Šelmy v Česku: do krajiny nepatří jen ovce a kozy, ale i vlk

Stát letos zatím vyplatil farmářům, kterým vlci roztrhali hospodářská zvířata, více než 5,1 milionů korun. Zdá se, že bude překonán rekord z loňského roku, kdy odškodnění přesáhlo 5,6 milionů. I tak jsou mnozí farmáři s přístupem státních úřadů nespokojení. Přibývá hlasů, že by se stavy vlčích smeček, které se rok od roku rozrůstají, měly regulovat. Jenže vlk je pod tuzemskou i mezinárodní ochranou, střílet se nesmí.

Tlak farmářů

Poslední útoky vlků na stáda hospodářských zvířat se odehrály na Broumovsku v polovině listopadu. Chovatel Jan Šefc z Lachova, který chová několik tisíc ovcí, uvedl, že mu v noci volal hlídač, který v ohradě spatřil okolo deseti vlků. Snažil se je sám odehnat, ale šelmy prý nereagovaly, a dokonce se k němu začaly přibližovat, takže se hlídač raději ukryl. Až když dorazil Šefc s posilami, vlci začali pomalu opouštět pastvu. „Přesto nás stále zpovzdálí sledovali,“ dodal chovatel. Nepřežilo osm ovcí, další jehňata musel nechat utratit.

Na jiný útok vlků si jen o pár dní dříve postěžovala rovněž Jana Jirmanová v obci Vysoká Srbská. Zadávali jí jednu ovci a další čtyři těžce zranili. „Ty čtyři zatím ještě žijí, ale mají potrhaná hrdla. Naštěstí nebyly ostříhané, tak si myslím, že je ta vlna trochu zachránila. Nevím ale, jestli přežijí,“ svěřila se chovatelka Deníku. Ovce chová jen pár metrů od domu, kde žije. Na vlky prý neupozornil ani její pes v nedalekém kotci. Jirmanová je shodou okolností jednatelkou tamního okresního mysliveckého spolku. „Nejradši bych jim vyprášila klackem kožich,“ řekla trpce.

Podle některých farmářů a myslivců je situace na Broumovsku, kde žije několik desítek vlků, už neúnosná. „Budeme čekat na dobu, kdy i poslednímu chovateli vlci roztrhají ovce? Kdy konečně ochraně přírody dojde, že zde zcela selhává a je potřeba situaci aktivně řešit? Nikoliv slovy a sliby o mapování a podobnými nesmysly. Ty škody jsou nehorázné, situace kritická, ale státní správa bádá. Tady se již jedná o existenční ohrožení pastevectví, likvidaci farmářů a ohrožení krajiny!“ citoval Deník Kamila Zahradníka z Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu.

Skupina obyvatel z Broumovska se dokonce pokusila vymoci si snížení počtu vlků soudní cestou. Šelmy jim prý způsobují až milionové škody a náhrady od státu jsou nedostatečné. Nejprve se obrátili na Okresní soud Prahy 10, kde sídlí ministerstvo životního prostředí. Žádali, aby ministerským úředníkům nařídil povinnost do šesti měsíců legalizovat „možnost přímé obrany před škodami způsobenými vlkem obecným“. Dále chtěli prosadit regulaci smeček podle místních specifik.

Jenže okresní soud a posléze i nadřízený městský soud konstatovaly, že vlci jsou zvláště chránění živočichové a je zakázáno zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Pokud způsobují škody, lze požadovat náhradu od státu. Lidé z Broumovska teď na podzim neuspěli ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Nejde o ojedinělou akci. Už loni přišla Myslivecká komise Agrární komory s doporučením, aby byl vlk v zákonu o myslivosti přeřazen do nižší chráněné kategorie, což by umožnilo jeho lovení.

Podobně před časem hovořil předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. „Vlk začíná být velkým problémem. Mně jako myslivci nevadí. Je to jeden z regulátorů spárkaté zvěře, který v určitých oblastech určitě do republiky patří. Ale není možné, aby byl v celé republice, a není možné, aby nám odpovědné instituce neřekly, kolik republika unese vlků,“ řekl Janota v rozhovoru pro Lidové noviny. Chovatelé ovcí a dalších hospodářských zvířat si navíc stěžují, že vlci jsou vynalézaví a s každým bezpečnostním opatřením si časem poradí.

Místo i pro vlky

Přidal se rovněž europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který vyzval v říjnu ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby se situaci na Broumovsku věnoval prioritně a hlavně okamžitě. „Vlky nemůžeme střílet, ale proč alespoň ty problematické neodchytit a třeba převést někam, kde místo trhání domácích zvířat na kusy pomohou snížit nadměrné stavy divokých prasat a další spárkaté zvěře, která působí miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách?“ uvedl Zdechovský, který by se nebránil ani částečné redukci smeček, aby se v oblasti „vyskytovaly jen udržitelné počty této pro lidi nebezpečné šelmy“.

Podle Brabce je ale takový nápad naivní. Vlci naučení na ovce by se podle něho chovali obdobně i na jiném místě, kde by navíc tamní obyvatele a farmáře přítomnost šelem ještě více překvapila a zaskočila. Ministr připomněl, že jeho resort letos vypracoval dlouhodobý Program péče o vlka obecného, jehož jedním z hlavních cílů je právě minimalizovat škody na hospodářských zvířatech. Klade důraz na prevenci, tedy lepší ochranu ovcí či koz, který je na některých místech stále nedostatečná.

Podle ředitele státní Agentury ochrany přírody a krajiny Františka Pelce patří do české krajiny vlk i ovce. „Chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny a zaslouží si naši plnou podporu. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Úkolem státu je proto vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem,“ uvedl Plec.

Připomněl, že chovatelé mají nárok na kompenzaci škod nebo že jim stát poskytuje na zabezpečení jejich stád dotace ve výši 100 procent. „Zabezpečení stád je klíčové,“ poznamenal Pelc, podle něhož vlčí jídelníček tvoří z 98 procent spárkatá zvěř, tedy jeleni, srnci nebo divoká prasata. „Zkušenosti z Německa, kde mají s návratem vlků delší zkušenosti, ukazují, že v krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Výsledky pilotních studií zde dokládají, že vhodně zvolený a správně nainstalovaný ohradník pomůže zabránit zhruba 85 procent vlčích útoků. Je ale třeba také férově říct, že stoprocentní ochranu v přírodě – a nikoli jen v případě vlků – nelze zajistit nikdy.“

Podle Pelce byly nedostatky v zabezpečení stáda ovcí už zmiňovaného chovatele Jana Šefce na Broumovsku, jemuž skupina asi deseti vlků roztrhala šest zvířat a další vážně poranila. „Pastvina nebyla proti útokům vlků dostatečně zabezpečena. Uzlíkové pletivo asi metr vysoké, bez elektrického drátu, bez přichycení k zemi (ochrana proti podlezení, podhrabání), bez optické bariéry (ochrana proti přeskakování) a stádo ovcí bez dozoru pasteveckých psů,“ uvedl Pelc. Dodal, že hlídač seděl v autě, takže vlci o něm nemohlo vědět. To, že se snažil vlky odehnat v okamžiku, kdy už ulovili několik ovcí, bylo podle Pelce riskantní a iracionální. „Prakticky všechny šelmy si svou kořist chrání,“ dodal.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Robert Larsson (ilustrační)