Věřili státu a ten je teď chce zruinovat. Dopady navrhovaných změn budou drtivé

Poptávka po obnovitelných zdrojích energie roste po celém světě. V loňském roce se dokonce v rámci Evropské unie poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z těch fosilních. Důležité místo mezi bezemisními zdroji patří solární energii, která hraje klíčovou roli v plánech mnoha států na transformaci svých ekonomik směrem k udržitelnějším variantám. Je za tím její rostoucí účinnost i obrovský pokles ceny solárních panelů, až o 90 %. Solární sektor roste i v Česku, jen za loňský rok u nás vzniklo 6293 nových elektráren.

Do solární energie vložili veškeré peníze

Do fotovoltaiky před lety investoval i David Svoboda. Ten měl v roce 2009 s otcem a bratrem společnou firmu, kterou vybudovali téměř z ničeho. Ve stavebnictví podnikali bezmála dvě dekády, jejich malá rodinná firma byla ekonomicky zdravá a prosperovala. V regionu byli jedničkou na trhu.

Právě v roce 2009 Svobodovi zaznamenali státní pobídku k novému, pro ně zcela odlišnému typu podnikání. Po krátkém zvažování se rozhodli pobídku vyslyšet a vstoupili do sektoru fotovoltaiky. „Zastavili jsme v bance veškeré nemovitosti i celou rodinnou firmu, vzali si úvěr na několik desítek milionů korun, vložili do projektu veškeré firemní úspory za dvacet let podnikání a půjčili firmě i své osobní životní úspory,” říká David Svoboda.

Stát nedodržel, co slíbil

Stát ale brzy začal se zaváděním tzv. retroaktivních opatření. Těch bylo celkem osm a provozovatelům solárních elektráren způsobily obrovské škody. „V minulém desetiletí stát postupně uplatnil několik zpětných opatření, včetně zavedení solárních odvodů a recyklačních poplatků, zrušení slíbených daňových prázdnin a podpory decentrální výroby nebo zavedení povinné instalace dispečerského zařízení,” přibližuje Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Jedněmi z těch, kterých se retroaktivní opatření dotkla nejvíce, byli právě Svobodovi. Elektrárnu dokončili v roce 2010, vzhledem k zavedeným retroaktivním opatřením ale pro ně nebyla situace vůbec růžová. „Celý projekt byl mínusový, o zisku nemohla být ani řeč a hladové banky, které sice za vzniklou situaci nemohly, chtěly své peníze. Projekt jsme museli začít dotovat z doposud funkční stavební činnosti naší původní rodinné firmy. Situace byla jednu dobu dokonce tak kritická, že jsem skončil na úřadu práce,” vysvětluje Svoboda.

Nad fotovoltaikou se stahují mračna. Už zase

Solární energetika v Česku je na vzestupu, na obzoru se však rýsuje další hrozba. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), kterou v současné době projednává Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, chce kontrolovat případnou překompenzaci obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem zavádí tzv. vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně maximální povolenou výnosnost. Pro každý sektor je ale výnosnost nastavena jinak.

Nejnižší úroveň výnosnosti dostala fotovoltaika, konkrétně 6,3 %. Ostatní zdroje jsou na tom výrazně lépe. Vodní a větrná energie dostaly 7 %, biomasa 9,5 % a bioplyn dokonce 10,6 %. V takovém nastavení ale vidí provozovatelé fotovoltaických elektráren problém. „To, jak je výnosnost u jednotlivých zdrojů nastavena, je pro fotovoltaiku jednoznačně diskriminační. Stát s tímto opatření navíc přichází po deseti letech zpětně. Je to neférový přístup státu, který něco garantoval a svoje podmínky zpětně změnil,” říká Krčmář.

Dopady novely budou obrovské

Co konkrétně by schválení novely mohlo způsobit, je obtížné odhadovat. Obecně je ale možné říct, že by pro fotovoltaiku nastaly těžké časy. Většina elektráren v Česku totiž vznikla přibližně před deseti lety, kdy byly úroky z úvěrů na takové projekty stanoveny zpravidla v rozpětí 6-9 %. „Schválení novely v této podobě by tedy znamenalo, že mnohým investorům do solární energetiky by výnos z jejich provozu nestačil ani na splácení úroků bankám. Následoval by řetězový krach různých podnikatelských skupin, protože řada vlastníků solárních elektráren ručí za úvěry na fotovoltaiku svým dalším podnikáním. Ohroženy by tak byly tisíce domácností, firem a obcí, které do fotovoltaiky investovaly,” doplňuje Krčmář.

Velký problém by nová právní úprava znamenala i pro Svobodovi. „Pokud opravdu projdou nové zákony a omezení tak, jak je vláda připravila, pak hrozí, že zkrachujeme. Stát tak přijde o další subjekt, který poctivě platil nemalé daně, zaměstnával lidi a po nás zbude jen pár zničených lidských osudů,” zakončuje Svoboda.

FOTO: se souhlasem Solární asociace