Vajíčko nebo Pivo aneb 6 tak trochu šílených elektromobilů

Elektromobil je dnes fenomén. Která automobilka nemá nebo nedělá na elektromobilu, jako by nebyla. Ale těch elektromobilů bylo v historii už dost. Bylo jich už takové množství, že můžeme s klidným svědomím udělat jakýsi průřez bizarnostmi i zajímavostmi.

1942 L’Oeuf électrique 

Paul Arzens byl francouzský průmyslový designer, který dělal například vzhled lokomotiv. V roce 1942 navrhl a zkonstruoval jeden a jediný L´Oeuf, tedy vajíčko – konstrukce z hliníku a plexiskla vážila pouhých 60 kg. Motor pak přidal dalších 30 kg a akumulátory 260 kg. Dojezd na jedno nabití byl 100 km při maximální rychlosti 70 km/h, ale to musel v kabině sedět jen jeden člověk. Ve dvou to bylo 60 km/h.

1973 General Motors Urban Electric Car

Možná právě tady to všechno začalo. Kdeže Tesla nebo podobné projekty. Tohle byl první elektromobil v USA, který se oficiálně hlásil ke snižování emisí. Vždyť jeho představení proběhlo v rámci vůbec první světové konference o znečištění ovzduší. Pro doplnění ale zbývá říct, že první symposium o elektromobilech bylo už v roce 1969!

1974 Sebring-Vanguard CitiCar

Možná první sériové elektrické vozítko postavil Robert G. Beaumont na základě golfového vozíku. Jen 2,4 metru dlouhé klínovité vozítko bylo vyrobeno z hliníku a plastu, takže dodnes je můžete potkat v USA v provozu. Nereznou. Jediné, jak se mohou zničit, je nehoda. Ale maximální rychlost 61 km/h není závratná a dojezd 64 km také ne. Bylo postaveno 2370 vozidel CitiCar, což dokonce stačilo na šesté místo ve výrobě v USA v roce 1976.

2004 KAZ Eliica 8

Tuhle osmikolovou zvláštnost má na svědomí univerzita Keio z Tokia. Vůz dlouhý 5,1 metru je poháněný elektromotory, které jsou místěny v každém kole. Li-On akumulátory jim dodávaly energii. Výhodou vozu byla síla a rychlost. Na okruhu Nardó zvládl vůz neoficiálně rychlost 370 km/h. Nevýhoda – osm kol má velké odpory, takže i přes velkou akumulátorovou sadu dojezd činí 320 km při úsporné jízdě.

2005 Nissan Pivo

Tohle auto nesmí ve výčtu zvláštností chybět. Koncept Nissanu s tímhle jménem měl hned tři pokračování. První verze měla otáčecí kabinu, takže když potřeboval jet majitel na druhou stranu, prostě ji otočil. Druhá verze měla čtyři samostatná natáčecí kola umístěná mimo automobil. Trojka je měla také natáčecí, ale v klasické kabině. Navíc poslední auto fungovalo jako testovací model pro automatické parkování (dnes už jej nabízí spousta značek).

2008 DreamCar 123

Tuhle pyramidální bláznivou věc má na svědomí egyptský vynálezce George Zanis. Postavil elektromobil, který samozřejmě je extrémně bizarní, ale skutečně to jezdí. Navíc celkem obstojně rychle. Z kopce to prý dá až 64 km/h. Navíc sklo je neprůstřelné, takže je to i nejbezpečnější jednomístný elektromobil světa. A další primát – i nejobratnější. Každé kolo v jednom rohu se samostatně natáčí.