Vysušené Česko: sucho překonává předchozí roky. Zásoby vody změří špičkové přístroje

S tím, jak se i v České republice projevuje sucho, je stále potřebnější sledovat, jak a kde klesají hladiny podzemních vod. To vodohospodáři zjišťují zpravidla pomocí monitorovacích vrtů. K nim je zapotřebí získat stavební povolení a provést nezbytnou stavební činnost. Avšak ne na každém místě lze vrty provádět. Není to možné například v chráněných oblastech, na historicky cenném území, v městské zástavbě, ale ani třeba na soukromém pozemku, kde by majitele jakýmkoliv způsobem omezovaly.

Vědci z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického však mají k dispozici jinou, neinvazivní metodu měření změn podzemní vody. Využívají k tomu špičkové gravimetry – přístroje k určení zemské tíže, která se nepatrně mění také podle množství vody pod povrchem.

„Při našem měření není třeba žádných vrtů. Můžeme přístroj nabídnout každému, kdo potřebuje sledovat například podzemní vodu v přírodní rezervaci, v historické lokalitě a vlastně na jakémkoli místě, kde se nehodí připravovat monitorovací vrty,“ řekl ředitel ústavu Jiří Drozda. Přístroj má základnu 60 krát 60 centimetrů a je vysoký 130 centimetrů. „Během několika hodin uskutečníme měření a můžeme zase odjet, zůstanou po nás nanejvýš vyjeté koleje v trávě, které zase zarostou,“ dodal Drozda.

Množství vody pod terénem

Gravimetrická metoda neurčí, jak hluboko pod terénem se hladina podzemní vody nachází. Zachytí však její gravitační účinek. Každé následné měření uskutečněné po čase prozradí, zda v tomto parametru nastala změna, a o kolik se tedy změnila zásoba podpovrchových vod. „Jsme schopni vypočítat, jak se množství podpovrchových vod v okolí do pěti set metrů změnilo, například jestli došlo ke změně, která odpovídá nárůstu či poklesu hladiny podzemní vody o jednotky centimetrů,“ vysvětlil Jiří Drozda.

Postup je vhodný všude tam, kde je zapotřebí takovéto změny sledovat – typickým příkladem pro využití této metody by mohlo být například monitorování podzemních vod kolem kontroverzního polského dolu Turów u hranic Libereckého kraje. Jenže v tomto případě však uzavřená mezivládní smlouva počítá pouze s klasickými monitorovacími vrty.

Celkové náklady na měření jsou v několikaletém horizontu obdobné jako provedení monitorovacího vrtu, ovšem s tím, že použití gravimetru nijak nenarušuje terén. Kombinace obou metod měření pak může přinést nové poznatky, a to jak vědecké, tak ryze praktické. Vědci z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického dospěli k možnosti využití gravimetrie pro sledování podzemních vod přes určování pohybů povrchu Země a změn v rozložení zemských hmot. Při změně rozložení zemských hmot, či změně výšky terénu se mění nepatrně i zemská tíže, a tedy i hodnota tíhového zrychlení na povrchu Země.

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický disponuje nejpřesnějšími absolutními gravimetry současnosti, které dokážou určit i to, jak jsou hodnoty tíhového zrychlení ovlivněny aktuálním množstvím vody pod povrchem. „V naší geodetické observatoři na vrchu Pecný u Ondřejova máme vrty k měření podzemní vody a podle stavu vody v nich zpřesňujeme měření našimi gravimetry. A tentýž postup umíme použít i obráceně – podle změn tíhového zrychlení určíme, jak se na kterémkoli místě měření změnilo množství vody,“ konstatoval ředitel ústavu Jiří Drozda.

Vysušená republika i Evropa

Česko přitom po dvou relativně příznivých letech zasáhlo opět výrazné sucho. Podle vědců z projektu Intersucho se začalo rozvíjet už na začátku března, nejhorší situace byla zatím v druhé polovině března, v polovině května a v polovině června. V těchto obdobích byla snížená půdní vlhkost zaznamenána až na 90 procentech území republiky.

„Letošní sucho má příčinu spíše v nedostatku srážek, které jsou pozorovány už od podzimu 2021. Nadprůměrné teploty vzduchu negativně ovlivnily situaci hlavně v červnu a červenci. Ačkoliv byly místy v průběhu června zaznamenány silné srážky v podobě bouřek, situaci na polích to místy již nezlepšilo a i nadále jsou na většině České republiky očekávány ztráty na výnosech,“ uvedli odborníci ve své srpnové souhrnné zprávě.

Na některých místech republiky je rovněž nedostatek podzemní vody. Například na Plzeňsku kvůli tomu usychají borovice v okolí Boleveckého rybníku. Spodní voda tam totiž klesla natolik, že je pod úrovní hlavním kořenů. Uschlé jsou i některé stromy v jiných oblastech, například na Bílé Hoře v Plzni je to odhadem 10 až 15 procent borovic, které jsou na nedostatek podzemní vody náchylné. Město je tak bude muset pokácet.

Sucho ale také trápí podstatnou část Evropy. Kvůli nízkým srážkám a vysokým teplotám se například razantně snížila hladina hlavních evropských řek včetně Rýna, Dunaje nebo Pádu. Některé regiony včetně Španělska či Řecka zase zasáhly rozsáhlé požáry. „Zdá se, že sucho je nejhorší za nejméně pět set let,“ řekl na konci srpna mluvčí Evropské komise Johannes Bahrke. Jde podle něj o předběžné hodnocení, které bude třeba konfrontovat s daty za celou letní sezónu.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay