Deset tisíc drobných investorů si užívá výnosy ze společné investice do solární elektrárny

Nizozemsko využívá staletí budovanou zkušenost spolupráce místních lidí na projektech, které poskytují přínos celé komunitě. Budování poldrů by se bez spolupráce všech vlastníků půdy neobešlo. Jak říká Siward Zomer: „Všichni vědí, že bez spolupráce by vybudovali leda tak nefunkční hráz s dírou uprostřed.“ A tuto zkušenost si nizozemské komunity přenáší i do projektů obnovitelných zdrojů. Právě proto má komunitní energetika v této zemi tradičně dobré podhoubí. Asociace energetických společenství Energie Samen, v jejímž čele Siward Zomer stojí, má před sebou smělý cíl: 50 % všech solárních a vnitrozemských větrných instalací v komunitním vlastnictví. Aby jej naplnila, nabízí místním komunitám pomoc s projekty výroby elektřiny i tepla, pomáhá se zajištěním financování jak velkých komunitních projektů solárních a větrných parků, tak i malých projektů sousedských solárních střech. Zprostředkovává kontrakty s finančním sektorem, ale pomáhá též s crowdfundingem. Pro začínající komunity provozuje program vzdělávání v oblasti managementu energetických projektů.

Pochlubit se může například projektem větrné farmy Zeewolde, která je největší komunitně vlastněnou elektrárnou na světě. Její instalovaný výkon dosahuje 350 MW a tvoří ji 91 nových větrných turbín na místě menšího, staršího větrného parku. V investici za 350 milionů EUR se tu spojilo 200 vlastníků pozemků, přičemž víc než tři čtvrtiny z nich jsou obyvatelé okolních vesnic. Proto má projekt také podporu místních obyvatel a nepotýká se s komplikacemi známými z Česka.

Sdílená fotovoltaika

Že se spolupracující obyvatelé stali v Nizozemsku motorem změn v energetice, ukazuje i druhý projekt představený na online konferenci Moderní energetika napříč Evropou. Zonnepanelen Delen, neboli Sdílené solární panely, tak se jmenuje první nizozemská platforma pro financování fotovoltaických projektů střední velikosti. Lidem nabízí snadnou investici do smysluplných projektů, její součástí je i systém sledování kvality a výkonnosti financovaných elektráren. Naopak majitelům a provozovatelům solárních instalací přináší zajištění výhodného financování.

V aktuálním portofoliu projektů figuruje přes 130 instalací s celkovou výrobní kapacitou bezmála 300 MWp. Na druhé straně stojí téměř 10 tisíc spojených drobných investorů, kteří získávají výhody z nákupu svého „solárního podílu“. Průměrná výše investice na jednoho podílníka Zonnepanelen Delen činí téměř 2 500 EUR.

Modelovým příkladem platformy je investice do 1 059 solárních panelů, každého o výkonu 275 kWp, umístěných na střechách tribun fotbalového stadionu. Za 25eurový „solární dluhopis“ dostává drobný investor každoročně takový výnos, jako by si stejný panel pořídil na vlastní střechu.

„Za 8 let svého fungování se projekt vyvinul z crowdfundingové iniciativy do podoby komplexní platformy nabízející různé formy financování fotovoltaických projektů,“ popisuje Sven Pluut vývoj projektu Sdílených solárních panelů. K dalšímu růstu má firma nakročeno i v blízké budoucnosti, kdy se chce zaměřit na služby související se standardizací a automatizací provozu solárních instalací.

Solární dálnice

Nizozemí ve svém klimatickém plánu směřuje k cíli pokrývat v roce 2030 výrobu elektřiny ze 70 % z obnovitelných zdrojů. Tomu přizpůsobují svou strategii také všechny státní organizace, včetně té, která se věnuje výstavbě silnic a vodních cest. Rijkswaterstaat je v jistém smyslu obdobou českého Ředitelství silnic a dálnic a portfolio jeho činností zahrnuje i správu a zhodnocování pozemků podél významných komunikací. A ty, jak se ukázalo v několika pilotních projektech, mohou s výhodou plnit nejen své dosavadní funkce, ale i výrobu energie z obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických panelů. „Základem naší strategie je víceúčelové využití pozemků,“ říká Alex Kamst, manažer Rijkswaterstaat. Nedávno proto pilotně testovali inovativní řešení fotovoltaických panelů na 400 metrů dlouhé protihlukové stěně podél dálnice A50.

Aktuálně se věnují přípravě tendrů na pronájem rozsáhlých pozemků podél dálnic a průmyslových vodních ploch, které dají prostor vzniku 10 velkých solárních parků. Jednou z připravovaných lokalit je 42 km dlouhý úsek dálnice A37, kde by solární panely mohly v budoucnu nabídnout kapacitu až 200 MWp. Příprava na tendr zahrnuje nejen tvorbu technické dokumentace a získání potřebných povolení, ale také zapojení místních obyvatel, radnic i občanských spolků. Z pohledu náročnosti přípravy pak bývají snazší projekty plovoucí fotovoltaiky na průmyslových vodních nádržích poblíž plavebních komor. Například ta na Krammer lock plánuje pojmout panely o výkonu 20–40 MWp. Pokud vše dobře dopadne, bude po první vlně tendrů následovat program přípravy 20–30 dalších lokalit.

Agrivoltaika

Nizozemské fotovoltaické elektrárny mají aktuálně instalovaný souhrnný výkon zhruba 7 GW. Významný nárůst se v posledním desetiletí odehrával hlavně v sektoru domácností a komerčních budov, šlo tedy o střešní instalace. V posledních třech letech však roste i objem instalací „na zemi“, což pro malou hustě obydlenou zemi, jako je Nizozemsko, může do budoucna představovat problém. Holanďané však tradičně uměli využívat pozemky velmi efektivně. Proto se i nyní stávají průkopníky inovativních řešení, která umožňují půdu využívat k více účelům najednou. „Vedle již zmiňované plovoucí fotovoltaiky je aktuálním trendem také agrivoltaika, tedy kombinace zemědělského využívání pozemků s výrobou elektřiny ze slunečních panelů,“ říká Nold Jaeger z asociace Holand Solar. Na řadě pilotních projektů se testují a zkoumají nejlepší podmínky pro „symbiózu“ výroby elektřiny s pěstováním ovoce nebo chovem ovcí. Částečné zastínění solárními panely totiž některým plodinám či travním porostům vyhovuje a zemědělské výnosy tak v kombinaci s fotovoltaikou mohou být i vyšší. Výrazný růst tak má tento sektor ještě určitě před sebou.

Záznam celé akce můžete shlédnout na youtube Svazu moderní energetiky.

Autor: Martin Ander, Svaz moderní energetiky

FOTO: ve spolupráci s Zonnepanelen Delen