Překvapení volební sezóny: stranické programy jsou letos vesměs věcné a konkrétní

Nejlepší bude názorná ukázka. Kompletní ekologický program Přísahy zní takto:

"Sucho, náhlé povodně, eroze půdy, kůrovec, nízká potravinová soběstačnost, zábor kvalitní zemědělské půdy pro výstavbu, dovoz podřadných potravin a produktů, neefektivní nakládání s odpady. Všechny tyto problémy existují. Je třeba zajistit dostatek pitné vody pro všechny občany a dostatek vody pro zemědělství a průmysl. Zkvalitňování životního prostředí musí jít ruku v ruce se zvyšováním kondice českého zemědělství a lesnictví, což jsou odvětví, která kvalitu životního prostředí nejvíce ovlivňují. Globální změny klimatu jsou největší současnou hrozbou pro udržení našeho současného životního prostředí a je třeba se na ně připravit a co nejvíce je eliminovat. Pouze zdravá krajina nám poskytne potřebné životní podmínky. Už proto, že jsme 'střecha Evropy', chceme se soustředit na zvyšování schopnosti české krajiny zadržovat srážkovou vodu všemi dostupnými způsoby a následně s touto vodou efektivně a hospodárně nakládat."

Našli jste něco, s čím nesouhlasíte? Já nikoli. Ale přiznávám, že nemám sebemenší tušení, co a jak se Přísaha chystá dělat.

Na letošních volebních programech proto stojí za pozornost dva momenty. Za prvé řada z nich naopak obsahuje poměrně konkrétní opatření. A za druhé se v některých plánech překrývají. Možná se rýsuje šance, že po volbách vznikne shoda na několika konkrétních projektech, jež ozdraví naši krajinu a ve velkém do ní budou vracet přírodu.

Polní krajina

Zhruba na 16 procentech české zemědělské půdy se nyní hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství. SPOLU, Piráti a Starostové, sociální demokraté a Zelení shodně chtějí, aby se do konce dekády podíl zvýšil na čtvrtinu výměry. Některé strany také promýšlejí, jak podpořit trh a posílit domácí odbyt. ČSSD přímo chystá, že školní jídelny a kantýny na úřadech budou napřesrok vyrábět 5 procent jídel z biopotravin, přičemž do roku 2030 by podíl měl stoupnout na 15 procent. Podobným směrem uvažují také Piráti a STAN nebo Zelení.

Nicméně pokud čtvrtina farem přejde na ekologické hospodaření, na (velké) většině české půdy se bude dál pěstovat konvenčně. S krajinou se tudíž musí lépe sžít rovněž intenzivní zemědělství. Proto je důležitý další bod, kde se rýsuje širší dohoda. Piráti a STAN, ČSSD, SPOLU i Zelení chtějí, aby podmínkou agrárních dotací bylo, že farmář vyčlení část své půdy jako takzvané neproduktivní prvky: biopásy a remízky nebo meze, úhory, mokřady či polní cesty a podobně. Skloubit by s tím šel také návrh ANO vysázet v nelesních krajinách 10 milionů listnáčů. Piráti a Starostové, ČSSD a na svažitějších místech také SPOLU chtějí snížit největší povolenou plochu jednoho pole. Prakticky by to podstatně proměnilo tvář českého venkova, kam by se ve velkém vrátila rozptýlená zeleň a pole by rozčlenily drobné přírodní prvky. Sociální demokraté navíc přišli s inovativním návrhem sestavit investiční plán obnovy krajiny, který zajistí potřebné financování.

Zdravější lesy

Piráti a STAN v několika bodech navrhují, jak zavést zdravější hospodaření v českých lesích, včetně změn v legislativě a úpravy závazných hospodářských plánů. Shodně SPOLU a ČSSD také chtějí, aby státní Lesy ČR spíše sloužily správě krajiny a/nebo podpoře místní ekonomiky, než aby vydělávaly peníze pro státní rozpočet. Zelení hodlají ve státních lesích zavést mezinárodní standard zdravého lesnictví FSC. Stejně jako Piráti a Starostové mají celkem promyšlenou představu, jak reformovat myslivost, aby počty zvířat odpovídaly úživnosti lesů.

Divoká příroda

Kdyby se dělala soutěž o nejpropracovanější plán v ochraně divoké přírody, vyhrají nejspíš Piráti a STAN. Myslí na pozoruhodné detaily, které naznačují, že autoři opravdu mají vhled do oboru – kupříkladu změnu vyhlášky o chráněných druzích živočichů a rostlin (na kterou se čeká už léta), postup ochrany ovčích stád před vlky nebo legislativní reformy, jež umožní v některých listnatých lesích obnovit staré pařeziny.

Ale také zde v nejdůležitějších bodech panuje shoda. Po volbách patrně v Česku ke stávajícím čtyřem přibydou nové národní parky. SPOLU, ČSSD, ANO a Zelení chtějí park na Křivoklátsku; SPOLU a Piráti se Starosty rovněž v jednom z nejméně známých a přitom nejbohatších koutů české přírody na soutoku Dyje s Moravou (ANO, ČSSD a Zelení tu plánují chráněnou krajinnou oblast); sociální demokraté se chtějí vrátit k prvorepublikovým plánům a rozšířit Krkonošský národní park o část Jizerských hor. Všechno jsou to rozumné návrhy. Na programu ČSSD navíc stojí za zmínku, že kvantifikuje ambice: chce, aby přísněji chráněná území tvořila jedno procento republiky a desetina lesů byla ponechána divoké přírodě.

Zelená města

Většinu Česka tvoří venkov, ale většina Čechů a Češek žije ve městech. Politické strany zhusta volají po tom, abychom kolem svého domova nacházeli více zeleně. Tři konkrétní opatření stojí za zmínku. Piráti a STAN navrhují, aby developeři měli v nových projektech závazný podíl povinně volitelných zelených či vodních prvků. ČSSD chce systém standardů městské zeleně, které budou muset obce pro své občany zajišťovat; a ANO plánuje v 750 obcích investovat do lepšího hospodaření s vodou.

Celkem vzato

Podtrženo a sečteno, přinejmenším některé volební programy jsou letos příjemně konkrétní čtení. Asi největším a bohužel nepříjemným překvapením je ANO. Premiérova strana by určitě uměla sepsat kompetentní a promyšlený program péče o krajinu: má svého ministra životního prostředí i léta zkušeností ve vládní exekutivě. Přesto sestavila jen strohý text, kde se konkrétní body omezují na několik dílčích opatření. Vrcholem je slib "vysadíme 350 milionů stromků v lesích". Spektakulární číslo ve skutečnosti neříká nic víc, než že bude sázet nové stromy na vykácených pasekách – což se v českém lesnictví rutinně činí už zhruba 300 let. Příště bychom se mohli dozvědět, že farmáři příští jaro opět zasejí.



Autor: Vojtěch Kotecký

Autor pracuje na Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

FOTO: Vojtech Kotecký