Policie selhává v chytání pytláků. Na kontě má nulu v odhalování zabitých rysů a vlků

Poslední případ je ještě poměrně čerstvý. U silnice v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj byla v listopadu nalezena mrtvá vlčice. Po podrobnějším ohledání bylo zjištěno, že má v oblasti hlavy a temene zbytky střely. Jde o druhý dosud zdokumentovaný případ nelegálního střílení vlků v Česku. První zabité zvíře bylo nalezeno v roce 2019 na Mělnicku, vlastně poměrně nedaleko od mrtvé vlčice.

Oba případy spojovalo rovněž to, že to původně vypadalo tak, aby by zvířata porazilo auto. „Vlků žije v České republice pouhých několik desítek a fakt, že někdo takto vzácná zvířata střílí, je opravdu ostudný,“ řekl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Agentura podala trestní oznámení na neznámého pachatele a doufá, že se tentokrát podaří pachatele odhalit.

Neúspěšná policie

V policejní kolonce o usvědčených pytlácích, kteří mají na svědomí přísně chráněného vlka, ale také rysa či medvěda je totiž stále velká nula. Neúspěchem rovněž skončilo vyšetřování postřeleného rysa, který byl objeven v beznadějném stavu loni na jaře. Ukázalo se, že jde o zvíře, které ochránci přírody sledovali pomocí fotopastí od roku 2012 a dali mu jméno Olda. „Není bohužel novinkou, že šelmy a dravci se u nás stávají obětmi pytláků,“ konstatoval Pelc.

Podle Miroslava Kutala, který se ochraně šelem věnuje na Mendelově univerzitě Brně a v Hnutí Duha, jsou ovšem zjištěné případy nelegálního lovu jen špičkou ledovce. Ve skutečnosti je zejména rysů upytlačených mnohem více. Jedním z důkazů je například to, že zvířata jsou několik let pozorována ve svém teritoria, a pak se po nich slehne země. „V podstatě zmizí,“ řekl Kutal, který je přesvědčen o tom, že jedním z důvodů je právě pytláctví.

A pak jsou tu i osobní přiznání některých lovců, i když anonymní. Dokládá to výzkum České zemědělské univerzity – nejprve v letech 2000 až 2001, a posléze znovu po patnácti letech. V anonymní anketě mezi několika stovkami myslivců se jich k pytláctví nově přiznalo dokonce o 4 procenta více než na začátku tisíciletí. „Celková hodnota 14,2 procent dotazovaných myslivců, kteří se k nelegálnímu lovu přiznali, je vysoce alarmující,“ uvedli autoři výzkumu Jaroslav Červený a Tomáš Kušta.

Video: www.selmy.cz

Speciální protipytlácký tým

Miroslav Kutal uznává, že vyšetřování pytláctví je z určitého ohledu obtížnější než běžná trestná činnost, kdy policejní skupina přijede na místo činu, zajistí stopy a vyslechne svědky. Nelegální lov se obvykle odehrává v noci, na odlehlých místech v lese. Určitá skupina obyvatel navíc lov šelem nijak nezavrhuje, opakovaně se navíc objevují výzvy k povolené regulaci vlků, kteří například na Broumovsku čas od času zaútočí na domácí chovy a zadáví například ovce.

I tak Kutalovi chybí jasná profesionální strategie na odhalování pytláctví mimořádně vzácných šelem. V ideálním případě by si představoval speciální protipytlácký tým, který by například mohl namátkově kontrolovat myslivce mířící do lesa. Už to by podle něho byl určitý signál směrem k pytlákům, že nejsou nepostižitelní. „Přitom v policii jsou lidé, kteří by tuto problematiku chtěli řešit, ale chybí mi jasná metodika, jednotný postup,“ konstatoval Kutal.

Mnohé případy se ale podle Kutala vyšetřují nedůsledně. Ochráncům přírody se například nelíbil postup vyšetřovatelů při neúspěšném objasňování upytlačeného rysa Oldy, které policie ke konci roku uzavřela, a obrací se na příslušného státního zástupce, aby postup detektivů prověřil.

Policejní prezidium na otázku, proč se nedaří vypátrat pachatele, kteří zabíjejí vlky nebo rysy, sdělilo, že na takový dotaz není možné odpovědět globálně. „Bez znalosti konkrétních případů nemůžeme komentovat případné obtíže při vyšetřování – tedy se k věci obecně vyjádřit. S dotazy na případné obtíže při vyšetřování se obraťte přímo na kolegy v místě, kde věc řeší.“

Když policie na podzim odložila vyšetřování zastřelené vlčice na Mělnicku, která byla nalezena v květnu, sdělila k tomu Novinkám policejní mluvčí Markéta Johnová následující: „Ze znaleckých zkoumání se podařilo zjistit, že vlčice zemřela na následky střelného poranění. Nepodařilo se prokázat, že by stejnou zbraní byl spáchán jiný trestný čin. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zjistit pachatele, byl případ odložen.“

Úspěšnější proti travičům

Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka se naopak lepší přístup policie při vyšetřování otrav ptactva už dávno zakázaným karbofuranem. „Začíná se to výrazně lepšit,“ konstatoval Vermouzek. K soudům v severních Čechách se už dokonce před několika lety dostal případ muže, který byl z otrav obžalován. Soud ho za to sice osvobodil, na druhou stranu mu uložil podmíněný trest za přechovávání „přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu“.

Rovněž Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR v letech 2020 až 2030 konstatuje, že v oblasti vyšetřování této kriminality došlo v uplynulých letech k významnému posunu - zejména v přístupu policie: „Přes určitou bagatelizaci v minulosti se v posledních asi deseti letech přístup policie výrazně zlepšil, policejní specialisté na environmentální kriminalitu jsou pravidelně školeni, mají dostatečné informace o rozsahu a dopadech této trestné činnosti a věnují vyšetřování dle svých možností potřebný čas i úsilí. Vyšetřování a postihování této kriminality zůstává i nadále prioritou.“

Video: www.selmy.cz

Autor: Pavel Baroch

Titulní foto: Vlče z jedné ze tří smeček, pohybujících se v oblasti broumovského výběžku; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc.