Soud zkritizoval vyšetřování otrávené Bečvy. Není jasné, zda se podaří najít viníka kvůli chybám Policie

Aktuální vývoj kauzy znovu rozvířil otázku, jestli se vůbec někdy podaří viníka rozsáhlé ekologické katastrofy na Bečvě z konce září 2020 vypátrat a usvědčit. Předseda vsetínského soudu Pavel Kotrady sdělil Deníku N, že v předloženém spisu chybí jednoznačné důkazy. „Není to s čistým srdcem možné poslat do hlavního líčení, protože z toho spisu a obžaloby nevyplývají důvody pro podání obžaloby,“ řekl Kotrady. Dodal, že o tom mluvil se soudkyní, která o vrácení spisu rozhodla. „A ona mi potvrdila, že obžaloba a celý spisový materiál, který musela dlouho studovat, protože je poměrně rozsáhlý a je to zcela zásadní kauza, neodůvodňují závěr a opodstatnění podání obžaloby.“

Ekologická havárie byla od počátku mimořádně sledovanou událostí nejen kvůli mimořádně rozsáhlém dopadu na životní prostředí, ale také proto, že nedaleko místa nehody stojí chemička Deza ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO). Fabrika od počátku patřila mezi podezřelé, ale policie, Česká inspekce životního prostředí a také soudní znalec Jiří Klicpera, který pro policii vypracoval klíčový znalecký posudek, vinu Babišovy chemičky odmítli.

Kauza se rovněž stala významným politickým tématem před loňskými parlamentními volbami. Dokonce vznikla sněmovní vyšetřovací komise, která konstatovala výrazná pochybení ze strany odpovědných úřadů při vyšetřování ekologické katastrofy. Tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označil její výsledky za zpolitizované, vedení České inspekce životního prostředí mluvilo o „výplodu politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body“.

Tři a půl kilometru od potrubí

Obžalovaná Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ústí do Bečvy ve Valašském Meziříčí. První ryby ale začaly hynout až zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění. Ředitel firmy Havelka, kterému hrozí až pětileté vězení, proto jakoukoli vinu striktně odmítá. Také někteří rybáři a další experti tvrdí, že je prakticky vyloučeno, aby byla původcem havárie.

„Opravdu není možné, aby se jedy více než tři kilometry ‚plazily‘ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po třech kilometrech se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji zhruba po 600 metrech od ústí rožnovského kanálu,“ uvedl před časem například profesor Jakub Hruška, který působí jako vedoucí oddělení biochemických a hydrologických cyklů Ústavu globální změny Akademie věd ČR.

Spolu s rybářem Stanislavem Pernickým provedl zajímavý experiment přímo ve vodách Bečvy. Pernický byl jedním z prvních rybářů, kteří 20. září 2020 dorazili na místo ekologické katastrofy. Posléze se podílel na likvidaci havárie, obnově řeky a dále se v této kauze angažuje. Hruška s Pernickým nalili do ústí rožnovského kanálu roztok chloridu sodného, tedy kuchyňské soli, a pozorovali, jak postupoval řekou, která měla v tu dobu zhruba stejný průtok jako v den ekologické katastrofy. A došly k závěru, že řeka musela být otrávená z jiného zdroje, který byl blíž k místu, kde začaly hynout první ryby. Rybáři a další odborníci si rovněž stěžovali, že bezprostředně po havárii odpovědné úřady neodebraly dostatek vzorků, aby se mohlo přesně zjistit, odkud se jedy do Bečvy dostaly.

„Tvrdím, že únik chemikálií rozhodně musel být níže,“ řekl Pernický v rozhovoru pro Nadaci Partnerství poté, co za své angažování v kauze Bečva dostal prestižní ekologickou Cenu Josefa Vavrouška. Podle Pernického je nejpodezřelejší výpusť, která vede z vlakového nádraží ve Lhotce nad Bečvou, za nímž je rovněž překladiště Dezy. „Nikdo neví, co tam prosakuje,“ dodal Pernický. Deza ale dlouhodobě jakýkoli podíl na ekologické havárii odmítá.

Chybějící vzorky

Podle současné ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) se ukázalo, že při odběrech vzorků se vyskytly problémy, což zcela zásadně ztížilo identifikaci možného zdroje kontaminace a získání přímých důkazů usvědčujících zdroj znečištění.

„Především a zcela zásadně – v čase zjištění havárie nebyly odebrány vzorky povrchové vody z Bečvy a vypouštěných odpadních vod v úseku mezi silničním mostem přes Bečvu v obci Choryně a silničním mostem přes Bečvu do části města Valašské Meziříčí – Juřinka. Nebyly tedy dostupné žádné přímé důkazy, které by mohly být použity k podložené identifikaci původce havárie. Kvůli tomu z dodaných podkladů a ani z dodatečně zjištěných skutečností nebylo možné jednoznačně určit původce havárie na řece Bečvě, která způsobila masivní úhyn množství ryb,” konstatovala Hubáčková.

Například vedení České inspekce životního prostředí ale jakékoli pochybení odmítlo, což pak podle tehdejšího ministra Richarda Brabce (ANO) potvrdila i následná kontrola. „Z dostupných informací a podkladů vyplývá, že inspekce postupovala v souladu s obvyklými i zákonem danými postupy,“ uvedl. Reakce pracovníků inspekce po nahlášení havárie byla podle ministerstva v souladu jak se zákonem o vodách, tak i s interním předpisem inspekce o služební pohotovosti, a neprovázelo ji časového prodlení.

Policie sice ekologickou katastrofu na Bečvě vyšetřovala přibližně jeden a půl roku, ale teď se ke kauze musí znovu vrátit. Poslanec Stanislav Blaha (ODS), který je současně starosta Uherského Hradiště současnou situaci okomentoval na internetu: „Dvacet měsíců po havárii nejsme o nic blíž pravdě o tom, kdo stojí za největší ekologickou katastrofou desetiletí. Těžko říct, jestli jí ještě někdy blíž budeme.“

Autor: Pavel Baroch

Foto: Český rybářský svaz (otrávené ryby z Bečvy)