Výrobci větrných elektráren se pouští do ukládání energie. Spolupracují také s Teslou

Letos v létě oznámil dánský výrobce větrných elektráren, společnost Vestas, že se pustí do kombinace svých turbín s bateriemi. Motorem je očekávaný pokles nákladů akumulačních zařízení. Zpravodajská agentura Bloomberg píše, že Vestas aktuálně pracuje až na deseti projektech, ve kterých má větrnou elektrárnu doplnit také úložiště elektrické energie. Vestas však není jedinou větrnou společností, která zkouší nový směr v oblasti využití energie větru.

„V rámci několika projektů s různými technologiemi pro ukládání energie společnost Vestas spolupracuje se specializovanými společnostmi včetně společnosti Tesla. Chceme prozkoumat a otestovat, jak mohou větrné elektrárny a skladování energie spolupracovat na dosažení udržitelných řešení, která snižují náklady na energii,“ uvedla Vestas v prohlášení pro Bloomberg.

Druhou společností, která chce spolupracovat s Teslou Elona Muska, je developer námořních větrných parků Deepwater Wind. Ten oznámil plán zkombinovat větrný park s velkokapacitním úložištěm elektřiny. Jeho větrná farma na moři s celkovým výkonem 144 MW, která vznikne u břehu v Massachusetts, bude propojena s baterií o kapacitě 40 megawatthodin (MWh) od společnosti Tesla. Projekt by měl být hotový v roce 2022 a je součástí naplňování závazku státu Massachusetts vybudovat až 1 200 MW nových obnovitelných zdrojů energie.

Také společnost Statoil, která v minulosti působila především v oblasti těžby ropy a zemního plynu, uvádí, že pracuje na návrzích využití 1MWh lithium-iontové baterie pro plovoucí námořní větrné farmy.

Spojení větrné turbíny a baterie provedla letos španělská energetická společnost Acciona, která využila dvě lithium-iontové baterie Samsung pro větrnou turbínu s výkonem 3 megawatty (MW). Další letošní projekt hybridní větrné elektrárny spojující turbínu s baterií je instalace dánské společnosti Dong. Jde o 2MWh baterii spojenou s 90MW větrnou farmou Burbo Bank v Dánsku.

Levné baterie zvýší možnosti větrných turbín

Mix akumulace elektřiny a větrných turbín není nový nápad. V minulosti na něm již pracoval samotný Vestas nebo obnovitelná divize GE. Brzdou však byly vysoké ceny baterií i větrných turbín. Dnes již přestává být cena větrných turbín limitujícím faktorem. Aukce nových projektů větrných turbín v Německu stlačily jejich cenu pod 43 euro za kilowatthodinu. Na světě se začínají objevovat projekty větrných farem, které by měly vzniknout bez finančních podpůrných mechanismů.

Pro silnější zastoupení větrných elektráren s bateriemi je třeba srazit i cenu akumulace. Podle agentury Bloomberg byla cena lithium-iontových baterií v roce 2016 na úrovni 273 amerických dolarů/kWh. Přitom od roku 2010 spadla o rekordních 73 %. Budoucnost je však slibná: do roku 2030 se očekává pokles na 74 amerických dolarů/kWh.

Výrobci větrné elektřiny pak také nemuseli řešit doplnění o akumulaci z technických důvodů. Například Americká asociace pro větrnou energii (AWEA) uvádí s odkazem na expertní studie, že si tamní sítě umí poradit s podílem větrné elektřiny do 20 % energetického mixu. V takové situaci je pak levnější využití existujících flexibilních zdrojů, jako jsou například vodní nebo paroplynové elektrárny. Důkazem, že lze zvládnout i téměř 50 % elektřiny z větru bez nutnosti akumulace, je také Dánsko.

Díky uplatnění inovací v oblasti akumulace energie, které tlačí cenu baterií dolů, se mohou zvýšit možnosti využití větrné energetiky bez nutnosti záložních elektráren. Doplnění větrných turbín o baterie by zajistilo samostatné dodávky i v době, kdy klesá aktuální síla větru.

Zdroj: Bloomberg, UtilityDive, Vestas