Neudržitelné rozhodnutí: Česko chce dalších 18 let pálit uhlí

Uhelná komise dnes doporučila vládě premiéra Babiše odložit ukončení spalování uhlí na rok 2038. Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost to pokládají za málo ambiciózní. Reálně to totiž vylučuje, aby se Česká republika alespoň přiblížila dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050, jak zamýšlí Evropská unie v souladu s jejím závazkem z Pařížské dohody. Prakticky pak hrozí, že český stát nevyužije dostatečně stovky miliard z evropského rozpočtu na podporu moderních technologií, a naopak bude muset fosilní paliva dotovat, aby je udržel při životě.

Právě na ekonomickou neudržitelnost fosilních paliv Svaz moderní energetiky dlouhodobě upozorňuje. Důvodem je především rostoucí cena emisních povolenek, které uměle zvyšují cenu spalování fosilních paliv. To škodí nejen klimatu, ale často i zdraví lidí v blízkosti těchto zdrojů, jak varovali lékaři ve své nedávné výzvě premiérovi Babišovi. Kromě České republiky se o konci uhlí rozhoduje i ve Španělsku, jejíž uhelná komise zvažuje pod tlakem růstu emisních povolenek posunout odklon od uhlí už na rok 2025.

“Rok 2038 odráží konzervativní pohled vlády na energetiku,” shrnuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Sice jsme se vyhnuli hrozbě udržení uhlí i po roce 2040, ale pokud by se k doporučení komise přiklonila i vláda, minulo by Česko šanci na rychlejší modernizaci energetiky, kterou nabízí zvyšování energetické účinnosti budov a v průmyslu nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie,” doplňuje Martin Sedlák.

“Bližší termín konce uhlí k roku 2033, o kterém se v komisi také debatovalo, by umožnil rychlejší rozběh investic do čistých zdrojů energie - obnovitelných zdrojů nebo úspor energie, které mohou uhlí nahradit v elektroenergetice i teplárenství. Každý rok s uhlím navíc přinese jen více znečištěného ovzduší, zvyší rizika plicních chorob a dalších onemocnění,” myslí si Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.

Že rok 2033 podporovaný nejen zástupci environmentálních hnutí, ale i ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, by byl lepším rozhodnutím, plyne i z nedávno zveřejněné studie poradenské společnosti McKinsey. Ta analyzuje, jak se investice vložené teď do přechodu na nízkoemisní zdroje domácnostem a firmám vrátí na nižších provozních výdajích. Externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České stojí Česko ročně 52 miliard korun podle propočtů Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově.

Dřívější datum by nakonec bylo v souladu se směřováním ostatních zemí Evropské unie. “Česko se odklonu od uhlí nemusí bát. Získáme desítky miliard na transformaci uhelných regionů a další desítky miliard na budování bezuhlíkových zdrojů. Při dobře nastaveném Modernizačním fondu a využití prostředků, které získá Česko z Evropy na oživení ekonomiky bychom dokázali pohodně zafinancovat potřebnou náhradu uhlí,” uzavírá Martin Sedlák.

Zdroj: Svaz moderní energetiky, AliES

FOTO: AliES