Kvalita bez kompromisů: filozofie českého výrobce biočajů

Firma vznikla v roce 1988 Rakousku. Založil ji a dodnes za ní stojí horlivý vyznavač ekologického zemědělství Johannes Gutmann. Ten se později setkal s čerstvým absolventem Tomášem Mitáčkem, který měl po zážitcích z povinných praxí v tehdejších zemědělských družstvech vážné pochybnosti o budoucí dráze agronoma. Oba pánové si padli do noty a v roce 1992 otevřeli dceřinou společnost, český Sonnentor.

„Učarovala mi tehdy Johannesova myšlenka dělat smysluplnou práci na pomezí potravin a lidové medicíny a pomáhat s odbytem kvalitních produktů rakouských biozemědělců, což jej tehdy jako nezaměstnaného vedlo k založení mateřské firmy,“ vzpomínal před časem na začátky firmy Tomáš Mitáček. „Když mi nabídl, abych se s ním pokusil vytvořit něco podobného v České republice, byl jsem právě před ukončením školy a neváhal jsem ani minutu.“

Kvalita a férová cena

Český Sonnentor se hned na startu rozhodl pro kvalitu bez kompromisů. Od začátku své produkty vyrábí v biokvalitě, ať jde o bylinky, koření nebo čaje. Postupně také hledal a uzavíral spolupráci s „biopěstiteli“ bylin. Má jich dnes v České republice zhruba třicet, a jak tvrdí představitelé firmy, se všemi ji pojí nejen obchodní vazby, ale i přátelství a vzájemná úcta. A prakticky totéž platí i pro zahraniční pěstitele, protože součástí nabídky Sonnentoru je i koření nebo čaje, které v našich končinách nerostou.

Čejkovické firmě není jedno, od koho své suroviny odebírá a jak se její dodavatel chová ke svému okolí. A také se snaží své vztahy s pěstiteli udržovat v nadstandardní kvalitě. Tím vším naplňuje mimo jiné další z důležitých hodnot v rámci udržitelnosti, které si vytkla na začátku. Rozdíly v přístupu k farmářům mezi jeho firmou a nadnárodními korporacemi vysvětluje Josef Dvořáček, který se v roce 2009 stal spolumajitelem a výkonným ředitelem Sonnentoru.

„ Globální firmy poté, co s místními farmáři v zemích třetího světa rozjedou spolupráci, obvykle postupem času začnou tlačit na cenu. Důsledkem je kácení lesů a vytváření rozsáhlých monokultur, což s sebou nutně nese vznik chorob a škůdců a následně masivní používání chemických hnojiv. To fatálně ničí krajinu a v konečném důsledku i farmáře,“ říká Josef Dvořáček. Oproti tomu Sonnentor pěstitelům za jejich surovinu férově zaplatí, a je jedno, jestli jsou z Česka, Rakouska, nebo třeba Tanzanie. „Striktně jdeme proti většinovému tlaku na cenu, protože jim chceme zaručit soběstačnost a slušné podmínky k žití,“ doplňuje.

To pak znamená nejenom třeba to, že farmáři můžou své děti posílat do školy. Zároveň pro ně spřízněné organizace pořádají školení, kde je učí ekologicky hospodařit a dosahovat rezistence plodin přirozenou cestou bez chemie. Díky tomu zůstává zachovaný původní ráz krajiny s malými políčky, které lépe zadržují vláhu. Což je v místech, kde po velkou část roku neprší, životně důležité.

Aby už moji vnuci nic takového nenašli

„V roce 2009 jsme na procházce s rodinou v lese objevili igelitový sáček od mléka z roku 1977. Když jsem dětem řekl, že sáček je z doby, kdy jsem já byl malý, nemohly tomu uvěřit,“ vzpomíná Josef Dvořáček. V čase, kdy problém plastových odpadů ještě prakticky nikdo neřešil, to pro něj byl významný impuls k přemýšlení o dopadu činnosti firmy na životní prostředí.

„I my jsme tehdy balili koření do malých plastových pytlíků. A na základě téhle trochu bizarní zkušenosti jsme začali řešit, jak balit bezodpadově,“ poznamenává.

Museli se přitom vypořádat s několika problémy. Například s tím, že u koření je důležité i aroma, takže došli k tomu, že všechno nelze prodávat bezobalově. Nicméně dnes je téměř sto procent obalů Sonnentoru kompostovatelných, vyrobených buď z celulózy nebo bramborového, popř. kukuřičného škrobu, či recyklovatelných.

A tak když letos šéfovi čejkovických bylinkářů dodavatel speciální rozložitelné fólie vyprávěl, jak po něm několik významných evropských dodavatelů čaje chtělo stejné obaly jako má Sonnentor, měl velkou radost. Z toho, že touhle snahou spustili důležitý proces a že takto začíná přemýšlet čím dál víc lidí a firem. „Jsem z toho opravdu nadšený a také mě moc těší, že mí vnuci už nic takového, jako byl onen sáček starý víc než třicet let, v přírodě třeba i kvůli naší práci už nikdy nenajdou,“ poznamenává pan Dvořáček.

Firma ovšem nezůstává pouze u obalů. Nevyužitelný prach, který zbyde po zpracování bylin, lisuje do pelet, jimiž pak vytápí svůj výrobní areál. Ten vznikl úpravou dlouhodobě nevyužívaného brownfieldu, takže nemusela být zbytečně zabraná nezastavěná půda. Součástí jedné z budov je pak zelená střecha z ekologických materiálů, a na ní Sonnentor instaloval solární elektrárnu o výkonu 29 kWp.

Ta poskytuje 7 procent elektrické spotřeby firmy, která jinak odebírá výhradně zelenou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Proti škůdcům bylinek nepoužívá jedovaté insekticidy, ale malé vosičky Trichogramma, přirozeně se vyskytující v přírodě. Firemní flotila Sonnentoru čítá několik elektromobilů a vozů na stlačený zemní plyn (CNG).

Že se firma intenzivně snaží minimalizovat dopady svého podnikání na životní prostředí letos ocenila odborná porota prestižní soutěže E.ON Energy Globe, která je nazývána Ekologickým Oskarem. Sonnentor si odnesl hlavní cenu v kategorii Firma.

Co je ekologické, může být i ekonomické

Po přečtení předchozích řádků možná leckoho napadne, jestli takto postavené podnikání vůbec generuje zisk, resp. zda dosahuje takové výše, jaké by mohl. Všechna opatření a aktivity firmy směřující k co největší udržitelnosti však zároveň napovídají, že zisk není pro Sonnentor to hlavní. „Nad jakýmkoli ziskem by vždycky měla být nějaká hodnota, a to ve filozofickém slova smyslu,“ tvrdí Josef Dvořáček.

„Pro nás je to především smysluplná spolupráce se sedláky, důraz na vztahy uvnitř našeho týmu, pozitivní dopad naší činnosti na životní prostředí atd. Naším ústředním slovem je radost, a nejsou to žádné nacvičené úsměvy. Je to naše vnitřní motivace, která nás žene vpřed, svou prací opravdu žijeme a základem je pro nás lidskost, pohoda a férový přístup,” dodává.

Sonnentor odmítá konvenční řetězce, které podle pana Dvořáčka svým tlakem na dodavatele nesou obrovskou vinu na tom, že kvalita potravin je v ČR obecně mimořádně nízká. Díky tomu si může dovolit vykupovat od pěstitelů za poctivé ceny a dávat českým lidem v regionu práci. Tím pádem jsou produkty Sonnentoru oproti těm v supermarketech o něco dražší.

Josef Dvořáček však podle svých slov i z obratu firmy vidí, že lidí, pro něž jsou důležité zdravé a kvalitní potraviny a ohleduplnost k přírodě, takže jsou ochotni zaplatit o něco víc, neustále přibývá. A to prakticky napříč všemi socioekonomickými skupinami. Byť tržní podíl českých regionálních výrobců čajů je zatím oproti nadnárodním gigantům pořád velmi nízký.

Pohled do výročních zpráv firmy nicméně ukazuje, že co je ekologické, může být zároveň ekonomické. V letech 2014 až 2019 tržby společnosti stouply bezmála dvojnásobně při zachování ziskovosti kolem 10 procent. Johannes Gutmann, Tomáš Mitáček a Josef Dvořáček ovšem na začátku své spolupráce uzavřeli dohodu, že zisk nebude rozdělován mezi spolumajitele. V Sonnentoru, na rozdíl od mnoha akciových firem, kde je zisk ve formě dividend pro akcionáře prakticky absolutní hodnotou, se všechny peníze vracejí do podniku a jsou určené pro její další rozvoj s důrazem na snižování zátěže pro planetu.

Většinu své produkce, zhruba šedesát procent, dnes Sonnentor vyváží do zahraničí, především do německy mluvících zemí. V těch totiž, na rozdíl třeba od Polska nebo Anglie, existuje kuchyně podobná té české. Také čajová kultura či používané koření se tam podle Josefa Dvořáčka té naší velmi blíží.

Spojit se a dělat věci jinak a lépe

Sonnentor se letos také stal podporovatelem spolku Změna k lepšímu, jehož cílem je posunout Česko dál pomocí udržitelných inovací. Čím iniciativa čejkovickou firmu přesvědčila, aby jí vyjádřila podporu? „V posledních šesti let u nás běží projekt Sluneční bylinková praxe, což je měsíční prázdninová stáž pro studenty. Ti se během ní mimo jiné dozvědí spoustu praktických informací o tom, jak vypadá každodenní chod biofarmy. A na jejich rychle rostoucím zájmu vidíme, že v ČR přirozeně, odspodu vzniká obrovské hnutí mladých, kterým leží na srdci osud planety a kteří se k problému staví úplně jinak než lidé výrazně starší,“ říká Josef Dvořáček.

A připomíná v této souvislosti svou zkušenost z devadesátých let, kdy měl možnost pobývat dva roky v Německu. „Už tehdy mě fascinovalo ekologické přemýšlení na všech úrovních společnosti. I dnes jsou německy mluvící země evropským motorem ekologických aktivit a přinášejí stále nové výzvy k tomu, abychom se spojili, začali přemýšlet jinak a pokusili se zachránit planetu.” říká šéf Sonnentoru. A právě tohle mu v Česku svými aktivitami připomíná Změna k lepšímu. „Snaží iniciovat setkávání zástupců všech oborů a diskuse o tom, jak můžeme dělat věci jinak a lépe. K tomu bychom rádi dodali svoji expertízu.”

Autor: Martin Zika

Foto: Sonnentor