Nový stavební zákon ohrozí vzácnou přírodu, varují ekologové či vědci

Ekologické organizace, ale třeba také nemalá skupina vědců nebo právníků, ovšem varují před tím, že chystaná novela může způsobit více škody než užitku – stavební zájmy například mohou ohrozit vzácnou přírodu. Přestože se předloha připravovala několik let, vznikly k ní ještě další desítky pozměňovacích návrhů, které předlohu ještě více znepřehledňují. Dolní komora parlamentu by přitom zákon mohla schvalovat už tento pátek. Kritici ale vyzvali poslance, aby hlasování odložili a vrátili se k legislativním změnám až po volbách.

„Zákon vznikal, jako když pejsek s kočičkou vařili dort a podle toho to dopadlo. Z jeho schválení bude všem špatně. Ani odmítnutím dílčích pozměňovacích návrhů nejde opravit. Nejméně škod způsobí, když se začne připravovat okamžitě znovu a pořádně, protože o tom, že je potřeba skutečně zrychlit povolování staveb, není pochyb,“ sdělila Anna Kárníková, ředitelka Hnutí Duha. Dodala, že schválení chaotického návrhu by mělo vážné dopady na naši krajinu i chráněnou přírodu.

Ohrožené národní parky

Kárníková varovala například před pozměňovacími návrhy poslanců Martina Kolovratníka (ANO) či Jana Bauera (ODS). Vedení státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a všech národních parků potvrdila, že některé poslanecké změny ochranu jedinečné přírody oslabují. O stavebních záměrech v nejpřísněji chráněných územích totiž již nebudou rozhodovat jejich správy. To už je z pohledu ochrany přírody i přes některé výhrady lepší původní vládní předloha.

Například na Šumavě hrozí, že se zastaví mnohá ikonická místa. „Příkladem může být Zhůří u Rejštejna, odlesněný hřbet, na kterém kdysi stávala vesnice. Zbyly po ní jen křížky a pár rozpadlých základů. Před dvaceti lety zde obec i přes zásadní nesouhlas Správy národního parku schválila zastavitelné území pro více než třicet domů,“ uvedl Pavel Hubený, ředitel Správy národního parku Šumava.

Dodal, že na místě žije velké množství chráněných druhů a fungují zde cenné ekosystémy. „Schválení pozměňovacích návrhů může spustit stavbu ´satelitního městečka´ přímo v srdci národního parku. A například na Filipově Huti hrozí zástavba rozsáhlých luk kolem několika domů,“ dodal ředitel Hubený.

V podobném duchu se nesou i vyjádření dalších ředitelů národních parků včetně Krkonoš. „V současné době jsme svědky další vlny enormního tlaku developerů na krkonošskou a podkrkonošskou krajinu. Pokud by Správa KRNAP přišla o jednu ze svých klíčových kompetencí v ochraně přírody tak, jak to předpokládají hospodářským výborem schválené pozměňovací návrhy, už zanedlouho by se stala jen správcem laviček a bezcenných trávníků uprostřed džungle apartmánových domů,“ konstatoval Robin Böhnish, ředitel Správy Krkonošského národního parku.

Agentura ochrany přírody a krajiny a národní parky rovněž upozornily, že některé pozměňovací návrhy vnášejí nepředvídatelný chaos do rozhodování o stavbách v chráněných územích. Stavebníci nebudou vědět, v jakých situacích se obrátit na stavební úřad a kdy budou muset oslovit správy národních parků nebo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.

„Před třemi lety poslanci při schvalování nových pravidel pro národní parky jasně odmítli snahy otevřít developerské zástavbě naši nejcennější přírodu. Teď je tu takový návrh znovu, měli by ho proto opět odmítnout. Podobně jako návrh, který je součástí vládní předlohy a který ruší ochranu zemědělské půdy před zástavbou stavbami menšími než jeden hektar, tedy jeden a půl fotbalového hřiště, a u staveb ještě rozsáhlejších ochranu zemědělské půdy silně omezuje,“ uvedla Anna Kárníková z Hnutí Duha.

Sedm důvodů pro zamítnutí

Zelený kruh, který sdružuje více než osmdesát nevládních organizací, dokonce sestavil seznam sedmi důvodů, proč by poslanci neměli schvalovat nový stavební zákon. „Návrh má tak silné systémové vady, že ani předložené pozměňovací návrhy je nemohou vyřešit. Proto doporučujeme návrh přepracovat a schválit v novém volebním období,“ uvedl Zelený kruh. „Hlavním důvodem je, že neexistuje elementární shoda nad hlavními principy stavebního práva. To s sebou nese vysoké riziko řady úprav bezprostředně po schválení zákona nebo dokonce zrušení celé finančně nákladné reorganizace v následujících letech.“

Sdružení například varovalo, že návrh likviduje ochranu veřejných zájmů, před čímž varoval v připomínkovém řízení i Nejvyšší správní soud. „Ochrana veřejných zájmů bude zásadně oslabena především takzvanou integrací dotčených orgánů,“ uvedl Zelený kruh. „Integrace znamená zejména oslabení ochrany přírody a životního prostředí, neboť závažné dopady projektu na ochranu vod, zemědělskou půdu či lesy bude ve většině případů posuzovat již jen stavební úřad.“

Před tím varuje i výzva, kterou podepsalo 101 odborníků převážně z právnického a přírodovědeckého prostředí a která nedávno dorazila do Poslanecké sněmovny i Senátu. Početná skupina akademiků upozornila kupříkladu na to, že vláda svěřila na počátku přípravu nových paragrafů developerům a že výsledný text vede k osekání orgánů ochrany životního prostředí. A varují, že se chystá tak velký experiment, který může v konečném důsledků fungování odpovědných úřadů ještě zhoršit. Proti projednávané novele se postavila rovněž ekologická sekce Akademie věd ČR.

Například Vojtěch Stejskal z katedry práva životního prostředí na pražské právnické fakultě upozornil, že by chystaná norma zbořila principy, které v jeho oboru fungují třicet let a v zásadě odpovídají evropským standardům. Skupina 101 akademiků ve své výzvě, kterou inicioval Petr Svoboda z katedry správního práva, uvedla, že existuje pouze jedno rozumné řešení: „Vrátit předložený návrh zpět vládě s tím, že může být analytickým podkladem pro vypracování nového a lepšího návrhu po volbách.“

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay