Unikátní projekt obnovy starých rybníků je součástí řešení pro boj se suchem

První příspěvek uvedl Pavel Zahradníček, výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Během své debaty zdůraznil fakt, že zatímco souhrnné množství srážek od středověku neklesá, roste výrazně teplota od 90. let 20. století. A v tom je jedna z podstatných příčin sucha a vysoušení naší země vyššími teplotami. Z dlouhodobého hlediska sucho tak přetrvává, i když letošní rok byl z hlediska srážek a teplot příznivý. Pro Českou republiku platí, že dlouhodobě převažuje odpar nad srážkami. Pro zmírnění růstu teploty je důležité snižovat emise. Pavel Zahradníček představil i konkrétní aplikace pro veřejnost, ale třeba i pro hospodařící zemědělce. „Chceme dělat vědu pro lidi. V české vědě je obrovský tlak na psaní impaktovaných článků, které vesměs nikdo nečte a slouží jenom pro grantové agentury. Naše filozofie je dávat tyto informace veřejnosti,“ uvedl Pavel Zahradníček z CzechGlobe.

Obnovení ryblíků a ochlazování měst

Přínosům a praktickému využití akademického úsilí se věnovala Kristýna Křištofová a její kolegové z Katedry geografie, Přírodovědecké fakulty univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Shodla se se svým předřečníkem o potřebě praktické činnosti akademiků. Spolu se svými kolegy realizují i konkrétní zakázky pro veřejný sektor. První z prezentovaných projektů bylo mapování zaniklých rybníků. Podle akademiků bylo na území Česka přes 11 tisíc rybníků, v průběhu 19. století však zaniklo až 30 procent z nich. Další srovnání nabízí exkurze do 18. století, kdy lze odhalit dalších až 50 procent rybníků, které z české krajiny zmizely. Celkově tak výzkumnící uvádí, že je na našem území až o 2/3 méně rybníků oproti historickému období. Na výzkum zaniklých vodních útvarů navazuje realizace revitalizace těchto ploch, kterou podporuje například Ministerstvo zemědělství. Příkladem mohou být Dolní Bojanovice nebo Lipník nad Bečvou.

Pozornost olomouckých akademiků se také soustředí na zastavěné oblasti, konkrétně na identifikaci a analýzy lokalit ohrožených teplotním stresem. Na základě těchto podkladů mohou města efektivněji plánovat opatření na zmírňování změny klimatu, výsadbu městské zeleně a úpravu plánování rozvoje měst v oblasti modrozelené infrastruktury. Olomoučtí experti umí zpracovat komplexní zhodnocení klimatu města – meteorologických a klimatických hrozeb například také na základě Metropolitní staniční sítě provozované jejich pracovištěm. Sledován je výskyt mimořádných srážkových úhrnů, vysokých teplot atd. včetně ověřené prostorové specifikace. Díky těmto datům mohou orgány měst lépe fungovat v oblasti krizového řízení, prevence a ochrany zdraví obyvatel.

Pro českou krajinu existuje metodika nápravy, má už konkrétní uplatnění a pozitivní výsledky

Třetí příspěvek patřil Jiřímu Malíkovi z organizace Živá voda, který se svými kolegy vyvinul metodiku s názvem „živá krajina“, což je v praxi osvědčená metoda, jak pomoci obnově malého vodního cyklu. Neopomněl zmínit dopady globálních změn, které jsou plasticky prezentované na unikátním webu www.ventusky.com. Klíčová změna je ve vysokém tryskovém proudění vzduchu, v tzv. jetstreamech, jejichž charakter se proměnil takovým způsobem, že se až zdá nemožné navrátit do dob minulých. Jetstreamy mají zásadní vliv na klima, ale v České republice se o nich zatím příliš nemluví. Jde přitom o součást budoucnosti, která může klimatické modely upřesnit spíše do černých scénářů.

CzechInvest přináší konkrétní řešení, jak zmírnit teplotní ostrovy a další negativní dopady průmyslových a podnikatelských areálů

Ekologická opatření pro města a kraje v programu Smart Parks For Future představil David Petr, ředitel odboru podnikatelské lokalizace z vládní agentury CzechInvest. Program je zaměřen na rozvoj stávajících průmyslových zón ve smyslu zkvalitnění infrastruktury včetně opatření pro snížení negativních klimatických dopadů, regeneraci lokalit brownfieldů a na přípravu podnikatelských parků s menší rozlohou v místech, kde převažuje celospolečenský význam pro jejich realizaci. Příjemcem dotací, které poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, mohou být obce i kraje a sáhnout si mohou až na 70% dotaci. Retenční nádrže, zadržování vody, propustné povrchy, hospodaření s vodou a modrozelená infrastruktura celkově, to vše chce Smart Parks For Future podporovat včetně například zelených střech nebo aplikace obnovitelných zdrojů energie.

Rozhodovací procesy musí zohledňovat environmentální hodnoty

Jiří Schneider, děkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně, komplexně přestavil jeden z klíčových pohledů na ekonomiku environmentálních inovací, kterými jsou ekosystémové služby. Jde o široký koncept, který globálně zahrnuje na devět desítek služeb. V zásadě se díky rozvoji metodiky oceňování ekosystémových služeb může lidstvo dostat k finančním vyjádřením dopadů změn klimatu a opatření v jejich kontextu.

Precizní zemědělství je možné díky datům z vesmíru

Diskusi směrem k zemědělství přinesl Jan Labohý, jednatel českého star-upu World from Space. Jeho firma se věnuje analýze družicových snímků a největší uplatnění nachází právě v zemědělském sektoru. Praktické využití inovací v oblasti precizního zemědělství však nešetří jen přírodu, ale také peněženky zemědělců tím, že zefektivňuje jejich činnost. Pohled z vesmíru nabízí lepší přehled o obhospodařované půdě. Data z družic napoví, kde se plodinám daří a kde ne. Kromě analýzy vegetačního procesu nabízí pohled ze satelitů analýzu sucha v půdě. Podle těchto a dalších dat díky firmě World from Space mohou lidé racionálněji používat hnojiva, závlahy a lépe plánovat výrobu. V celoevropském měřítku jde o desítky procent lepších výnosů a ekonomických úspor. Podobným způsobem jsou řešena i města. Příkladem z ČR a práce World from Space je Slavkov u Brna nebo Plzeň.

Díky umělé inteligenci fungují lépe závlahy a chytřeji se hospodaří s vodou

Další příspěvek přednesl Adam Zlotý, spoluzakladatel progresivní české firmy CleverFarm. V rámci precizního zemědělství se jeho firma nově specializuje také na problematiku závlah a vyvinula produkt „chytré závlahy“. V oblasti závlah začala firma původně s monitoringem půdní vlhkosti. Postupně se k tomu přidala automatizace a management závlah. Vyvinul se tak koncept chytré závlahy. Největší uplatnění je v produkci zeleniny polních plodin. Využití chytré závlahy se najde také ve městech a obcích, a to především v údržbě městské zeleně. Zajímavými prvky jsou třeba zatravňovací pásy v kolejišti tramvají, vegetační fasády nebo i zeleň v interiérech. CleverFarm je příkladem české ekoinovační firmy, která kombinuje data z vesmíru, senzorů na místě – v rámci internetu věcí – a chytrého softwaru. Šetří tak nejen cenné zdroje vody, ale hospodaří s vodou tak, aby prospívala vegetaci efektivně a k rostlinám šetrně, podobně jako tak činí kapková závlaha.

Lesy ČR investují do opatření zaměřená na vodu přes miliardu

Diskusní fórum uzavřela prezentace státního podniku Lesy České republiky. Petra Počtová, vedoucí Odboru výzkumu a projektů, Lesy České republiky (LČR), představila úspěšný program Vracíme vodu lesu a příklady konkrétních realizací plošného zadržování vody. V roce 2019 dokončili LČR 100 staveb a dalších 80 vyprojektovali s tím, že prostavěno bylo na 230 mil. Kč. V roce 2020 plánují lesníci dokončit 130 staveb a 150 rozpracovat do fáze projektu. Celkově do programu Vracíme vodu lesu plánují LČR investovat přes miliardu korun.

Sérii online debat pod značkou Ekoinovačního fóra pořádá Svaz moderní energetiky, BIC Brno a Inovační centrum Olomouckého kraje. Generálním partnerem je agentura CzechInvest. Záštitu Ekoinovačnímu fóru udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Olomoucký kraj, Technologická agentura ČR, Technologické centrum AV ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace.



Zdroje:

Záznam je k dispozici: Boj proti suchu – zelená města, zdravá krajina a inovativní zemědělství.

Záznam první části debaty, které se zúčastnili náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz, generální ředitel CzechInvest Patrik Reichl, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.Kamil Čermák či generální ředitel Kofola, a.s. Jannis Samaras a dalších. Záznam debaty si můžete připomenout na: Ekoinovační fórum na téma, jak může Česko využít inovace pro nastartování své ekonomiky.

Záznam k dispozici: Jak mohou z rozvoje moderní energetiky těžit regiony.

FOTO: Alies