Česko musí začít těžit udržitelné inovace, posunou nás nahoru v oborech s vysokou přidanou hodnotou

Kapitán z byznysu: Řady energetických technologií jsme se už přesunuli ze šuplíku inovací do šuplíku standardní produkty

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO. Jde o dceřinou společnost ČEZ, která komplexně pokrývá energetické potřeby firem, obcí a institucí všech velikostí. Zajišťuje dodávky elektřiny, plynu a tepla, energetické audity a energetické poradenství, výstavbu elektrických zařízení, kogeneračních jednotek a střešních fotovoltaických elektráren. V současnosti pracuje například na renovaci budov kolejí a menz ČVUT. Jde o projekt za více než 230 milionů korun. Celková roční úspora dosáhne téměř 22 milionů korun.

Může česká ekonomika zvládnout přechod na klimaticky neutrální ekonomiku a jakou v tom mohou pomoci inovativní řešení?

KČ: To už je dnes spíše akademická otázka. Evropa se na tom dohodla. Klimatická neutralita k roku 2050 je hotová věc. Otázkou je samozřejmě jak rychle budeme postupovat už v nadcházejícím desetiletí. Ale jak se říká „s chutí do toho, půl je hotovo“ - nemá smysl otálet. Inovace budou zásadní, protože v tuhle chvíli prostě nevíme, jak klimatické neutrality dosáhnout. Ale my to zvládneme. Ti o něco starší si pamatují, že se kdysi zdál neřešitelný problém ozonové díry, ale lidstvo to zvládlo. Doufejme, že se to podaří i v případě klimatu.

Jaké inovace může nabídnout trh energetických služeb ještě v tomto desetiletí pro českého spotřebitele?

KČ: Dobrou zprávou je, že u řady energetických technologií jsme se už přesunuli ze šuplíku inovací do šuplíku standardní produkty. Obrovský krok udělala technologie střešních fotovoltaických elektráren. Když by mi někdo před deseti lety řekl, že budou fotovoltaiky stát zhruba desetkrát méně, nevěřil bych. Podobně je to s bateriemi pro ukládání elektřiny. Pamatuju jak před několika lety byla velká sláva, když ČEZ instaloval první baterku s domácí fotovoltaickou elektrárnou. Na tiskové konferenci pořádané přímo u zákazníka byly desítky novinářů. Dnes? Běžná věc. Stejné to je u podniků. O fotovoltaiky se zajímají podniky jako Škoda Auto, Plzeňský Prazdroj a řada dalších. Podobně projekty energetických úspor EPC, kde jsou investice spláceny přímo z ušetřených peněz za energie. Každý rok jimi šetříme státu, obcím městům 250 milionů korun a potenciál je mnohonásobně větší. Stačí chtít.

Objevují se argumenty, že právě díky tomu fotovoltaiky a další obnovitelné zdroje nepotřebují podporu. Je to pravda?

KČ: Není. Bavíme se o transformaci. Chceme žít lépe, pohodlněji, dýchat lepší vzduch, to něco stojí. Čistá elektřina z nově vybudované fotovoltaiky prostě bude v tuto chvíli dražší než elektřina ze stávajících zdrojů, do kterých se ty největší stavební investice provedly již dříve. Ale už dnes je fotovoltaika nejlevnější nově budovaný zdroj a do budoucna bude díky úsporám z rozsahu stále levnější. Podobně i elektromobilita. Stojí to dnes velké investice automobilky, energetické firmy budující infrastrukturu, lidé budou muset trochu změnit návyky. Ale jde přeci o výsledek – čistější vzduch pro nás všechny, zejména ve městech. Elektromobilita je jen odpovědí a řešením požadavku, který dnešní moderní společnost řeší.



Akademik: Zelená dohoda nebyla překvapením. Máme inovace, které můžeme Evropě nabídnout

Lukáš Ferkl, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při Českém vysokém učení technickém v Praze. UCEEB vzniklo v roce 2012 jako samostatný vysokoškolský ústav ČVUT v Praze za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR. Budova v Buštěhradě byla slavnostně otevřena v květnu 2014. Sdružuje špičkové akademiky ze čtyř fakult – stavební, strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství, kteří se společně zabývají udržitelnými budovami.

Jaké úspěšné projekty může nabídnout UCEEB pro naplnění Zelené dohody pro Evropu?

LF: Zelená dohoda pro Evropu vlastně nebyla pro odborné kruhy překvapením, a i na UCEEBu už od jeho vzniku směřujeme stejným směrem, jako teď EU skrze své politické deklarace. Všechny naše projekty tak ledují stejné principy jako Zelená dohoda, mezi ty nejzajímavější patří například evropské projekty MORE-CONNECT, zaměřený na rychlé rekonstrukce bytových domů, SPARCS, který směřuje k energeticky plusovým čtvrtím, nebo POWERSKIN, zaměřený na energetické fasádní panely. Intenzivně se v poslední době věnujeme například integraci energetických prvků do konstrukcí budov a využití přírodních a recyklovaných materiálů ve stavebnictví. Horkou novinkou je mikroelektrárna WAVE120, která získala na podzim Ecodesign a může se tak prodávat po celé EU.

Jak si stojí UCEEB ve srovnání s obdobnými zahraničními pracovišti - například v uvádění nových technologií na trh, počtu patentů apod.?

LF: Ve srovnání s evropskými kolegy máme překvapivě daleko užší spolupráci s průmyslem, než je obvyklé, každý rok u nás probíhá zhruba 200 projektů, z nichž převážná většina je s partnery z průmyslu. A vlastně každý z těchto projektů posune nějaký produkt někam dál, případně uzavře slepou cestu a stanoví jiný směr. Naopak v počtu patentů bychom mohli přidat, ale i v EU je vidět, že hon za patenty již opadl a západní univerzity k patentování přistupují daleko opatrněji, než třeba před deseti lety. Obecně lze ale říci, že co se týče spolupráce s průmyslem, je UCEEB na úrovni západní Evropy.

Která řešení patří do budoucnosti energetiky budov podle UCEEB, tak aby mohly nabídnout nízké účty za energii i nízké či nulové emise?

LF: Dnes umíme stavět budovy, které mají velmi nízkou spotřebu, nebo dokonce energii produkují. Technologie tu jsou, na co je potřeba se soustředit je spíše snižování jejich ceny skrze optimalizace výrobního procesu, a také snižování jejich svázané energie, tj. energetické a materiálové náročnosti jejich výroby. V energetických úsporách jde bohužel vždy o nějaký kompromis – můžeme docílit výrazných provozních úspor, ale za cenu materiálních nákladů. Výraznou rezervou je ovšem v oblasti budov integrovaný návrh, tj. takový postup výstavby nebo rekonstrukce, který je koordinovaný mezi profesemi. Tím se dá ušetřit překvapivě mnoho investičních prostředků i provozních energií.



Konzultant: Důvěřujme vědcům. Neřešení změn klimatu nás bude stát více, než investice do dekarbonizace

Martin Sedlák spoluřídí Svaz moderní eneretiky z pozice jeho programového ředitele od vzniku svazu v roce 2018. Svaz moderní energetiky spojuje chytrá řešení pro růst české ekonomiky. Tvoří zastřešující platformu, která otevírá příležitosti pro inovativní technologie a nové přístupy. Nabízí společný hlas profesním sdružením v oblasti moderní energetiky.

Jak může nástup klimaticky neutrální ekonomiky inovovat českou ekonomiku?

MS: Využití inovací v oblasti ochrany klimatu je ideální příležitostí pro naplnění veze, která má z Česka udělat zemi pro budoucnost. Můžeme postupně transformovat regiony, které byly v minulosti závislé na těžbě uhlí a dát jim novou, širší a čistší perspektivu. Příležitosti se otevírají v oblasti výroby baterií, které lze budovat s důrazem na cirkulární ekonomiku. Tedy s uzavřeným materiálovým cyklem a recyklací vyřazených kusů. Inovace také promění trh s elektřinou. Domácnosti, firmy či města a obce získají šanci stát se aktivními hráči na energetickém trhu. Právě tato demokratizace energetiky umožní naplno využít potenciál obnovitelných zdrojů přímo v lokalitě. Jejich růst je navíc spojený se vznikem nových pracovních míst v instalačních firmách a vývojových pracovištích.

Podstatnou část české ekonomiky tvoří automobilový průmysl. Je klíčové, aby ho vláda podpořila v transformaci výrobních řad směrem k nabídce pro stále silnější čistou mobilitu. Řada států EU má závazky, do kterých skoncuje nejen s uhlím, ale také ropou v dopravě. To vytváří výzvu nabídnout potřebná řešení, která je pomohou naplnit.

Máme se dekarbonizace ekonomiky obávat?

MS: Pro reakci můžeme použít slova generálního ředitele největší čokoládovny na světě, společnosti Mars. Ta se rozhodla, že splní svůj díl snižování emisí bez ohledu na to, zda v USA Donald Trump vystoupí z klimatické dohody či nikoliv. Prostě Mars důvěřuje vědcům v jejich upozorněních, že neřešení problému klimatické změny dopadne na jeho podnikání více, než investice do změny svého výrobního řetězce.

Stejné je to i v Česku. V případě, že problém změn klimatu nebudeme řešit, dopadne na naši ekonomiku. Čísla však jasně říkají, že se investice do snižování emisí vrátí. Například stále levnější energie z obnovitelných zdrojů zajistí dostupnou elektřinu bez stopy prachu a dýmu. To je přece správná investice do naší budoucnosti. Česká ekonomika by měla udržitelné inovace maximálně vytěžit. Zbaví se pak plývání s energií, sníží svou dovozní závislost a posune o několik tříd nahoru v oborech s vysokou přidanou hodnotou.

Jak může v energetické transformaci pomoci právě Svaz moderní energetiky?

MS: Pokud se chopíme příležitosti, může hrát Česko ve světové energetické transformaci roli inovativního tygra, který ukáže cestu správných východisek. Domácí průmysl, opírající se o zkušené inženýry a nadané studenty technických univerzit proto nabízí správné předpoklady. Česká společnost (vynálezci, vývojáři, podnikatelé) má pro to dostatek potřebných schopností. Pro využití nastupujících příležitostí je však třeba koordinovaný postup jednotlivých proudů nastupujících zdrojů energie a energetických služeb. To je právě základním impulsem pro vznik Svazu moderní energetiky, který chce pomáhat rozvíjet a posouvat moderní českou energetiku na špičku evropského i světového dění, které dává prostor novým myšlenkám. Nově se Česku otevírají příležitosti využití prostředků pro oživení ekonomiky. Více než 180 miliard korun, které získáme z EU, by mělo být rozděleno také na podporu inovativních řešení, vyzkoušení pilotních projektů, tak aby z nových zkušeností mohla těžit české ekonomika v následujících desetiletích.

Inovace míří na vaše obrazovky

Zaujalo vás téma inovací v udržitelném rozvoji? Diskusi o trendech v oblasti dekarbonizace ekonomiky nabídne Ekoinovační fórum, které si klade za cíl akcelerovat nástup moderních řešení do každodenního života. Věnovat se bude rovněž příležitostem v inovacích, které posouvá vpřed Zelená dohoda pro Evropu. Ta také otevírá prostor pro chytrá řešení českých univerzit, výzkumných pracovišť či firem. Fórum můžete sledovat 19. listopadu od 10 do 13 hodin na facebooku nebo webu ČTK.

Mezi další hosty patří generální ředitel CzechInvestu Patrik Reichl; předseda, Technologické agentury ČR Petr Konvalinka; generální ředitel Kofoly a.s. Jannis Samaras nebo Karel Dobeš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků.

Akci pořádá Svaz moderní energetiky, BIC Brno a Inovační centrum Olomouckého kraje. Generálním partnerem je agentura CzechInvest. Záštitu Ekoinovačnímu fóru udělil místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček. Partnery akce jsou ministerstvo pro místní rozvoj, Olomoucký kraj, Technologická agentura ČR, Technologické centrum AV ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace.

Zdroj: Svaz moderní energetiky

FOTO: Robert Wiedemann