Čeští inženýři raději stavějí fotovoltaické elektrárny na druhém konci světa

Jak je to letos s vývojem nových fotovoltaických instalací?

Fotovoltaika zažívá po celém světě nebývalý růst. V Česku se však ukazuje, že jí pomalu začíná ujíždět vlak. Nové solární elektrárny v Česku přibývají podobně rychle jako loni. Za prvních 6 měsíců letošního roku vzniklo po celé republice přes 3 800 nových fotovoltaických elektráren o výkonu cca 25 MWp. Po několika letech strmého růstu se nyní tedy trend zpomalil.

Čím si to vysvětlujete?

Důvodů je hned několik. V České republice jsme závislí na dvou dotačních programech. Když se jeden z nich zasekne nebo na několik měsíců zamrzne, tak se zastaví i polovina projektů. Dlouhodobým problémem je ale to, že v tuzemsku není dostatek firem. Podnikat ve fotovoltaice v Česku znamenalo být roky atakován politiky a médii. Mnoho firem odešlo do zahraničí a dnes čeští inženýři raději stavějí fotovoltaické elektrárny na druhém konci světa, kde jim nenadávají do solárních baronů. Vedle toho většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace a naopak téměř vůbec nestavíme velké elektrárny na střechách podniků a továren.

Mluvíme především o střešních instalacích, velké pozemní fotovoltaické parky se víceméně nestaví. Přitom bez nich Česko nesplní své klimatické cíle. Proč se tedy nestaví?

Byl tady trend říkat, že velké fotovoltaické elektrárny jsou špatné. Bohužel to do dneška tvrdí část lidí z branže a některé zájmové skupiny i v oblasti obnovitelných zdrojů energie. My dlouhodobě říkáme, že potřebujeme kombinaci všeho: velké i malé fotovoltaické elektrárny, vítr, biomasu a jiné zdroje. Ale hlasy z branže, které dělily fotovoltaiku na „zlé velké“ a „malé dobré“, u politiků a velké části veřejnosti způsobily, že máme nyní zpoždění a nestíháme. Kromě toho nemáme projekty bez dotací, protože Česká republika je naprosto nepředvídatelné prostředí pro investory. V prospektu cenných papírů, když firma například vydává dluhopisy a shání investory na projekty, je vždy kapitola „regulatorní riziko“. Když firma působí v České republice, tak je tato kapitola hodně dlouhá a investor si dvakrát rozmyslí, zda chce stavět fotovoltaiku právě v Česku nebo raději jinde. Proč investovat v České republice, kde vám nadávají do solárních baronů, když můžete své peníze investovat třeba v Bulharsku nebo Maďarsku nebo Austrálii a stavět tam i bez dotací.

Měla by podle vás vláda a politici velké projekty podporovat? Jak?

Určitě ano. Nově existuje Modernizační fond, ale ten není podle nás postaven správně. Je těžké najít byznys model pro instalaci do 1 MW, takže nás kvůli tomu čeká výstavba opravdu velkých projektů. Vhodnější variantou by byly aukce, ze kterých dnes vycházejí FVE často už i bez dotací a stát tak jen „garantuje“ návratnost a reálně na jejich provozu může i vydělat. Stát by mohl regulovat i výstavbu tím, že třeba podpoří jen menší fotovoltaické elektrárny, agrivoltaiku nebo komunitní projekty. Už jsme i u nás ale mohli mít projekty bez dotací, jako se nyní připravují v zahraničí, kdybychom neustále nemuseli bránit investice solárních firem proti zásahům státu.

Investice do solární elektrárny může zachránit rodinnému rozpočtu tisíce korun. Zkuste, zda se vám vyplatí

Není současný stav také důsledek toho, že stát nezvládl rozvoj solární energetiky v letech 2009 a 2010?

Ano, je. Stát tehdy neočekával, že do výstavby půjde víc než 20 tisíc subjektů. I tak se od minulosti potřebujeme odpojit. Když spadnete z kola, také to kolo nezahodíte a nezakážete, aby na něm ostatní jezdili. Když budeme stále jen řešit rok 2010, tak nás zaskočí, že je najednou rok 2030, budou se vypínat uhelné elektrárny, jádro ještě nebude hotové a my nebudeme mít náhradu, protože se politici báli říct lidem „ano, tehdy se to nezvládlo, ale dnes to už umíme a chceme stavět“. Když slyším, jak se solární boom zneužívá pro blokování rozvoje akumulace v České republice, tak mi to připadá až cynické.

Na druhou stranu ČEZ oznámil velkorysý plán na stavbu také velkých solárních parků. Mohl by svým přístupem "probudit" také další významné energetické hráče a třeba i zlomit přístup některých politiků?

I v tomto případě narážíme na předsudky, že „fotovoltaiku nakonec stejně bude stavět ČEZ“. Ale to je dobře. Panely přece nebude na poli montovat Daniel Beneš v montérkách, ale mnoho instalačních a stavebních firem. Vedle toho to rozhýbe trh, sníží cenu technologií v Česku a prospěje celému sektoru. A může to motivovat další velké, v energetice spíše tradiční hráče, investovat do OZE. Zájem tady je, skoro u všech hráčů, ale na rozdíl od ČEZu nemají jakousi patriotickou povinnost zde investovat.

Jaký je vlastně potenciál České republiky ve fotovoltaice? Kolik elektřiny by v ideálním případě mohla vyrobit?

Technický potenciál fotovoltaiky je v podstatě neomezený. Jde o to, kolik fotovoltaik má smysl postavit, za jakou cenu a kde. Do roku 2030 bychom určitě zvládli 5 až 7 gigawatt. Je ale otázka, zda se postaví s akumulací energie nebo bez. Bohužel to nyní v Česku vypadá tak, že se akumulace nedočká potřebné legislativy. Obnovitelné zdroje energie bez akumulace ale dlouhodobě nedávají smysl a nemusí to pak zvládnout ani přenosová soustava.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Honza Mudra (Economia)