Další letadla a další miliony cestujících už vedení Prahy nechce

Další letadla a další miliony cestujících už v Praze nechceme. Pražská rada podle svého usnesení ze začátku prosince vyzvala vládu, aby stavbu nové ranveje vypustila z Politiky územního rozvoje. A pokud má zájem o rozvoj letecké dopravy, ať se zaměří na rozšíření regionálních letišť, například v Ostravě. Radní tak navázali na své rozhodnutí z konce listopadu, v němž nedoporučili schválit změnu územního plánu, která je pro stavbu nové dráhy nutná. To ovšem ještě musí potvrdit pražští zastupitelé, kteří se sejdou v polovině prosince.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) už dříve uvedl, že stavba nové dráhy není nutná a město už není schopné pojmout více turistů, než každoročně před koronavirou pandemií přijíždělo. Jeho náměstek Petr Hlubuček (STAN) své odmítnutí před časem zdůvodnil rovněž tím, že nová dráha by znamenala hlukovou zátěž pro další desítky tisíc lidí včetně České zemědělské univerzity v pražském Suchdole nebo zoologické zahrady v pražské Troji. Proti stavbě se vyjádřili i zástupci Prahy Sobě.

Poptávka poroste

Vedení Letiště Václava Havla ale s novou dráhou nadále počítá. „Podle všech dostupných mezinárodních prognóz se v několika příštích desetiletích očekává celosvětově zvýšení poptávky po letecké dopravě. Pražské letiště musí být na tento nárůst připraveno. Aby v tomto ohledu zůstalo konkurenceschopné a v následujících desetiletích také moderní, bezpečné a pohodlné pro cestující, musí se rozvíjet,“ sdělil mluvčí letiště Roman Pacvoň.

Dodal, že bez moderního, funkčního a bezpečného mezinárodního letiště a efektivně fungující sítě leteckých spojení se světem se neobejde žádná moderní prosperující ekonomika - ani ta česká. Podle Pacvoně už před koronakrizí se letiště a navazující turistické činnosti podílely na celkovém HDP celé republiky ze zhruba tří procent a podíl zaměstnanosti měl cestovní ruch více než čtyři procenta.

„Jedině díky rozvoji zůstane Letiště Václava Havla Praha rovněž konkurenceschopné vůči okolním letištím ve Vídni, Budapešti nebo Varšavě, které se neustále stavebně i technicky rozvíjejí. Pouze tak má dlouhodobě šanci uspět také v konkurenci nově otevřeného letiště v Berlíně,“ upozornil Pacvoň. V opačném případě se z ruzyňského „vzdušného přístavu“ může stát letiště regionálního významu s omezenou sítí leteckých spojení a omezenými službami pro cestující.

Proto se Letiště Praha chystá v následujících letech investovat desítky miliard korun, především na rozšíření Terminálu 2 a stavbu nové ranveje. Podle mluvčího Romana Pacvoně to přinese mnoho výhod, například plynulejší odbavení letadel na příletu a na odletu, zvýšení komfortu cestujících a rozšíření nabídky přímých leteckých spojení. Díky paralelní dráze se navíc provoz na letišti v noci zcela zastaví, což je podle Pacvoně důležité pro obyvatele v okolí letiště včetně některých pražských čtvrtí.

Pacvoň uvedl, že investice do rozvoje letiště také napomohou nastartovat ekonomiku a oživit hospodářský růst po pandemii covidu-19. S rozšiřováním Terminálu 2 hodlá letiště začít přibližně v roce 2025, a nejpozději do roku 2028 má začít rovněž „konfigurace dráhového systému“, jak letiště nově říká stavbě nové ranveje. „Jde o projekty, které jsou naplánovány s ohledem na dlouhodobý vývoj v letecké dopravě a s perspektivou několika příštích desetiletí,“ dodal mluvčí Pacvoň.

Čekání na soud

Letiště už zažádalo o územní rozhodnutí ke stavbě nové přistávací dráhy. Jenže to je nyní přerušené. Krajský soud totiž na základě stížnosti pražských čtvrtí Nebušice a Suchdol zrušil takzvanou aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž byla zanesena rovněž plocha pro ranvej. Soud zrušil aktualizaci kvůli tomu, že kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí. Letiště podalo spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které zatím nebylo rozhodnuto.

Právě Nebušice a Suchdol patří mezi nejohroženější oblasti – právě nad nimiž mají totiž létat přistávací letouny na novou ranvej. Při letošním protestu před ministerstvem financí, které je jediným akcionářem ruzyňského letiště, nebušický starosta Viktor Komárek připomněl, že nová dráha výrazně zhorší životní podmínky v okolních obcích a bude mít negativní ekologické dopady.

Stát a město by podle protestujících měly využít peníze vyhrazené pro letiště na jiné projekty, například stavbu bytů nebo řešení současné ekonomické krize. Spolupředseda pražské organizace Strany zelených Vít Masare sdělil, že protesty proti rozšiřování budou pokračovat. Upozornil, že 55 miliard korun na zdvojnásobení kapacity, jak je loni na podzim zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), by bylo možné investovat třeba do školství nebo na pomoc stovkám tisíc obyvatel v exekuci.

Protestující senátoři

K Masareho iniciativě „55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu“ se na jaře připojila skupina jedenácti senátorů. Také vyzvala vládu, aby peníze využila například proti dlouhodobému suchu nebo do rozvoje regionů, které dlouhodobě hospodářsky zaostávají. A ztotožňují se s tím, že nová ranvej výrazně zhorší životní podmínky lidem na severozápadním okraji hlavního města.

„Byl bych rád, kdyby vláda místo rozšiřování pražského letiště podpořila dopravní možnosti pro cestování v Evropě urychlením výstavby vysokorychlostních tratí. Ty by zlepšily dopravní podmínky celé země mnohem efektivněji a z hlediska životního prostředí šetrněji. Žiji v Brně. Z mého pohledu by rozšiřování pražského letiště vedlo hlavně k dalšímu růstu masového turismu v Praze. Navíc my Moravané, když už potřebujeme létat, beztak létáme z Vídně, která je blíž a lépe dopravně dostupná,“ uvedl například senátor Mikuláš Bek (nestraník).

„Další přistávací dráha a rozšiřování Letiště Václava Havla je nápad bezohledných a pouze do svého zisku zahleděných šílenců! Navíc v době, kdy má Praha zkušenost mnoha let zahlcování turisty, úrodná půda kolem letiště je čím dál více zaplevelována plechovými halami pro překládku zboží, lidé v okolí už dlouho trpí nadměrným hlukem a emisemi,“ poznamenal první místopředseda Senátu Jiří Růžička (nestraník).

Londýn dráhu odmítl

Odpůrci nové ranveje upozornili rovněž na letošní rozhodnutí britského odvolacího soudu, který označil vládní projekt na výstavbu třetí ranveje na letišti Heathrow za protiprávní, protože tento záměr je v rozporu s klimatickými závazky země. Podle mluvčího pražského letiště Romana Pacvoně ovšem „jde o rozhodnutí soudu cizí suverénní země, které nemá spojitost s projekty modernizace pražského letiště“.

Plány na rozvoj letiště nezastavily ani razantní propady poštu cestujících během koronakrize. Například v říjnu bylo v Ruzyni odbaveno více než 115 tisíc pasažérů, což je v porovnání s loňských říjnem pokles o bezmála 93 procent. Nejhorší byl ovšem s více než 99procentním meziročním propadem letošní květen.

„Podle aktuálních prognóz by se Letiště Praha mohlo vrátit k výkonům provozu z roku 2019 přibližně v roce 2025,“ dodal Pacvoň.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: rawkkim