Petrolejáři zahradníky: ExxonMobil chce řasou nahradit ropu
Zde nebude řeč o těch, které zkrášlují ženské oči, ale o těch, které rostou ve vodě a které nemají rádi milovníci koupání. Vodní řasy jsou totiž podle odborníků zázrakem přírody, který má netušený potenciál v potravinářství, medicíně i energetice.
Jakub Šiška
26. 4. 2017
Už samotné označení řasa je velice mnohoznačné. Vědci dosud spočítali kolem 60 tisíc druhů těchto vodních organismů, jejich skutečný počet však odhadují až na 200 tisíc. Jsou známy mikrořasy o velikosti jedné nebo dvou buněk, ale i makrořasy, dosahující až nepředstavitelných rozměrů. Například obr jménem Macrocystis pyrifera dosahuje délky až 60 metrů a hmotnosti 25 tun. Mimo tropické oblasti se vyskytuje v pobřežních vodách všech kontinentů a už roky se využívá v potravinářství. A aby byla klasifikace ještě zamotanější, k řasám se řadí i známé sinice, což jsou vlastně bakterie, vyskytující se nejen ve vodě, ale i v pouštích nebo v polárních oblastech.
Vodní řasy obsahují řadu důležitých minerálních látek, zejména vápník, fosfor, jod, draslík nebo magnesium. Lidé je proto využívají už po staletí jako hnojivo, krmivo pro zvířata, k přímé konzumaci i v lékařství. V posledních letech proniká využití řas i do dalších oblastí – některé firmy z nich např. šijí oblečení, jiné je používají jako surovinu pro tzv. bioplasty, další se z nich snaží vyvinout palivo nové generace. Schopnost reprodukce řas je údajně tak velká, že umožňuje jejich prakticky neomezené využití. Pro výzkum v této oblasti se dokonce vžil i nový název – algologie.
Revoluce v energetice
Na možnosti energetického využití řas pracuje v současnosti řada vědeckých týmů po celém světě, často s podporou vlád nebo různých nadací. Není divu: americké ministerstvo energetiky odhaduje, že plocha 15 000 čtverečních mílí řas (o něco menší, než Švýcarsko) může nahradit veškerou ropu, která se v současnosti v USA spotřebuje. Pro porovnání: pokud by se k tomuto účelu měla využít kukuřice, bylo by třeba osít plochu 4x větší, než je rozloha Spojených států.
Základem pro výrobu paliva z řas je poznání, že po usušení těchto vodních rostlin tvoří zhruba polovinu jejich hmotnosti lipidy. Z nich lze, podobně jako z kukuřice, řepky nebo dalších plodin, získávat oleje a ty následně zpracovat do podoby různých paliv. Na tom, jak to udělat, bádají mimo jiné i čeští vědci. „Pokud řase zabráníme v tom, aby se dělila, tak získáme velikou buňku, která bude de facto plná tuků nebo škrobů, což se dá použít buď na produkci bioethanolu nebo biodieselu“ říká Kateřina Bišová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni. Palivo, získané touto cestou, je velmi podobné leteckému benzínu. Nyní je otázka, jak celý proces optimalizovat tak, aby byl průmyslově využitelný.
Mimořádnou předností řas je to, že k jejich získávání není potřeba zemědělské půdy. Na rozdíl od polních rostlin nevyžadují ani velké množství čisté vody – postačí jim i voda odpadní. K tomu rostou až 10x rychleji než rostliny na polích, což znamená, že je možné je sklízet kontinuálně a nikoli pouze jednou za rok. Studie navíc ukázaly, že vodní řasy umí přijmout velké množství oxidu uhličitého a převést jej na kyslík nebo biomasu, čímž de facto řeší problém tzv. skleníkového efektu.
Do výzkumu jdou miliardy dolarů
S průmyslovým pěstováním řas začaly v posledních letech desítky firem (jen v USA zhruba 20). Jsou mezi nimi jak velké nadnárodní koncerny, tak malé start-upy, které vznikly při různých výzkumných pracovištích (viz následující článek). Jedním z největších investorů v tomto oboru je americká firma Sapphire Energy (jejím podílníkem je i Bill Gates) - do vývoje řas pro palivové využití dala 900 milionů dolarů. V poušti ve státě Nové Mexiko vybudovala umělou nádrž o rozloze 120 hektarů. Za intenzivního slunečního svitu, ve slané vodě a za umělého přísunu oxidu uhličítého zde řasy produkují olej, který z nich lze po „sklizni“ vylisovat a dál zpracovat na palivo nebo pro průmyslové využití. Díky suchému klimatu a slunečnímu záření v průměru 9 hodin denně je možné sklízet řasy každých 14 dní po celý rok. Během testovacího provozu firma prý firma vyladila všechny důležité parametry a příští rok chce začít s komerční produkcí. Musí si ale pospíšit, protože v patách má další konkurenty. Například petrolejářský gigant ExxonMobil dal do výzkumu řas 600 milionů dolarů a pracemi na palivu z řas se chlubí reklamami v novinách.Zdroj: vlastní