Divocí koně pomáhají vytvářet v české krajině kvetoucí louky

„V ochranářsky vyspělých zemích Evropy se velcí kopytníci k péči o krajinu využívají již desítky let. Jsme rádi, že jsme mohli pomoci se zavedením této úsporné metody v tuzemských podmínkách,“ řekl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

V roce 2018 se milovická rezervace rozrostla téměř o polovinu. Z původních 160 na více než 230 hektarů. Ředitel státní Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc při té příležitosti uvedl, že divocí koně a další velcí býložravci jsou mimořádně atraktivní pro veřejnost. „Díky nim můžeme ukázat, jak je důležité o krajinu pečovat. Bez péče, ať už je to pastva nebo kosení, by totiž postupně zarostla,“ vysvětlil Pelc.

Pro uchování a obnovu rozmanitosti různých travnatých společenstev je podle něho potřeba i rozmanitého typu hospodaření. „Někde jsou nejlepší ovce, jinde kozy nebo dobytek či sečení - a někde, jako zde v Milovicích, lze s úspěchem využívat atraktivní velké býložravce, jako jsou zubři a zvířata velmi podobná praturům a divokým koním. Na pozemcích, které naše agentura pro projekt České krajiny poskytla, je dobře vidět, že jim pastva prospívá a obnovuje se jejich pestrost,“ dodal Pelc.

První v národním parku

Společnost Česká krajina vedle první tuzemské rezervace v Milovicích založila v roce 2018 také pastevní rezervaci v Národním parku Podyjí, která se stala první v národním parku. Biolog tamní správy národního parku Robert Stejskal uvedl, že velcí kopytníci – divocí či domestikovaní – patřili vždy k hlavním „tvůrcům“ pestrosti stepí, vřesovišť nebo doubrav Podyjí.

„Pastviny, donedávna utopené v hustém porostu dusivých trav, jsou dnes protkané spletí koňských chodníčků a před očima se mění v květnaté oázy plné vzácných rostlin a hmyzu,“ dodal Stejskal.

Ale v podyjském národním parku to neskončilo. Za šest let vzniklo v Česku dalších sedm rezervací velkých kopytníků. Největší zůstává ta první v Milovicích ve středních Čechách. Dvě rezervace se vytvořily v Rokycanech a Dobřanech v Plzeňském kraji a další dvě v Hradeckém kraji - Na Plachtě v Hradci Králové a v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. V Jihočeském kraji vznikla rezervace v Meandrech Lužnice, v Pardubickém kraji u rybníka Baroch a v Moravskoslezském kraji na Kozmických ptačích loukách.

Pomoc pro bahňáky

Všude divocí koně pomáhají řešit situace, s nimiž si předtím ochrana přírody nedokázala příliš poradit. Například Ptačí park Josefovské louky od svého založení řešil otázku příliš rychlého zarůstání hustou mokřadní vegetací v jarním období, kdy má tato rezervace sloužit lučním ptákům - především bahňákům - jako hnízdiště. Bahňáci totiž upřednostňují raději obnažený povrch než vysoký hustý porost.

„Vliv divokých koní dovezených v roce 2018 překvapil i samotné ornitology. Nejenže zavčas dokonale vypasou nejtvrdší mokřadní rostliny, ale pouštějí se i do mělké vody, kde s nepředstíraným apetitem vykousávají na dně rašící trávu. Tím zamezují zarůstání míst, kde bahňáci hledají potravu,“ konstatoval správce parku Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.

Podobně divocí koně nastartovali pozitivní změnu také v hradecké rezervaci. V přírodní památce Na Plachtě bylo třeba řešit postupující šíření agresivních druhů trav - hlavně třtiny, bezkolence a ovsíku, částečně i rákosu. Tyto trávy postupně pohlcovaly květnaté louky.

„Výsledek zcela předčil naše očekávání. Většinu nežádoucí vegetace nakonec koně zredukovali,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř. „Přes metr vysoké porosty trav, v nichž původně téměř nic jiného nekvetlo, totiž nahradily nízké trávníky s kvetoucími voňavými koberci mateřídoušek, vřesů, divokých karafiátů kartouzků, orchidejí, všivců, čertkusů, jestřábníků, kručinek a zeměžlučí. Zdejším motýlům, broukům, pestřenkám, blanokřídlým a obojživelníkům, plazům i ptákům se tak prostřel mimořádně bohatý ‚český stůl‘,“ dodal Číp.

Přínos divokých koní oceňují také na Kozmických ptačích loukách. Navíc se zde nenaplnily předběžné obavy, že by soužití početného stáda divokých koní s velmi rozsáhlou populací vzácného ptactva mohlo mít negativní dopady na opeřence. „Nezaznamenali jsme zničení snůšek ptáků rozšlapáním, ani jiné podobné rušivé vlivy,“ uvedl zakladatel rezervace Kamil Lisal.

Bez fosilních paliv

Zkušenost, že divocí koně dovezení z anglického Exmooru spásají přednostně agresivní druhy trav, potvrdili rovněž experti Agentury ochrany přírody a krajiny, která se na vzniku některých rezervací podílela.

„Pastviny díky tomu nepřeroste agresivní vegetace a motýli i celá řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek má k dispozici neustále kvetoucí louky plné potravy,” upozornil Josef Rusňák, ředitel Regionálního pracoviště agentury ve východních Čechách.

Vznik rezervací velkých kopytníků oceňují také vědci. „Je pozitivní, že se tento efektivní způsob péče o krajinu začíná v České republice prosazovat. V porovnání s podobnými projekty v zahraničí však jde stále o rezervace malého rozsahu. Například v sousedním Německu se podobné pastevní rezervace rozkládají na plochách až 1860 hektarů, v Nizozemí dokonce až 5 tisíc hektarů. Také rezervace velkých kopytníků v České republice by měly z mnoha dobrých důvodů mířit tímto směrem,“ doporučil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Dodal, že přirozená pastva přispívá k dlouhodobé udržitelnosti hospodaření s krajinou, navíc není závislá na fosilních palivech. „Ve srovnání s jinými způsoby péče o krajinu je rovněž provozně levná a velkým kopytníkům stačí ke spásání rozsáhlých hornatých, podmáčených i jinak náročných terénů prostě to, co roste na místě,“ poznamenal Jirků, podle něhož velcí kopytníci také například zlepšují zdraví půdy, a tedy i schopnost krajiny zadržovat vodu, nebo brání požárům odstraňováním vysoce hořlavé trávy.

Další rezervace

Rezervací by mělo dále přibývat. „Obracejí se na nás chráněné krajinné oblasti, národní parky i města či kraje z dalších částí republiky, takže velcí kopytníci začnou pomáhat s péči o krajinu také v dalších regionech,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

Přímo z Velké Británie dovezli divoké koně do rezervace v Milovicích a do Národního parku Podyjí. Do všech ostatních pak putovaly přírůstky z těchto dvou rezervací. Nešlo jen o divoké koně, do některých rezervací zamířili také zubři a zpětně šlechtění pratuři narození v bývalém vojenském prostoru Milovice. Desátým místem v ČR, kde mohou lidé přírůstky z Milovic vidět, je expozice Živá voda v obci Modrá u Velehradu. Zubři a divocí koně z Milovic putovali také do zahraničí, například do Nizozemí nebo Německa.

V rámci spolupráce společnosti Česká krajina s vědci z Biologického centra Akademie věd vznikla rovněž tuzemská pobočka mezinárodní organizace na ochranu zubra evropského - European Bison Conservation Centre. „Poslední dva roky se významně podílíme na přípravě nového vydání takzvaného akčního plánu pro zubra. Jde o důležitý dokument, který definuje strategii největšího savce Evropy pro nadcházející desetiletí,“ sdělil Miloslav Jirků z Biologického centra, podle něhož jde o průlomový plán, protože zásadním způsobem mění mezinárodní ochranu zubra napříč kontinentem.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje rovněž s dalšími experty, například z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze nebo Ústavu biologie obratlovců Akademie. Projekt návratu a ochrany velkých kopytníků podporují desítky společností včetně měst a krajů.

Autor: Pavel Baroch

PS: Na dokončení rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

FOTO: Česká krajina, Michal Kopping / facebook.com