Obnovitelné zdroje slaví úspěchy po Evropě, příležitost přichází i k nám

Obnovitelné zdroje v květnu vyrobily lehce přes polovinu veškeré elektřiny ve španělské síti. Je to o desetinu více než před rokem, vyplývá z čerstvých dat španělského provozovatele sítě Red Electrica de Espana (REE). Zelená elektřina zvýšila svůj podíl ve Španělsku díky znovunastartování solární energie. Podle REE během května vyrobily fotovoltaické elektrárny rekordních 2331 gigawatthodin, což je za historii rozvoje obnovitelných zdrojů ve Španělsku nejvíce. Oživení rozvoje fotovoltaiky láká i české společnosti. Na španělském trhu připravuje nové solární elektrárny o výkonu 10 megawattů například firma Solar Global z Uherského Hradiště.

Dobré podmínky má pak ve Španělsku také větrná energetika, která byla tamním největším dodavatelem energie během května. Větrné turbíny vyrobily v průběhu minulého měsíce téměř čtvrtinu elektřiny. Španělsku patří druhá příčka mezi evropskými státy v instalovaném výkonu ve větrné energetice. Celkem je zde vybudováno 27 gigawattů větrných elektráren, které ročně vyrobí zhruba 60 terawatthodin elektřiny (pro srovnání: tolik za rok spotřebuje Česká republika).

Španělská vláda chce větrnou energetiku nadále posilovat. Do roku 2030 má narůst na 50 gigawattů. Investiční prostředí motivuje pomocí systému aukcí. Výsledky ze soutěže z letošního ledna tvoří další španělský rekord: s cenami okolo 20 euro za megawatthodinu jde o nejnižší nabídku v Evropě. Stejný systém pomáhá rozvoji také solární energetiky. Úspěšné fotovoltaické projekty v lednové aukci nabídly v průměru cenu okolo 24 eur za megawatthodinu.

Zdroj, který si ve Španělsku de facto neškrtne, je naopak uhlí. Na uhelné zdroje připadal v květnu podíl necelých dvou procent. Loni v červnu totiž došlo k odstavení téměř poloviny španělských uhelných elektráren. Podle místních komentátorů k tomu vedl prostý fakt, že španělské elektrárenské společnosti pochopily, že se je nevyplatí přizpůsobovat evropským emisním předpisům.

Série britských rekordů

Na začátek května, konkrétně 3. 5., připadá v Británii svátek. Během něj mohli slavit také fanoušci větrné energetiky. Elektřina z větrných turbín dosáhla podle dat National Grid ESO svého dosavadního maxima okamžitého výkonu 17,6 gigawattů. Elektrárny hnané silou větru tak pokryly téměř půlku celého elektrárenského mixu (48,4 %).

Během dubna se pak dařilo ve Velké Británii také solárním elektrárnám. Fotovoltaika byla na dosah nového solárního rekordu. Ve dnech 22. a 23. dubna dosáhla vrcholu okamžitého výkonu solárních elektráren 9,6 gigawattů, respektive 9,5 gigawattů. Oba dny tak kopírovaly trvající britský rekord ze srpna 2020, kdy fotovoltaika dosáhla 9,7 gigawattů.

Na větrnou a solární energii připadá v Británii podíl mezi 30 až 50 procenty. Mix zdrojů zajistil letos během Velikonoc den s nejmenším znečištěním ovzduší uhlíkem. Podle dalších dat National Grid ESO během poledne na Velikonoční pondělí kleslo množství vypouštěného uhlíku při výrobě elektřiny na pouhých 39 gramů oxidu uhličitého, což je nejnižší hodnota v historii. V jednu hodinu odpoledne se na dodávkách do britské sítě podílely větrné turbíny z 39 procent, solární elektrárny z 21 procent a jaderné elektrárny z 16 procent. Bezuhlíkové zdroje tak tvořily téměř 80 procent energie země.

Rozvoj obnovitelných zdrojů pohání zejména stále lepší ekonomika. Pro ilustraci: v roce 2013 britská vláda odhadovala, že námořní větrné farmy budou okolo roku 2025 vyrábět elektřinu za 140 liber za megawatthodnu. Dnes se náklady odhadují na pouhých 57 liber za megawatthodinu. To je asi polovina ceny, kterou má garantovanou budovaná jaderná elektrárna Hinkley Point C.

Česká příležitost – přijde s příští vládou?

Zelené energii se daří od jihu po sever Evropy. Česko však zatím na lepší časy stále čeká. Pozitivně se k rozvoji obnovitelných zdrojů staví zástupci dvou nejsilnějších předvolebních koalic. Expert na energetiku z Pirátské strany Petr Třešňák na nedávné debatě pořádané Svazem moderní energetiky podpořil nový impuls pro rozvoj zelené energetiky.

„Stát si musí přestat hrát, že měří všem investorům stejně, a začít pro to opravdu něco dělat. Sjednocení IRR, stabilní investiční prostředí, rychlá implementace prvků moderní energetiky do národní legislativy a otevření soutěže o státní dotace opravdu všem investorům jsou první nezbytné kroky, na které stále zbytečně čekáme. Bez tohoto je celá energetická transformace ČR jen další průšvih s rozdělováním dotací. Podpora formou aukcí je nejlevnější cesta k nízkouhlíkové energetice, která je dobře odzkoušená v řadě států EU a přispívá k rozvoji OZE bez velké zátěže do cen pro konečné zákazníky,” uvedl Petr Třešňák.

O změnu podmínek usiluje také Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL. V aktuálně projednávané novele zákona o podporovaných zdrojích energie se snaží prosadit, aby aukční podpora mířila také na nové solární a bioplynové zdroje. „Rozvoj obnovitelných zdrojů má nyní velkou šanci, je ale otázkou, zda parlament ve finále podpoří rozumná a férová řešení. Ta navrhuje mnoho poslanců včetně mě. Chci rozvoj fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů vhodnou kombinací přiměřené podpory, která efektivně snižuje náklady státu. Chci takto podpořit nejen větší instalace mimo úrodnou zemědělskou půdu, ale nastartovat rozvoj fotovoltaických panelů především na střechách a fasádách domů. Toto je obrovská šance a příležitost pro naše domácnosti, malé a střední firmy, které také dlouhodobě sníží své náklady,” představil své návrhy Marian Jurečka.

Rozvoj moderní energetiky pomocí tržních mechanismů podpory má zastání také u profesních organizací. Svaz moderní energetiky, Svaz průmyslu a dopravy a CZ Biom právě u příležitosti projednávané novely iniciovaly výzvu předsedům parlamentních stran, která je žádá o férové podmínky pro další rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku. Výzvu Rozumná podpora (rozumnapodpora.cz) již podpořilo více než 550 firem, obcí či občanů.

Autor: Martin Prax

FOTO: Stock photo ID:506881346