Místní neziskové organizace dlouhodobě volají po vyhlášení sítě maloplošných chráněných území, kterou Hubáčková při převzetí petice podpořila. Ochranu takzvané Moravské Amazonie chtěla vyřešit do konce volebního období.

Jiří Koželouh z Hnutí Duha ocenil Hubáčkovou za komunikaci s neziskovým sektorem.



Na konci září Hubáčková také odvolala ředitele Národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu. Důvodem byla údajně nedostatečná komunikace Bendy s obcemi a nezvládnutí manažerských povinností v průběhu krizového řízení. Na bývalého ředitele parku si dlouhodobě stěžovali starostové některých obcí v Českém Švýcarsku. Situace vyvrcholila během letního požáru národního parku, který způsobil mimo jiné i velké škody na majetku.

• Související: Desítky vědců reagují na požár v Českém Švýcarsku. Nechejme obnovu přírodě

Miliardy na úspory

Resort životního prostředí se za Hubáčkové soustředil také na rozdávání dotací na energetické úspory a přechod k čisté energetice. Nedávno například ministerstvo ohlásilo, že dá 40 miliard korun na spravedlivou transformaci uhelných regionů. Peníze mají putovat do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje a podpořit zaměstnanost, vzdělávání nebo výstavbu obnovitelných zdrojů energie.

Ministerstvo také nedávno oznámilo záměr rozdat 55 miliard korun na energetické úspory. Prostředky z Modernizačního fondu budou určené hlavně chudším domácnostem a pokryjí i renovace provedené svépomocí. Další miliardy korun pak stát poslal třeba na snížení energetické náročnosti veřejného sektoru.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Ministerstvo životního prostředí, printscreen Obnovitelně.cz