Bezpečnostní i ekonomické zájmy Česka jsou v ohrožení kvůli Dukovanům, varují experti

Transparency International (TI) pak také upozorňuje na účelovou argumentaci ministerstva i přímo ministra průmyslu Karla Havlíčka. Samo ministerstvo uvádí, že žádná část zadávací dokumentace k projektu není klasifikována jako utajovaná informace. Přitom Karle Havlíček předtím v rozhovoru pro iRozhlas.cz tvrdil opak. Odůvodňoval tak přitom, proč by se vyhlášením tendru neměla už zabývat česká vláda. Aby zmatku ohledně tajnosti nebylo málo, skončil v pondělí na místě zmocněnce pro jadernou energetiky Jaroslav Míl. Vláda odvolání odůvodnila tím, že Míl nezískal bezpečnostní prověrku, ale musel pracovat s utajovanými skutečnostmi. Míl však následně kontroval, že bezpečnostní prověrku má - sic s nižším stupněm, ale který mu umožňuje účast například na vládních jednáních.

Za pádem jaderného experta tak může být naopak spor o formu tendru mezi ním a ministrem Havlíčkem. Míl totiž po své odvolání během rozhovoru v České televizi upozornil na absurdní očekávání české vlády. Ta totiž chtěla u Evropské komise prosadit vyhlášení soutěže o dodavatele technologie pro Dukovany bez veřejné soutěže na základě bezpečnostní výjimky (to opět potvruje zjištění TI). Ovšem podle Míla nedá takový postup smysl, pokud by Česko oslovilo také Rusko.

Vláda vs. bezpečnostní instituce

Nejasný spletenec tvrzení a pozic se snaží rozplést rekapitulace zpracovaná právníky TI. Na ministerstvo průmyslu adresovali již v únoru čtyři základní otázky, ve kterých pátrali po podobě tendru a obsahu možných výjimek. Právě v reakci, kterou TI obdrželo od ministerstva 23. března jasně stojí, že bude tendr vypsán na základě bezpečnostní výjimky. TI upozorňuje, že takový postup dá ČEZ zcela volné ruce a zmizí veřejná kontrola. Ta by přitom dávala smysl - a to jak z pohledu energetické bezpečnosti České republiky, tak uvažované veřejné podpory v rámci financování projektu.

Ministerstvo průmyslu preferovaný scénář tendru naopak v dopise TI odvodňuje tím, že "stát bude mít k dispozici všechny informace, může připomínkovat poptávkovou dokumentaci a v neposlední řadě má možnost kdykoliv odmítnout kteréhokoliv z uchazečů, popř. jeho subdodavatelů.“

Na to TI reaguje, že uplatnění úlev z podmínek veřejné soutěže není dostatečné. Využívá k tomu mimo jiné stanovisko místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Hynka Broma z června 2020, které získal zpravodajský server Aktuálně.cz: „riziko působení a dodávky dodavatelů ze třetích zemí samo o sobě pro odůvodnění postupu ve výjimce nestačí. Pokud by bylo možno rizikové dodavatele či rizikové technologie dopředu označit a vymezit, bylo by možno provést standardní zadávací řízení. Jak totiž vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, za určitých okolností je z objektivně odůvodnitelných důvodů dokonce přípustné předem vyloučit ze soutěže konkrétního dodavatele.“

Stát může podle TI využít precedent, ve kterém právě ÚOHS vyloučil Huawei. Zde se odkazuje na možnost vyřadit problematického uchazeče i v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek, aniž by byla zadavateli známa konkrétní bezpečnostní rizika. Pro vyřazení Huawei stačilo "pouze" varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Právě podobné varování má k dispozici česká vláda i v případě potenciálního tendru na nový reaktor v Dukovanech. Před účastí ruského Rosatomu totiž již "otevřeně varovalo šest českých bezpečnostních institucí, které jednoznačně požadují, aby byl ruský (a čínský) dodavatel z dukovanského tendru vyloučen předem," uvádí TI.

Evropa nepodporuje výjimky

Druhým konfliktem pak může být právo EU. Na fakt, že by mohlo být v rozporu s evropským právem pak podle TI upozornila také místopředsedkyně ÚOHS Eva Kubišová. Ta v roce 2018 varovala Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVNJZ), že Soudní dvůr Evropské unie připouští takový postup jen v "naprosto výjimečných případech a po důkladném uvážení všech okolností bezpečnostních hrozeb."

TI žádalo po ministerstvu přehled rozhodnutí, Soudního dvora EU ohledně bezpečnostních výjimek, které dodala během jednání výboru právě místopředsedkyně ÚOHS. To ale taký seznam odmítlo dodat s odkazem, že ho neevidovalo. „Jedná se o výmluvu, proč neposkytnout argumentaci odpůrcům zapojení ROSATOMu do tendru v Dukovanech, nebo jde o naprostou neschopnost Ministerstva průmyslu a obchodu, pokud si nikdo z odpovědných osob neuložil seznam zásadních evropských soudních rozhodnutí, které budou mít vliv na největší zakázku v historii Česka,“ glosoval pozici ministerstva Petr Leyer, ředitel TI.

Problémem může být dle TI další pozice ÚOHS v rámci jaderného výboru. Ve vedení této instituce totiž dochází ke změnám a po odchodu Petra Rafaje převezme otěže Petr Mlsna. TI upozorňuje, že jde o kandidáta vybraného v netransparentním výběrovém řízení a že Mlsna patřil mezi podporovatele prezidenta Miloše Zemana, hlavního propagátora zadání tendru na Dukovany Ruské federaci.

Co spustí tendr

Nultým krokem v tendru má být rozeslání bezpečnostní dotazníku. Oznámení tohoto kroku vedlo k ostrému sporu mezi opozicí a vládou. Situace eskalovala během jednání ve Sněmovně, kdy ministr Havlíček nedokázal svůj krok vysvětlit a následně předseda vlády Andrej Babiš svolal jednání Bezpečnostní rady vlády. Ta krok s bezpečnostním otazníkem v pondělí 29. března potvrdila s tím, že na jeho sestavení budou podílet bezpečnostní instituce.

Karel Havlíček bránil krok s dotazníkem pro potenciální uchazeče tvrzením, že ještě nejde o zahájení tendru. Podle TI je to však sporné a to v případě, že by byla k dotazníku připojena i zadávací dokumentace. "Jestliže ČEZ s odkazem na výjimku ze ZZVZ v tendru podle vlastních pravidel rozešle zadávací dokumentaci, tak tím zřejmě výběrové řízení zahájí. Vzhledem k tomu, že výjimka ze ZZVZ může být uplatněna v rozporu s rozhodovací praxí SDEU, mohlo by dojít k závažnému porušení zákona ze strany těch, kdo fakticky tendr zahájili," píše ve svém stanovisku TI.

„Okamžik zahájení zadávacího řízení je důležitý z toho důvodu, že posléze vyloučení uchazeči by mohli uplatňovat náhrady vzniklých škod v arbitráži s Českou republikou. Jakmile dostanou uchazeči do ruky zadávací dokumentaci, budou to vnímat jako zahájení tendru a zahájí práci na projektu. Nezáleží pak na tom, jestli to ministr Havlíček za zahájení tendru označuje, či nikoliv,“ dodává k problému Jan Dupák, právník TI.

Nekompetentní ministr

TI také upozornila na další zmatky v prohlášeních ministra průmyslu a vicepremiéra Karla Havlíčka. Ten totiž na jednání Sněmovny 26. března nejdříve tvrdil, že zadávací dokumentace byla odeslána uchazečům, ale následně po tlaku opozice přiznal, že k tomu ještě zřejmě nedošlo. Bezpečnostní rada státu se usnesla na tom, že uchazečům včetně ruského Rosatomu bude odeslán bezpečnostní dotazník s upozorněním, že jejich vyplněním nebudou vznikat žádné právní závazky.

"Ministr Havlíček očividně stamiliardový tendr, který bude mít dopad na ČR do konce tohoto století, není schopen řídit a hrubě nezvládá. Neprofesionální a nekoncepční rozhodnutí spolu s lživými prohlášeními vytvářejí pouze další vykřičníky, které rámují zřejmou netransparentnost projektu," uzavírá svou analýzu TI.

Nekompetentní vystupování ministra Havlíčka ve věci přípravy tendru na zásadní projekt české energetiky byl také poslední kapkou pro některé senátory a poslance. Hned v pátek vytvořilo 19 politiků z horní a dolní komory Parlamentu společnou výzvu, ve které vyzvali Andreje Babiše k Havlíčkovu odvolání. „Bezpečnostní služby státu jasně doporučily nezvat Ruskou federaci do výběrového řízení na dostavbu Dukovan, odmítá to rovněž parlamentní opozice, bez jejíhož souhlasu nemá smysl projekt na 20 let dopředu spouštět. Shoda ohledně možného přizvání Rosatomu do tendru ostatně není ani ve vládě samotné. Všechny tyto instance hodlá ministr Havlíček nyní obejít a zahájit tendr sám za sebe,“ napsali ve svém dopise senátoři a poslanci. Jde o 11 zástupců senátorského klubu Starostů a nezávislých a 8 poslanců z ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.

Autor: Martin Prax (s využitím analýzy TI)

FOTO: se souhlasem Global 2000